Newyorská podzemka je jako samotný New York – plná života a energie. Jeho chodby jsou svědkem milionů příběhů, od romantických setkání až po hluboké rozhovory s bezdomovci.

Rok otevření: 1904

Počet tras: 36

Počet stanic: 424

Celková délka: 399 km

Přestože se může zdát, že se v něm zastavil čas někdy v polovině 20. století, díky svému věku a neustálému provozu, je to vlastně defacto takový časový stroj.

V jedné chvíli se ocitnete v nádherně zdobené stanici, která by mohla být kulisou nějakého hollywoodského filmu, a o pár zastávek dál už stojíte v temném, vlhkem dýchajícím tunelu, kde se zastavil čas.

A právě tenhle kontrast dělá newyorské metro takovým, jaké je – jedinečným, nepředvídatelným a trochu šíleným. Ať už ho milujete nebo nenávidíte, jedno je jisté: bez něj by si New York nedokázali představit.

Někdo jej miluje, někdo jej nenávidí, ale rozhodně k němu nelze být lhostejný ani jej přehlížet. Takový je New York, jedno z nejhektičtějších míst na světě. Devítimilionové město samozřejmě potřebuje fungující dopravní systém.

Ten newyorský rozhodně není dokonalý a jeho největší tíže spočívá právě na podzemní dráze. Historie newyorského metra neboli Subway se začala psát v roce 1869. Tehdy americký vynálezce Alfred Ely Beach demonstroval, jak by taková podzemka mohla fungovat.

Beach dokonce postavil i zkušební stometrový tunel pod Broadwayí. Ale skutečné metro bylo v New Yorku otevřeno mnohem později, až v roce 1904. Podobně jako v Paříži, i zde se stavělo systémem „Vykopej a přikryj“. Dominantním stylem interiérů byl beaux art.

Kdysi bývalo newyorské metro tratí plnou hrůzy, protože radnice jej po dlouhou dobu zanedbávala. Na strašidelná místa lze narazit dodnes, avšak situace se výrazně zlepšila.

Přispěla k tomu i řada umělců z celého světa, která jednotlivým stanicím dala unikátní výzdobu a jedinečný design. Symbolem newyorského metra jsou keramické barevné dlaždice v jednotlivých stanicích.

Tato tradice obložení se udržuje i v modernějších a nově otevíraných stanicích. I když, pravda, moderní dlaždice se už nutně nedrží jen klasického čtvercového tvaru.