Nahá žena ležící na pohovce se smyslně protáhne. Malíř Francesco Goya uznale pokývne hlavou nad její živočišnou krásou a pak se znovu skloní k plátnu a pečlivými tahy štětce zachycuje kypré tělo. Pod jeho rukama vzniká obraz, který španělská církev nemilosrdně odsoudí.

Smyslný a živočišný, takový je akt dámy, který španělský malíř Francesco Goya (1746–1828) zachycuje v barvách někdy v letech 1795–1805. Jako jeden z prvních umělců se odváží namalovat nahou ženu bez dekorací v podobě květin, hedvábných látek nebo přírodních scenérií.

Goya si dokonce troufne i na něco dosud nevídaného. Na obraze zachytí i její ochlupení v intimních partiích! Jasné nasvícení obrazu je signálem, že dívka se za svoji nahotu nestydí. Zobrazení Nahé Maji se ovšem nelíbí španělské církvi.

Svoje dílo si zkazit nenechá

Inkvizice malbu odsuzuje a Goya je kvůli ní v roce 1815 dokonce vyšetřován z obscénnosti. „Přimalujte jí šaty,“ dostane pak malíř příkazem. Jenže on si svoje dílo nenechá zkazit. Raději namaluje další obraz, tentokrát oblečené Maji.

Zajímavé je, že označení Maja patří ve španělštině vášnivým ženám z nižších vrstev, které mají ve zvyku nosit pestré šaty s hlubokými výstřihy a živí se prodejem různých maličkostí.

Vévodkyně vypadá jinak

Koho obraz znázorňuje? Dobové zlé jazyky tvrdily, že nahou Maju ztělesnila sama María Teresa de SilvaÁlvarez de Toledo (1762–1802), třináctá vévodkyně z Alby. Právě s touto ženou svedla malíře Goyu dohromady milostná aférka.

Jenže majitelem obrazu se po jeho dokončení stává španělský ministerský předseda hrabě Manuel de Godoy (1767–1851). Proto se objevují spekulace, že živočišná kráska není nikdo jiný, než jeho milenka Pepita Tudó (1779–1869).

Většina historiků navíc odmítá tvrzení, že by Goyovi stála modelem přímo vévodkyně z Alby. Nemyslí si to ani australský umělecký kritik Robert Hughes (1938–2012), který je autorem nejobsáhlejšího Goyova životopisu.

Rysy obličeje i tělesná konstituce skutečné vévodkyně se totiž od obrazu hodně liší.

Proč přemaloval tvář?

Odborníci, pokoušející se rozluštit identitu modelky, nechali vytvořit rentgenové snímky obrazu. Překvapivě zjistili, že došlo k přemalování její tváře. To by odpovídalo teorii, podle níž se předlohou pro obraz stala Pepita.

Když se hrabě Godoy v roce 1797 znovu oženil, nechal potom tvář přemalovat, aby se jeho žena nemusela dívat na obličej manželovy bývalé milenky.

Další, mnohem prozaičtější vysvětlení ovšem spočívá v tom, že Goya na svém obraze prostě zachytil rysy několika různých žen. Proč došlo k přemalování tváře, dodnes není jasné…