Když má lev dostatek testosteronu, poznáte to na první pohled: Jeho hříva je jako z reklamy na ty nejlepší šampony.

Vidí to samice – a chtějí se pářit, protože jejich mládě podědí skvělé geny. Vidí to samci – a klidí se raději z cesty. Ještě donedávna se mělo navíc za to, že hříva skvěle chrání lvy během vzájemných půtek. Ale je to tak?

Ani dnes není pravda, že úplně každý lev musí mít hřívu. Ta se ostatně stala lvím standardem až někdy před 200 000 lety, do té doby převládali lvi bez ní.

A ještě před zhruba 11 000 lety se lidé ve střední a západní Evropě setkávali s tímto majestátním zvířetem coby holátkem. Ovšem na obranu lví hříva neslouží. To by musel být lev takto osrstěný úplně všude. Jde spíše o ukazatel kondice.

Kanystr na čtyřech nohách

Přezdívá se mu koráb pouště. Zvíře dokonale přizpůsobené životu v neutěšených krajinách pouště. Nozdry dokáže uzavřít před dotěrným zvířeným pískem, oči chrání řasy, jaké vám udělají jen v těch nejlepších kosmetických salonech. A hrby.

Pokud se zeptáte malých dětí, většinou vám řeknou, že si v nich velbloudi skladují vodu. Tak to ale není. K čemu tedy jsou?

Velbloudi mají unikátní červené krvinky. Jsou větší a na rozdíl třeba od těch našich mají tvar koule. Dokážou nabobtnávat a udržet tak vodu. Ledviny zase koncentrují moč, aby se neplýtvalo tekutinou. A co že tedy v tom hrbu? Tuk, který představuje tělní spižírnu třeba i na dlouhé týdny.

To je k pláči

Když uloví kořist, z očí se mu spustí slzy lítosti nad usmrceným životem. Tak se tomu věří ve středověku. Pohled se poté změní na rčení „ronit krokodýlí slzy“, tedy plakat s notnou dávkou falše v srdci.

Moderní doba se pro změnu zaměří na to, že plaz neslzí, takže se jedná o zbytky vody stékající z hlavy. A co je správně? Ani jedno!

Dnes víme, že krokodýl slzí, ale ze zcela pragmatických důvodů. Má tři oční víčka, to poslední jako blanka chrání oko. A vlhčení a čištění je zkrátka potřeba. Tyto slzy navíc mají mnohem vyšší obsah bílkovin. Můžete tak zahlédnout krokodýla s jemnou pěnou v očích…