Jen některé z vůdcových stanovišť se zapsaly do historie a staly se oblíbenou destinací turistů. Proslulé Orlí hnízdo je však jen jedním z mnoha. Nacisté plánovali vybudovat Adolfu Hitlerovi (1889–1945) rovnou 20 útočišť, do konce války bylo ale dokončeno jen 14 z nich.

Když slavil nacistický vůdce 50. narozeniny, nebylo radno na dárku šetřit. Adolf Hitler si podle svých věrných podřízených zasloužil to nejlepší. A jeho tajemník Martin Bormann (1900–1945) hodlal vzít oslavy do svých rukou.

Jako nejvhodnější dar se mu jevilo věnovat svému vůdci místo, kde by mohl nejen pracovat, ale i odpočívat. Rozhodl se Hitlerovi darovat luxusní chatu i nádherné výhledy na panorama bavorských Alp, kde se slavné a dodnes navštěvované Orlí hnízdo nachází.

V rukou odborníků

Slavná horská vila na jihu Bavorska sloužila nacistům již od 20. let minulého století. Pro Bormanna byla oblast vesničky Obersalzberg jasnou volbou. Dobře místo znal, a tak nechal vyprojektovat nejen chatu na vrcholu hory Kehlstein, ale i silnici, která by oblast lépe zpřístupnila.

Na stavbě pracovali ti nejlepší z nejlepších. Architekti, stavaři i dělníci pocházeli z celého Německa, stejně jako použitý stavební materiál.

Tunel i výtah

Říšský tajemník vyvíjel na projektanty silný tlak, a proto šly plány i stavba rychle dopředu. Chata ve výšce 1834 metrů nad mořem byla opatřena výtahem a tunelem k němu vedoucím. 126 metrů dlouhý tunel a 130 metrů vysoká výtahová šachta byly dokončeny do konce května 1938.

Samotná stavba s dřevěnou konstrukcí tvořená z 80 procent z betonu pak sestávala ze dvou pater. V obydlí nechyběly ložnice, konferenční místnosti, veliká jídelna i studovna.

Návštěvy spíš za trest

Náklady na výstavbu Orlího hnízda, které vyrostlo poblíž Hitlerovy nedaleké rezidence v Berghofu, stoupaly do nebeských výšin, nad nimiž se protočí panenky i dnes – tehdejší rozpočet byl 30 milionů říšských marek.

Ty by dnes odpovídaly asi 120 milionům eur, v přepočtu třem miliardám korun! Paradoxní na celé situaci je, že Adolf Hitler nebyl z celého místa nijak nadšený. Navštívil velkolepé Orlí hnízdo jen několikrát v životě.

Nesnášel řídký horský vzduch a trpěl strachem z výšek. Navíc se obával komplikací s výtahem, a tak se podle dokumentů uchýlil do svého útočiště jen 14krát. Do Orlího hnízda naopak velice ráda jezdila vůdcova družka Eva Braunová (1912–1945).

V rekordním čase

Místo bylo přitom naprostým mistrovským dílem. Stavba trvala rekordně krátký čas – pouhých deset měsíců. Šest a půl kilometru dlouhá silnice pak zabrala jen 13 měsíců. Vůdce Orlí hnízdo poprvé navštívil sedm měsíců před oficiálním předáním na 50.

narozeniny, tedy 16. září 1938. Přestože nejevil o jeho návštěvy veliký zájem, jeho vlastnoruční akvarelové skici naznačují, že se zabýval návrhy interiéru.

Hnízdo má štěstí v neštěstí

Adolf Hitler sám netušil, že svým ledabylým přístupem k výjimečné stavbě ji chrání před zkázou. Na rozdíl od Berghofu, který vůdci sloužil jako letní sídlo, totiž přežilo Orlí hnízdo konec války téměř bez škrábnutí.

Obersalzbergská rezidence Berghof, kde Hitler tvořil Mein Kampf, totiž musela čelit spojeneckým náletům a neunikla destrukci objektů spojených s nacisty. Z Berghofu, který hostil nespočet důležitých návštěv, tak zbyly jen ruiny.