Snaha o maximální bezpečnost během příprav konference Spojenců v íránském Teheránu je rozhodně na místě. Po půlnoci 27. listopadu 1943, den před zahájením konference, je atmosféra napjatá.
Sovětský ministr zahraničí Vjačeslav Molotov (1890–1986) telefonuje americkému velvyslanci v Moskvě Averellu Harrimanovi (1891–1986) a jeho britskému kolegovi Archibaldu Clarku Kerrovi (1882–1951).„Němečtí agenti chystají buď demonstraci, nebo dokonce atentát,“ varuje oba muže, kteří jsou tou dobou již v Teheránu.
Ani jeden z oslovených mu ale nevěří, protože podle jejich informací má íránská policie nepřátelské agenty, když už ne pod zámkem, tedy alespoň pod dohledem.
Harriman ovšem předstírá, že informaci uvěřil a pro jistotu si jede apartmá pro amerického prezidenta Franklina Delana Roosevelta (1882–1945) osobně prohlédnout.
Shledá ho v pořádku, ale i tak americký prezident jako první posílá vůz se svým dvojníkem. Britský premiér Winston Churchill (1874–1965) se ubytuje v britské rezidenci naproti.
Ulici mezi sovětským a britským velvyslanectvím policie uzavírá, ohradí ostnatým drátem a zablokuje šestimetrovým plechovým plotem.
Průchod mezi velvyslanectvími střeží protiletadlová děla, aby se všichni účastníci konference mohli bezpečně přesouvat na schůzky a zpátky.
Hrobník ve spojení s Berlínem
Nacisté se o době a místě konání spojenecké konference dozvěděli v polovině října 1943, poté co se jim podařilo rozluštit tajemství amerického námořního kódu.
Hitler okamžitě zajásá nad možností zneškodnit tři mouchy jednou ranou – sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina (1878–1953), Churchilla i Roosevelta.
Jak v roce 1966 potvrdí nejlepší Hitlerův muž na špinavou práci Otto Skorzeny (1908–1975), naplánovaná operace počítala buď s únosem, nebo rovnou vraždou celé trojice. Plán byl připravený dopředu.
Na arménském hřbitově v Teheránu se tou dobou skrývá jistý Němec Franz Meyer, který udržuje síť špionů. Kvůli krytí se živí jako hrobník.
Když před začátkem konference shodí letadlo padákem u města Qum asi 160 kilometrů od Teheránu šest německých radistů, předsunutou skupinu pro přípravu atentátu, Meyer má za úkol je koordinovat.
Muži, jejichž cílem je co nejdříve se spojit s Berlínem, se dopraví do Teheránu. Začíná operace s názvem „Dlouhý skok“.
Sedm statečných
Vzápětí vstupuje do hry Gevork Vartanian (1924–2012), teprve 19letý sovětský agent pracující od roku 1940 pod krycím jménem Amir.
Má pro to ty nejlepší předpoklady, agentem byl i jeho otec, který sám v Íránu působil 23 let pod rouškou bohatého obchodníka. Mladý špion dříve shromáždil šest mužů svého věku komunikujících v ruštině a perštině.
Nejčastěji jde o potomky uprchlíků ze stalinských gulagů. Svoje životy dali k dispozici v zájmu své vlasti bez nároku na jakoukoli odměnu. Kvůli tomu, že často cestují rychle na kolech, se jim přezdívá „lehká jízda“.
Společně ještě dlouho před začátkem konference, od února 1940 do srpna 1941, identifikovali více než 400 nacistických agentů a v okamžiku, kdy v srpnu 1941 sovětští vojáci vstoupili na íránskou půdu, se postarali o jejich zatčení. Skupina sedmi agentů má nyní příkaz najít německou vysílačku.
K Hitlerovi letí špatná zpráva
Vartanianova skupina zahajuje mravenčí práci. 14–16 hodin denně je v akci, než určí přesné místo v jedné teheránské vile, kde si Abwehr, německá vojenská rozvědka, vytvořila svoje zpravodajské centrum.
S ním je v kontaktu i skupina radistů ze hřbitova, která se pomocí vysílačky spojuje s Berlínem. „Musíme za každou cenu dešifrovat jejich zprávy,“ ukládá Vartanian sobě a svým kolegům.
Agenti NKVD (sovětská rozvědka a kontrarozvědka) mají napilno a nakonec se podaří zachytit a dekódovat všechny informace letící do německého hlavního města. Teď jde o to zničit nepřátelskou buňku.
„Zatkli jsme všechny členy a nařídili jim, aby navázali kontakt s nepřítelem pod naším dohledem. Dali jsme radistovi příležitost oznámit neúspěch jeho mise,“ líčí po letech Vartanian.
Berlínské velení pod vlivem špatných zpráv nakonec rozhodne, že hlavní skupina atentátníků vedená Skorzenym do Teheránu vůbec neodcestuje. Plánovaný „dlouhý skok“ nevyšel.