Zvířata mají různorodý vzhled, který jim často skýtá výhody v prostředí, ve kterém žijí. Zatímco některá nám díky tomu připadají opravdu roztomilá, vzhled jiných je přinejmenším podivný, někdy až přímo odpudivý.

Ale právě tato nekonvenční podoba často skrývá neuvěřitelné schopnosti a unikátní adaptace, které jim umožňují přežít a prosperovat v jejich specifických ekosystémech.

Která zvířata by rozhodně nevyhrála soutěž krásy, ale přesto nás uchvátí svými superschopnostmi?

Nártoun filipínský: Mistr Yoda z džungle s ultrazvukovým sluchem

Vzhled slavného mistra Yody z filmové ságy Star Wars, zejména jeho relativně velké oči, byl zřejmě inspirován vzezřením jednoho z nejmenších primátů na světě – nártouna filipínského.

Oči představují dominantu jeho obličeje, jsou pro něj tak důležité, že jsou objemnější a těžší než jeho mozek! Nártounovi poskytují neuvěřitelně ostrý zrak v noci, což je klíčové pro jeho přežití jako nočního lovce.

Jeho zornička se roztáhne tak, že zabírá prakticky celou přední stranu oka, a tak je schopen zachytit i velmi slabé světlo.

Své jméno získal nártoun podle anatomie končetin. Na zadních končetinách má prodloužené kosti nártu, a především zánártí, na předních nohou obdobně prodloužené kosti zápěstí a záprstí. Prostředníčky na předních končetinách má dokonce delší než pažní kosti.

Díky těmto extrémně dlouhým prstům se dokáže bezpečně zachytit na větvi i po až pěti metrech dlouhém skoku, kterého je schopen. Nártouni dorůstají délky 8–15 cm a váží od 80 do 160 gramů, přičemž samičky jsou ještě drobnější.

Vejdou se tak do lidské dlaně. Jejich hlava je neúměrně velká vůči tělu, obličeji pak dominují obří oči. Ty jsou pevně vrostlé do očních jamek, nártouni jimi tedy nemohou pohybovat.

Kompenzuje jim to zvláštní anatomie jejich krku, díky které mohou otáčet hlavou na každou stranu o 180°. Jsou to noční tvorové, ale na sítnici jim chybí zvláštní vrstva, zvaná tapetum lucidum, která napomáhá lepšímu vidění ve tmě. Nártouni si s tím však vědí rady.

Ke komunikaci využívají i sluch a čich, dorozumívají se na dálku pomocí skřeků, některé jsou až ve vysokých ultrazvukových frekvencích, neslyšitelných pro lidské ucho.

Tato schopnost jim umožňuje efektivně komunikovat v husté džungli, aniž by přitáhli pozornost predátorů. Převážnou část jejich jídelníčku tvoří hmyz, který loví s neuvěřitelnou mrštností a přesností.

Jsou to endemiti Filipín (nevyskytují se nikde jinde) a dožívají se až 20 let. V rámci jedné šestiměsíční březosti se samici rodí jedno mládě, které si už v šesti týdnech samo zaopatřuje potravu. V zajetí ale nártouni trpí, a tak žijí kratší dobu a nemnoží se.

Jsou ohroženým druhem, jejich přirozené prostředí ničí člověk, mají však i řadu přirozených nepřátel, jako jsou varani, sovy či menší šelmy. Ačkoliv se nártoun vejde do dlaně, nejmenším primátem není.

Prvenství si drží maki nejmenší, obývající Madagaskar. Dospělí jedinci váží jen 30 gramů. Inspirací pro Dobbyho, skřítka ze ságy o Harrym Potterovi, případně pro Gluma z Pána prstenů pak byl zřejmě nártoun bornejský.

Nártoun filipínský je ztělesněním toho, jak se specializovaný vzhled a adaptace vyvinuly v dokonalý nástroj pro přežití v divoké přírodě.