Domů     Obyčejně neobyčejná mouka: Proč mlynáři obvykle dlouho nemleli?
Obyčejně neobyčejná mouka: Proč mlynáři obvykle dlouho nemleli?

Nad náhon a daleko přes pole se nese klapot mlýna. Co se dnes mele? Nic. Mlýn je puštěný naprázdno.

Je to tradiční poslední rozloučení s mlynářem, jedním z mnoha renesančních lidí, kteří museli ovládnout své řemeslo a být zároveň tak trochu tesařem, zedníkem, zámečníkem, chemikem, hydrologem i skvělým znalcem mechaniky…

Pravý mlynář musí mít pod čepicí. Mlýn má v malíku a s trochou nadsázky by ho měl být s to nejen sám provozovat, ale i postavit. Při věčném prosévání se tu za pár desetiletí práce pořádně nadýchá prachu z obilovin.

A občas k tomu přidejte i nějakou tu plíseň a podobné specialitky. Vždyť učně –tak zvané prášky – a tovaryše vidíte pobíhat po mlýně hlavně s koštětem. Má to i bezpečností aspekt: Mlýny jsou po staletí extrémně náchylné ke vzplanutí.

Může za to právě onen prach – v kombinaci s neustálým třením a faktem, že většina věcí je tu dřevěná…

reklama

Co dělá v mlýně kobylí hlava?

V českých zemích si středověcí mlynáři nežijí zle. Většina si mlýn sice kvůli vysokým nákladům na jeho stavbu jen pronajímá, patří ale k vážené společenské vrstvě.

Pokud se o Holandsku smýšlí jako o kraji větrných mlýnů, tak české země jsou ve středověku rájem těch vodních. V 15. století dokonce pražští mlynáři vynaleznou hasačert, tedy vysévací mechanismus s pytlem. Vtipných názvů tu najdete vícero.

Nechybí třeba žejbrovadla na čištění a oddělování šrotu, kterým se také říká kobylí hlava.

Mlynáři si nežijí špatně. Bezpečná práce to ale není. A zdravotní následky na sebe také obvykle nenechají čekat...
Mlynáři si nežijí špatně. Bezpečná práce to ale není. A zdravotní následky na sebe také obvykle nenechají čekat…

Krvavé tečky za mlynářským životem

Mlynařina sice může vynášet, ale zásadně se podepíše na těle. Za vlhkou zimu přijde revma, těžká manuální práce zničí záda i klouby. Velké procento mlynářů podlehne zaprášení plic, tedy respiračním problémům.

Hlavní každodenní nebezpečí číhá v tom, že jsou mlýnská soukolí stále v pohybu. Když je co mlít, jede se od září do konce roku ve dne i v noci, odpočinek nemusí přijít ani na Štědrý den. Pozornost upadá. Není nic snazšího, než přijít o prst!

A to je ještě šťastný konec. O amputace i bolestná úmrtí není v mlýně nouze…

Rozvařené knedlíky

První příčku co do četnosti mají samozřejmě moučné mlýny. Ale existují i další – třeba krupní, jinak také zvané holendry, nebo jahelné, ve kterých se svlékají zrna prosa a pohanky. Mlýnská tradice položená ve středověku se značně odráží i do dnešní doby.

Stačí se na chvíli zastavit v supermarketu. Jedna mouka vedle druhé. Co je na tom? Pokud jste trávili delší čas za hranicemi, mohl to být právě některý druh mouky, který se stal nedostatkovou komoditou. Třeba hrubá na knedlíky, aby z nich nebyly rozvařené noky.

Ztrestejte je konzumací!

„No fuj! Červi!“, ozve se znechuceně z kuchyně a pytlík s mokou cestuje rovnou do popelnice. Kdo si nejraději brousí pomyslné zuby na naše sypké zásoby? Moučný alias potravinový mol!

Abychom byli přesní, správně se jmenuje zavíječ moučný, jeho 12milimetrová larva je špinavě bílá a zaujme tmavou hlavou. Pokud jsou larvy 25 milimetrů dlouhé, žluté s hnědým kroužkováním, pak jde o potomstvo potemníka, zřejmě moučného.

Klidně dejte průchod svého hněvu nad degradací potravin a připravte si místo moučného jídla proteinovou bombu. Potemníkovy larvy jdou v potravinářském průmyslu na odbyt.

Dodejme ještě, že tito škůdci na rozdíl od plísní či žluklosti nejsou rizikem pro vaše zdraví.

Je mouka zdravá?

„Hele, vždyť to máš prošlý!“ Kamarádka přejede kritickým zrakem pytlík s moukou. Co s ním? Vyhodit? To by byla škoda! Mouka totiž není prošlá, vztahuje se na ni podle zákona označení datem minimální trvanlivosti.

Pokud není žluklá, vlhká, plesnivá či zatuchlá – což se může stát při špatném skladování – vesele z ní můžete péct i vařit dál. Ale, je to vůbec zdravé?

Například žitná mouka překypuje vlákninou a dopuje naše těla minerálními látkami a vitaminy B a E. To ječná mouka vám dodá spektrum „béčka“, které snižuje stresovou zátěž, rozhání zácpy a dopuje energií.

Na druhou stranu, lepku v ní moc nenajdete a výtečného chleba docílíte jen s maximálním nasazením.

