Dnes mu málokdo věnuje pozornost, přitom jde o jeden z nejstarších nástrojů lidstva. Párátko provází člověka už statisíce let, stává se symbolem bohatství, módním doplňkem i předmětem obdivu. Jeho příběh dokazuje, že i ta nejmenší věc může mít překvapivě velké dějiny.
Představte si hostinu před několika stovkami let. Na stole se lesknou stříbrné poháry, pečené maso mizí z talířů a šlechtici se baví o politice. Pak jeden z nich sáhne do kapsy a vytáhne předmět, který připomíná šperk.
„Promiňte, pánové,“ pronese důstojně a začne si čistit zuby. Nejde o nic obyčejného. Jeho párátko je vyrobené ze zlata a zdobené drahými kameny. Ve středověku a novověku totiž není párátko jen hygienickou pomůckou. Je známkou společenského postavení.
Čím bohatší člověk je, tím honosnější párátko nosí. Některá se dědí z generace na generaci podobně jako rodinné šperky. Dokonce i etiketa řeší, kdy a jak si po jídle čistit zuby.

Nejdříve poslouží tříska nebo tenká kost
Jenže historie párátka začíná mnohem dříve. Archeologové nacházejí stopy po čištění zubů už u pravěkých lidí. Když se našemu dávnému předkovi zasekne mezi zuby kousek masa, vezme ostrou třísku nebo tenkou kost a problém vyřeší.
„Tohle je lepší než bolest zubu,“ mohl by si říkat. Párátko se tak stává možná vůbec nejstarším dentálním nástrojem na světě. Po staletí se vyrábí z dřeva, kostí, peří nebo slonoviny.
Římané používají jemné dřevěné tyčinky, bohatí Evropané dávají přednost kovům a drahým materiálům. Z obyčejné třísky se postupně stává předmět každodenní potřeby i prestiže.

Portugalský artikl jde na dračku
Skutečnou revoluci však přináší Portugalsko. V klášteře Lorvão začínají řeholnice už v 17. století vyrábět mimořádně jemná ručně zhotovená párátka z vrbového dřeva. Jejich výrobky jsou tak kvalitní a žádané, že se prodávají po celé zemi.
„Musí být tenké, pevné a elegantní,“ přikazuje nejspíše starší jeptiška novickám. Ruční výroba je pomalá a náročná, a proto jsou tato párátka dlouho považována za luxusní zboží. Teprve v 19. století přicházejí stroje, které umožňují masovou výrobu.
Najednou si může párátko dovolit každý. Z někdejšího symbolu bohatství se stává běžný předmět, který dnes často používáme nejen po jídle, ale i při vaření, pečení nebo zdobení občerstvení. A přestože stojí jen pár haléřů, jeho příběh nadchne.