Domů     Opava pupkem světa: Ve Slezsku se rozhodovalo o osudu Neapole!
Opava pupkem světa: Ve Slezsku se rozhodovalo o osudu Neapole!

„Zabezpečit klid v Evropě prosazením spravedlivé rovnováhy,“ takový cíl má Klemens Metternich.

Teprve nedávno skončil roku 1815 vídeňský kongres stabilizující Starý kontinent po pádu francouzského císaře Napoleona I. Bonaparta a Metternich chce opět režírovat evropskou politiku.  

Hlavní roli v uspořádání Evropy chce rakouský ministr zahraničí Klemens Metternich (1773–1859) hrát i v roce 1820. Benátsko a Lombardii mají pod kontrolou Rakušané.

Neapole nyní spadá do  Království obojí Sicílie (jižní a střední část Itálie), kterému vládne Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský (1751–1825) ustavený vídeňským kongresem. V jeho zemi ale panuje nespokojenost.

V Neapoli v červenci 1820 propuká povstání karbonářů. Král chápe, že bez podpisu ústavy to asi tentokrát nepůjde… Situace znepokojí i další státníky. Co když se revoluční nálady začnou šířit celou Itálií, nebo dokonce Evropou?

reklama

„Je třeba obnovit pořádek,“ volá Metternich po radikálním zákroku. Nejraději by na neapolské hned poslal vojsko, jenže nedokáže odhadnout, jak se k problému postaví ostatní evropské mocnosti.

Proto sepíše diplomatickou nótu, ve které připomíná, že vídeňský kongres pověřil Rakousko péčí o klid na italském území.

Účastníky uhlídá policie

Chce legitimizovat rakouský vojenský zásah v Neapoli. Jenže souhlas Ferdinanda I. s ústavou mu komplikuje situaci.

Nechá proto publikovat tajné rakousko-neapolské smlouvy z roku 1815, podle kterých Ferdinand I. nemůže provést ústavní změny bez souhlasu vídeňského dvora. Proti zákroku v Neapoli se ale staví i Francouzi. Podobný názor mají i Britové.

Metternich proto spoléhá na spojenectví s Ruskem. Car Alexandr I. Pavlovič (1777–1825) sice s invazí do Neapole souhlasí, ale chce tuto otázku nejdříve projednat. Proti schůzce neprotestuje ani Prusko.

Návrh na kongres, který nakonec vyjde od Rusů a Francouzů, proto Metternich přijímá. Ruskému carovi navrhuje, aby se nejdříve sešel v Uhrách s ním a rakouským císařem Františkem I. (1768–1835) ale Alexandr I. odmítá.

Pro zasedání kongresu, který má rozhodnout o další osudu Neapolska, jako dějiště vybere Opavu. Chce, aby se schůzka konala na rakouském území – to mu zaručí předsednictví.

Alexandr I. preferuje některé město v rakouské části Slezska – tam to má z Varšavy, kde právě pobývá, nejblíže. Opava, hlavní město rakouského Slezska, se proto ukáže jako ideální kandidát. Navíc není velké, a proto účastníky snadno uhlídá policie.

Souboj o slovíčka

Metternich do Opavy dorazí 19. října 1820 a srší dobrou náladou. Schází se tu představitelé Rakouska, Pruska, Ruska, Velké Británie a Francie.

Za Rakousko přijíždí s Metternichem císař František I., za Rusko se účastní car Alexandr a za Prusko přijíždí třetí monarcha, korunní princ Bedřich Vilém IV. (1795–1861). Ovšem Francii i Británii zastupují jenom vyslanci a diplomaté.

Britský vyslanec Robert Stewart, lord Castlereagh (1769–1822) nevěří, že se tu odehraje něco podstatného, proto už 26. října odjíždí za svojí manželkou do Vídně. To se mu ale vymstí. Británie se v jednáních dostává na druhou kolej.

V podobné situaci se ocitá i francouzská delegace. I pruští zástupci přestávají hrát důležitější úlohu, protože už na druhém plenárním zasedání 29. října odsouhlasí rakouské stanovisko. Celý kongres se tak stává soubojem ruské a rakouské diplomacie o slovíčka.

„Chce snad rakouský císař od Ruska 150 tisíc nebo 200 tisíc bodáků, aby podřízl karbonářům krky?“ ptá se ruský ministr zahraničí Joannis Kapodistrias (1776–1831) a trvá na tom, že jestliže Rakušané „chtějí morální podporu pro svržení nějaké vlády, musejí ukázat, co přijde na její místo.“

Veličenstva nechá čekat

Jediné, co se nakonec povede uzavřít, je tzv. předběžný protokol podepsaný 19. listopadu. Podle něj mají velmoci Rakousko, Prusko a Rusko právo intervenovat proti revoluci v jakékoli zemi. Velké Británii se tento závěr nelíbí.

„Protestuji,“ nechá se slyšet britský vyslanec Stewart a 19. listopadu opouští jednání. I na slavnostní hostinu dorazí o čtvrt hodiny později a nechává urozená Veličenstva čekat.

Diplomati se o den později scházejí už na páté plenární schůzi, ale jde jenom o gesto vůči naštvaným Britům a Francouzům, kteří už na věci stejně nemohou nic změnit.

Nicméně 20. listopadu účastníci prohlašují, že „Předběžný protokol není ničím víc, než návrhem“. Kongres trvá ještě měsíc, ale už bez žádných dalších závěrů. Dvacátého prosince 1820 jeho účastníci rozcházejí, konkrétní postup v otázce Neapolska stanoven není.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Válka o Toledo: Američané vytáhnou do boje kvůli jednomu městu
Dokáže se stát pohádat se sousedem tak urputně, že proti němu vyšle ozbrojené milice? V Americe 19. století se to skutečně stává. Ohio a Michigan se přou o kousek země s městem Toledo, zatýkají se lidé, mobilizují ozbrojenci a politici si vyměňují ostré vzkazy. Konflikt dostává název Válka o Toledo. Přestože se v něm téměř […]
Historie
Hrůza v Texas City: Exploze, která nechá lodě létat
Přístav v Texas City bývá označován za srdce jednoho z nejdůležitějších světových námořních uzlů. Významnou tepnou Galvestonova zálivu je již roku 1947. Pokud bychom se za svítání 16. dubna toho roku rozhlédli kolem mol, francouzská SS Grandcamp by nás ničím nezaujala. Typická nákladní loď své doby, jakých za druhé světové války vyrobily mraky. Na délku má 133 […]
Historie
Agadir 1960: Město mrtvých plné hororových scén
Nejničivější přírodní katastrofou v dějinách Maroka bylo zemětřesení z 29. února 1960. Otřesy trvající pouhých 15 sekund prakticky srovnaly se zemí město Agadir na pobřeží Atlantského oceánu. Počet obětí je odhadován až na 15 000 osob, což představovalo přibližně jednu třetinu všech obyvatel tohoto prosperujícího přístavního města. Zničeno bylo 70–80 procent městské zástavby, a to včetně míst kritické […]
Historie
Pečeť: Nenápadný pomocník historických událostí
Pokud by se některý ze středověkých vládců nachomýtl k uzavírání smluv mezi dvěma společnostmi, asi by se pořádně divil. Stačí totiž na několik papírů naškrábat podivné klikyháky a je hotovo. Kdysi dávno by se nějakým podpisům všichni vysmáli a raději by dokumenty potřísnili voskem a přiložili na ně pečetidlo. Vyjmenovat státní symboly České republiky může dát […]
věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
Plovoucí elektrárny: Pevnině dojde šťáva, pomoc připluje po moři
Řešení energetické krize na Kubě opět ukázalo na jedno originální technické řešení, které představují plovoucí elektrárny.  Největším provozovatelem specializované flotily plovoucích elektráren je nyní společnost Karpowership, dceřiná společnost tureckého holdingu Karadeniz Holding. Turecké plovoucí elektrárny v kubánských přístavech měly společných několik rysů. Vznikly přestavbou starších nákladních lodí a jsou palivově flexibilní. Co to znamená? Mohou […]
Gran Canaria 1936: Tajný let odstartoval občanskou válku
Počátek krvavé španělské občanské války zahájila událost jako vystřižená ze špionážních filmů. Na letišti na Kanárských ostrovech se připravoval ke startu britský dvouplošník De Havilland Dragon Rapide. Na jeho palubě je na první pohled bezstarostná skupina turistů. Nebýt tohoto letu, možná by se dějiny Španělska ubíraly jiným směrem. Proč? V roce 1936 působil budoucí španělský diktátor […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz