Eiffelova věž je symbolem Paříže a jednou z nejslavnějších staveb planety. Přesto se najde muž, který ji dokáže prodat do šrotu, a dokonce dvakrát. Český rodák Victor Lustig neovládá zbraně ani násilí.

Jeho největší zbraní jsou šarm, dokonalá příprava a schopnost přesvědčit lidi, že nemožné je skutečností.

Píše se rok 1925. Paříž se vzpamatovává z první světové války a v novinách se objevují články o tom, že údržba Eiffelovy věže stojí obrovské peníze. Kovová konstrukce vyžaduje pravidelné opravy a občas se dokonce spekuluje, zda by nebylo levnější ji rozebrat.

Právě těchto zpráv si všímá Victor Lustig (1890-1947), rodák z Hostinného v Podkrkonoší, který už má za sebou desítky podvodů po celé Evropě i Americe.

Mluví několika jazyky, vystupuje jako aristokrat, nosí drahé obleky a dokáže si získat důvěru téměř kohokoli.

V hlavě se mu rodí plán, který zní naprosto šíleně. Prodá Eiffelovu věž jako staré železo.

Nechá vytisknout falešné dokumenty francouzského ministerstva, pronajme luxusní salon v pařížském hotelu Hôtel de Crillon a pozve několik největších obchodníků se šrotem.

Vystupuje jako vysoký státní úředník a vysvětluje jim, že vláda chce celou záležitost utajit, aby předešla pobouření veřejnosti. Vše působí natolik věrohodně, že nikdo nepochybuje.

Chce úplatek

Lustig si pečlivě vybírá svou oběť. Je jí obchodník André Poisson, který touží proniknout mezi pařížskou podnikatelskou elitu. Podvodník rychle odhalí jeho slabinu, a tou je nejistota.

Naznačí mu, že jako správný státní úředník očekává za vyřízení obchodu také soukromý úplatek. Poisson v tom nevidí nic podezřelého. Naopak získává pocit, že se účastní exkluzivní a přísně tajné transakce.

Zaplatí nejen údajnou kupní cenu za Eiffelovu věž, ale i vysoký úplatek. Lustig okamžitě mizí s penězi do Rakouska. Když Poisson zjistí, že naletěl, policii vůbec nekontaktuje.

Stydí se přiznat, že se nechal tak dokonale napálit a ještě se pokusil podplatit státního úředníka. Právě s touto lidskou reakcí Lustig od začátku počítá.

Dokáže nemožné

Úspěch podvodu je tak ohromující, že se Victor Lustig po několika měsících vrací do Paříže a pokouší se celou akci zopakovat. Opět oslovuje obchodníky se šrotem a nabízí jim Eiffelovu věž k prodeji.

Tentokrát však jeden z oslovených podnikatelů začne mít podezření a obrací se na policii. Lustig stihne včas uprchnout do Spojených států, kde pokračuje v dalších podvodech.

Proslaví se mimo jiné takzvanou „rumunskou schránkou“, která má údajně kopírovat bankovky, a dokonce dokáže připravit o peníze i nechvalně známého gangstera Al Capona. Jeho štěstí končí až ve třicátých letech, kdy je dopaden za rozsáhlé padělání dolarů.

Zbytek života tráví ve federální věznici Alcatraz a později ve vězeňské nemocnici ve Springfieldu, kde roku 1947 umírá. Přesto zůstává v dějinách zapsán jako muž, který dokáže nemožné. Prodá symbol Francie, aniž by ho kdy vlastnil.