Předpovídat budoucnost je vždy balancováním na hraně ostří žiletky. Samozřejmě, pokud člověk nevěští z křišťálové koule, ale vychází z racionálních vědeckých předpokladů, leccos se odhadnout dá.
Ovšem i slovutní technologové či vědci poznali pravdivost přísloví, že i mistr tesař se utne.
Poté, co Neil Armstrong v roce 1969 otiskl své stopy do měsíčního prachu, panovalo všeobecné přesvědčení, že nejpozději do dvaceti let lidstvo přistane na Marsu a poté začne kolonizovat sluneční soustavu.
Souhrou různých okolností se však stalo, že se lidé na Měsíc vrátili naposledy 1972 a od té doby nevytáhli paty z oběžné dráhy. Zkrátka, vývoj se někdy ubírá jiným směrem, než se čeká.
A některé předpovědi týkající se vědy a technologií dnes znějí vskutku úsměvně. Ale na druhou stranu, po bitvě každý generálem…
1.Poslíčci místo telefonů
Autor: William Preece
Rok: 1876
„Američané telefon potřebují, ale my ne.
My máme spoustu poslíčků,“ prohlásil v roce 1876 William Preece z Britského poštovního úřadu. Zřejmě vycházel z toho, že USA jsou velkou zemí, kde poštovní přeprava zabere spoustu času, kdežto v menší Británii je doručování zásilek rychlejší. Dnes si život bez telefonů nedokáže představit celý svět a Britové pochopitelně nejsou výjimkou.
Dokonce jedním ze symbolů Británie je právě telefonní budka. Není bez zajímavosti, že inspirací k jejímu designu byla hrobka…
2.Automobil je přechodná móda
Autor: prezident Michigan Saving Bank
Rok: 1903
„Kůň tu byl, je a bude.
Automobil je jenom přechodné módní třeštění,“ řekl prezident michiganské banky Horace Rackhamovi, jenž byl právníkem Henryho Forda, aby neinvestoval do společnosti Ford Motor Company. Mnozí konzervativnější lidé se jen těžko smiřují s novotami a pan prezident byl asi jedním z nich.
Byl to právě Henry Ford, který svým modelem T odstartoval éru umožňující pořídit si vlastní vůz širokým vrstvám.
Již v té době byl zahájen automobilový boom, když se v průmyslových zemích řada nových výrobců motorových vozidel. V Německu to byl Benz a Opel, ve Francii Peugeot a Renault, v Itálii Fiat. Ani české země se svou průmyslovou tradicí nezaostávaly.
Kromě kopřivnické automobilky začala motorová vozidla vyrábět i firma Praga nebo společnost Laurin & Klement, předchůdce dnešní Škodovky. Pan bankéř by se asi divil, kdyby se dozvěděl, že se v roce 2015 v USA prodalo 18 milionů nových vozů.
3.Kdo by koukal na bedýnku?
Autor: Darryl Zanuck
Rok: 1946
„Televize se neudrží na žádném trhu déle než šest měsíců. Lidi se brzy nabaží koukat večer co večer na dřevěnou bedýnku,“ myslel si krátce po válce vysoký představitel studia 20th Century Fox Darryl Zanuck.
Spíše než o předpověď šlo o přání, které bylo otcem myšlenky. Filmová studia jistě cítila v televizi nástup konkurence a nemýlila se. Už v 50. letech se televize stávala v západních zemích běžnou výbavou každé domácnosti.
Televize však nakonec film nepřeválcovala. Dodnes vedle sebe obě média fungují a zatím zvládají i nástup i internetu.
4.Stojíme na prahu raketové pošty
Autor: Arthur Summerfield
Rok: 1959
„Než člověk stane na Měsíci, bude vaše pošta z New York do Austrálie doručována v řádu hodin naváděnými raketami.
Stojíme na prahu raketové pošty,“ domníval se generální ředitel americké poštovní služby Arthur Summerfield v roce 1959. Princip raketové pošty vypadal v padesátých letech nadějně.
Experimentovalo se s ní již v době mezi světovými válkami a později vznikaly i společnosti, které se na toto odvětví specializovaly, např. Deutsche Raketen-Gesellscahft. Nakonec však poštovní přeprava zůstala u tradičních metod.
5.Počítač doma nikdo nepotřebuje
Autor: Ken Olsen
Rok: 1977
„Není důvod, aby měl kdokoli doma počítač,“ prohlásil zakladatel společnosti Digital Equipment Corp Ken Olsen během projevu v neziskové společnosti World Future Society v roce 1977.) První počítače byly natolik velké, že zabraly několik místností, takový Mark I. z roku 1944 měřil na délku 18 metrů.
Náročné výpočetní stroje se však postupně zmenšovaly.
V roce 1975 se na trhu objevil nový mikropočítač Altair 8800. Jednoduchý stroj se prodával ve formě stavebnice za necelých 400 dolarů a rychle si získal početnou komunitu fanoušků. Nejen Ken Olsen, ale řada jiných odborníků však na nový trend hleděla s nedůvěrou.
Týkalo se to i společnosti IBM. Její výsadou byly velké halové počítače. Ale i to se změnilo. Po počátečním váhání společnost v roce 1980 spustila projekt, na jehož konci nebylo nic jiného než Personal Computer (PC).
Výsledkem byl kompaktní počítač interně označovaný jako Acorn (žalud), který byl veřejnosti představen 12. srpna 1981 pod názvem IBM 5150 PC. Nová „písíčka“ vše vyhrála na celé čáře.
Invaze osobních počítačů do domácností a menších kanceláří znamenala úspěch nejenom pro samotnou IBM, ale také pro Intel, který se z výrobce paměťových čipů přeměnil na největšího dodavatele počítačových procesorů.
A dnes se po celém světě každým rokem prodá kolem 80 milionů nových počítačů.
6.Mobil nikdy nenahradí drát
Autor: Martin Cooper
Rok: 1981
„Mobilní telefony v žádném případě nenahradí místní systém telefonu po drátě,“ tvrdil v roce 1981 vynálezce Martin Cooper. Tak tato předpověď také nevyšla. Utržená sluchátka dnes zcela válcují pevné linky, které mnozí lidé dokonce i ruší.
Ale pravdou je, že začátkem 80. let se možnost podobného vývoje nezdála příliš pravděpodobná.
Cestu k dnešním mobilům nastavil americký technolog Rudy Kroloppa. V roce 1973 trvalo pouhých šest týdnů, než Kroloppa se svým týmem sestavil první přenosný telefon.
První mobilní hovor pak uskutečnil vedoucí divize komunikačních systémů firmy Motorola Martin Cooper.
„Jak jsem tak kráčel po ulici a přitom mluvil do telefonu, Newyorčané se při pohledu na někoho, kdo při chůzi telefonuje, rozestupovali,“ vzpomínal ještě po letech Cooper na pozdvižení, jež tehdy vyvolal.
Nicméně až v roce 1983 se mobilní telefon poprvé objevuje na běžném trhu. Pod označením Motorola DynaTAC 8000X si jej mohli zájemci pořídit za 3995 dolarů, což by dnes odpovídalo zhruba 80 000 korunám.
Šlo o pořádnou cihlu, přístroj vážil 800 gramů a na výšku měřil přes 30 centimetrů. Přesto nakonec mobilní telefony zvítězily a porazily i videofony, kterým naopak byla předpovídána velká budoucnost.
7. Ode dneška beze spamu
Autor: Bill Gates
Rok: 2004
„Od nynějška za dva roky bude vyřešen problém spamů,“ sebevědomě vyhlásil Bill Gates na Světovém ekonomickém fóru roku 2004. Bille, Bille, tvůj optimismus nebyl na místě! Po třinácti letech od tohoto výroku se stačí podívat do příchozí pošty.
Pan Zhaing-Zi zde nabízí investiční poradenství, pan Woo se pro změnu hodlá rozdělit o 75 milionů eur a pan Chang se chce ve prospěch adresáta zbavit podílu v údajně obrovské prosperující čínské firmě.
Kdepak, problém spamu není zdaleka vyřešen a nezdá se, že by se na tom v nejbližších letech cokoliv změnilo.
