Námořník Ahmose se v alexandrijském přístavu chystá na další plavbu. Svůj hladový žaludek oklame smaženým kuřetem s cibulí a obilím a jídlem zvaným Ful wa Ta’meya. Obojí si před pár minutami koupil v jednom z pouličních stánků, které lemují cestu k přístavu.

Mísa plná fava fazolí a falafelu mu dodá energii na další plavbu. Ful se skládá z fava fazolí dlouho pomalu vařených v hrnci, kterému se říká qedra.

Ta’meya je falafel, vyrobený z drcených fava fazolí, z nichž se připraví pasta, která se potom smaží. Placky nebo koule patří k běžné rychlé stravě starověkých egyptských námořníků.

Berou si je s sebou na svoje plavby, a tak je exportují dál po celém Středním východě.

Spory o autorství

Jídlo z fava fazolí zdomácní v oblasti Levanta, území ohraničeném východním pobřežím Středozemním moře, z jihu Arabskou pouští, ze severu pohořím Taurus a na východě Zagrosem. Spekuluje se, že pochází už faraonských dob, ale podle odborníků to není pravda.

„Ve faraónských textech nejsou žádné odkazy na cokoli, co by připomínalo falafel; v každém případě byl rostlinný olej, ve kterém se falafel smaží, příliš drahý, než aby byl použit k vaření tak jednoduchého pokrmu,“ tvrdí Alexander Lee z Univerzity ve Warwicku.

Vedou se spory

Autorství falafelu si ale připisují i další národy a skupiny Židů nebo koptských křesťanů, kteří ho považují za náhradu masa v době půstu, takže se kolem něj vedou spory. Historikové ale nepochybují o tom, že pochází z Egypta.