Je lepek zlo?
Je lepek zlo?

Lepek je zlo! … Anebo ne?

A když jsme už u lepku alias glutenu, který najdeme ve většině rostlin čeledi lunicovité, tedy například pšenici, ječmenu či žitu… Vážně ho nemáme jíst, nebo ho máme alespoň dramaticky omezit? Na to je odpověď celkem jednoduchá:

„Ne, pokud nejste celiak.“ Zdravotní studie zpracovaná na Harvardské univerzitě v Massachusetts zpracovává data 200 000 zdravotních sester sledovaných 30 let! Část z nich se upíše bezlepkové dietě, část z nich zkrátka jí méně potravin s lepkem.

A další část si jídelníček nehlídá a miluje pečivo. Právě u skupiny nadšených konzumentek lepku se ukáže o 13 % nižší riziko diabetu 2. typu. Další z amerických studií je překvapivá i pro vědce:

Zjistí, že vyznavači bezlepkové diety mají v krvi o 70 % vyšší koncentrace rtuti a oproti průměru dvakrát více arsenu v moči! Jak je to možné? To vědci zatím netuší.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Zajímavosti
Smolný den: Čtyři tragédie zrovna na pátek třináctého
Jaký tropický cyklón si vezme nejvíc životů? Bezkonkurenčně Bhola. Jméno dostane po největším z bangladéšských ostrovů. Zformuje se 8. listopadu roku 1970 nad Bengálským zálivem a vydá se zdrtit Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) i část Indie.  Zabíjí i na pátek 13. EpochaPlus.cz vám přináší sérii tragických událostí, které jen přilily do kotlíků pověr o neštěstí […]
Zajímavosti
Když samotná cesta je cílem: Kaunertalská ledovcová silnice
Asfaltový had se plazí vysokohorskou krajinou a překonává na 26 kilometrech výškový rozdíl 1500 metrů. Bez povšimnutí nechává plných 6 vegetačních pásem – od lesů a luk až k holým skalám. Přitahován a poháněn magií věčného ledu, zastaví se až v nadmořské výšce 2750 metrů nad mořem. Tahle silnice je dobrodružstvím při cestě za dobrodružstvím! Kořeny rakouské […]
Zajímavosti
Nejúspěšnější spisovatel současnosti: Dan Brown
Než se stane spisovatelem, tak se živí jako učitel angličtiny na Philips Exeter University, ale cesta k tomuhle povolání je dlouhá. „Nevím, co budu dělat, ale chci, aby to bylo kreativní,“ má jasno jen v jediné věci. Budoucí bestsellerista Dan Brown (­*1964) se nejdřív rozhodne stát muzikantem. Pomocí syntetizátoru skládá písničky, vydává dětské album a zakládá i […]
Zajímavosti
Pět největších hotelů světa: Kde je nejvíc pokojů?
Název zprvu dostane podle ohromného skleněného atria ve svém středu. Projdou jím mnohé osobnosti – Bill Clinton, George W. Bush, Barack Obama či třeba Marilyn Manson. Dnes už spadá pod hotelovou síť Hilton, ale co do počtu pokojů ho v Česku stále nikdo netrumfne…   First World Hotel: Nejvíc pokojů na světě Pokud se podíváme do […]
svět zločinu
Zhroucení budovy Rana Plaza: Spadne to? Stejně přijďte!
Sanitky se prodírají mezi lidmi. Lidský řetěz si podává kusy sutin. „Tady! Vidím rukáv!“ křičí menší chlapík. Jde o minuty. Zachráněný ještě žije a brzy leží na nosítkách. Muž s píšťalkou klestí cestu davem. Z trosek se nakonec podaří vytáhnout na 2500 zraněných. O kus vedle ale leží jeden vedle druhého ti, kteří neměli tolik štěstí. Na […]
Bhópálská katastrofa: Smrtící mrak bez zápachu
Nerezová ocel? Drahé, použijte normální. Chladicí systém, který spálí energii v hodnotě 70 dolarů denně? Zastavit! A skutečně… Společnosti Union Carbide vyrábějící pesticidy, která se rozhodne po vzoru své první továrny v Západní Virginii vybudovat druhou fabriku v indickém Bhópálu, se podaří sérií škrtů srazit náklady oproti první stavbě o 8 000 000 dolarů! Na […]
Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?
Zločinec může změnit účes, oholit si vousy, nasadit falešné jméno, a dokonce se pokusit zamaskovat svou tvář. Jenže na konečcích prstů si nosí něco, co se falšuje mnohem hůř. Nenápadné rýhy, obloučky a spirály jsou totiž u každého člověka jedinečné. Lidstvo si jejich existence všímá už tisíce let, ale trvá překvapivě dlouho, než kriminalisté pochopí, […]
Počítač jako místo činu: Jak vznikla digitální kriminalistika
Moderní pachatel nemusí na místě činu zanechat jedinou kapku krve ani otisk prstu. Stačí mu počítač, mobilní telefon nebo připojení k internetu. Právě tam může zůstat neviditelná stopa, která vyšetřovatele dovede k pravdě. Digitální kriminalistika, obor na pomezí počítačové vědy a klasické detektivní práce, se stal nepostradatelnou součástí pátrání po pachatelích. Ještě v první polovině […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz