Jsou exotické, alespoň jednou za život s nimi ale přijde do styku téměř každý. Někteří si bez nich svůj jídelníček nedovedou představit, jiní by je za žádnou cenu neokusili ani na špičce jazyka.

Jedno je však jisté – chilli papričky jsou ďábelsky pálivé a zároveň andělsky léčivé.

Velice oblíbenou plodinou a součástí lidského jídelníčku jsou už od pradávna. Podle archeologů jejich pikantnost člověk okusí už přibližně 7000 let př. n. l., a to ve Střední a Jižní Americe.

V té době se papričky nevyskytují pouze v divoké formě, tehdejší obyvatelé si je už i sami pěstují.

Když janovský mořeplavec Kryštof Kolumbus (1451–1506) během své první výpravy v prosinci roku 1492 zavítá na Haiti, s ostrou pochoutkou se díky karibským domorodcům jako první Evropan seznámí.

Zázračný suvenýr

Protože mu její pálivá chuť připomíná pepř, pojmenuje ji „pepper“. Od té doby má angličtina stejný název pro pepř i papriku. Nová plodina ho naprosto nadchne, je dostupnější a výrazně levnější než černý pepř!

Toho je totiž v jeho domovině nedostatek – Osmanská říše je na vzestupu a odřízla Evropu od zásobovacích cest z Asie.

Lékař jeho výpravy Diego Álvarez Chanca si o kořeněné stravě domorodců udělá poznámky a papričky už brzy zaplaví starý kontinent a následně i zbytek světa.

Původně slouží převážně jako okrasné rostliny, když ale lidé odhalí jejich blahodárné účinky, dostanou se na talíř.

Základní pětka

Díky křížení jednotlivých druhů se pak v některých oblastech rodí nové odrůdy a chilli paprička se stává jednou z nejrozšířenějších jedlých rostlin na světě. Ne každý však ví, že se chilli papričky klasifikují pouze do pěti hlavních druhů.

Těmi jsou paprika setá (Capsicum annuum), paprika čínská (Capsicum chinese), paprika chlupatá (Capsicum pubescens), paprika křídlatá (Capsicum baccatum) a paprika křovitá (Capsicum frutescens).

Společně pak zahrnují až několik tisíc odrůd, které se liší svou pálivostí. Co ji ale vlastně způsobuje?

V horku poznáš přítele

Na vině je látka jménem kapsaicin – rostlinný alkaloid, který dráždí receptory nervových zakončení jazyka a tím vyvolává pocit pálení a bolesti. V důsledku toho se nám postupně otevřou póry po celém těle, začínáme se potit a naše tělesná teplota klesá.

Proto se také pálivé pokrmy těší takové oblibě v zemích s horkým podnebím. Obsah kapsaicinu se u jednotlivých druhů liší a ovlivňuje tak úroveň jejich ostrosti.

Těmito účinky se nechlubí pouze v našich ústech, ale i v kontaktu s ostatními sliznicemi a při vyšší koncentraci je schopen pálit i přes pokožku.

Léčivý služebník

Pokud ale dokážeme palčivost kapsaicinu tolerovat, můžeme se těšit jeho pozitivním efektům na naše zdraví.

Obsahuje totiž vitamin A, B6 a C, železo, draslík a vápník.

Povzbuzuje krevní oběh a pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi, kterou navíc ředí a předchází tak vzniku trombózy či infarktu.

Detoxikuje střeva, zlepšuje revmatické stavy, ulevuje od artritické a neuropatické bolesti a zvyšuje produkci endorfinu, neboli „hormonu štěstí“. Vědci dokonce zjistili, že by mohl být účinnou složkou nové generace léků proti rakovině! Napadá totiž energetické centrum rakovinových buněk a tím je ničí.

Postrach jménem mléko

Jak se ale říká, všeho s mírou.

To platí i v případě konzumace chilli papriček – při nadměrné totiž hrozí podráždění trávicího ústrojí.

Co ale dělat, pokud vám trochu ujede ruka a předávkujete se jimi? Nejhorším nápadem je pití vody, alkoholu či perlivých nápojů, to úporná muka akorát znásobí. Pálení nejúčinněji zmírní mléčné výrobky.

„Mléko obsahuje bílkovinu, která nahrazuje kapsaicin na receptorech jazyka, čímž pálivost tlumí,“ vysvětluje profesor Paul W. Bosland z New Mexico State University.