„Myslete na to, vojáci! Z vrcholků těchto pyramid na vás shlíží 4 000 let historie!“ hřímá generál Napoleon Bonaparte před takzvanou bitvou u pyramid roku 1798. I když v ní zvítězí, Egypt mu není souzen a časem z něho před nepřáteli uteče.

Ačkoliv tažení Napoleona Bonaparta (1769–1821) skončí fiaskem, jeho vědci položí základy k egyptské archeologii a zcela nové vědě – egyptologii. Co všechno tomu předchází?

V květnu 1798 se ve francouzském Toulonu nalodí 40 000 vojáků na 350 lodí a zamíří do Egypta. Napoleon: chce odříznout Anglii od kolonií a tím ji značně oslabit. Jeho vojsko se vylodí v Alexandrii a vydá se do pouště, kudy míří na Káhiru.

Sebevraždy na denním pořádku

Všichni tu zažijí neskutečné útrapy: žízeň, hlad a epidemie infekčních chorob. Mnoho Francouzů zemře nebo spáchá sebevraždu.

Přesto, když je u Káhiry překvapí vojsko 20 000 mameluků, elitních islámských bojovníků, kteří ovládají Egypt, Napoleon nad nimi lehce zvítězí. Pak obsadí Káhiru.

Zničená flotila

Do Egypta vezme i 151 vědců a umělců. Někteří z nich jsou zároveň archeologové. Zajímají se o velkolepé pyramidy, chrámy a sochy v Alexandrii, Káhiře a okolí a podrobně je mapují. Zdejší pobyt je ale pro většinu z nich otřesnou zkušeností a utrpením.

Britský admirál Horatio Nelson (1758–1805) navíc překvapí francouzskou flotilu v deltě Nilu a skoro celou ji zničí. Na dně moře končí většina zbraní, potravin, oděvů, bot, knih a přístrojů.

Rosettská deska

Vědci jsou ale neúnavní. Dne 22. srpna 1798 založí v Káhiře Egyptský institut. V budově časem vznikne knihovna, muzeum, laboratoře, observatoř a tiskárna. V červenci 1799 dojde k nejvýznamnějšímu objevu Francouzů v Egyptě:

při opravě staré křižácké pevnosti u Rosetty se najde slavná starověká Rosettská deska. Posledním úkolem, kterým Napoleon pověří vědce, je průzkum velkolepých památek v jižním Egyptě v Asuánu, Thébách a Karnaku.

Mnoho vědců nepřežije

V té době se už Napoleon cítí v Egyptě jako v pasti a v říjnu 1799 tajně uprchne do Francie.  Velkou část armády i vědců tu ponechá napospas osudu a strádání. Přesto vědci pracují dál.

Většinu sbírek a exponátů se nakonec podaří dostat do Francie, ale ty nejvzácnější kousky zabavují Britové. Vědci, kteří útrapy přežijí a vrátí se domů, vytvoří obsáhlou encyklopedii nazvanou Popis Egypta. Egyptologie se díky nim může odrazit ke smělým výšinám.