Odhalená tajemství názvů: Pražské čtvrti pojmenovali čerti i hlupáci

Císař Svaté říše římské Karel IV. nařizuje v polovině 14. století vysadit za pražskými branami vinnou révu. Kdo kopec osází, je na 12 let osvobozen od placení daní! Vinice sice postupně mizí, ale na přelomu 19. a 20 se tu čile staví.

Královské Vinohrady jsou podle zákona z 1. ledna 1922 připojeny k Praze. Spolu s nimi přibývají další čtvrti.

Původně to byly Dehnice, dříve se tu totiž vyráběl dehet. Podle jiného názoru ale čtvrť pokřtilo osobní jméno „Dehna.“ Tímhle staročeským výrazem naši předkové s oblibou označují zlého ducha, démona nebo čerta.

Zdejší usedlíci se tak jmenovali proto, že ohrožovali sousedy a pocestné. V 18. století se ale název mění na dnešní Dejvice v Praze 6.

Někdejší dejvický hotel International, kterému se někdy přezdívá „Stalinův dort“.

reklama

Dominantou Dejvic je hotel International (dnes Crowne Plaza).

Postavit ho v letech 1952 – 1954 nechává komunistický ministr obrany Alexej Čepička (1910 – 1990), který věří, že se slavnostního otevření hotelu zúčastní i Josif Vissarionovič Stalin (1878 – 1953).

Nařizuje proto, aby vstupní schodiště mělo 22 schodů, na které by se při uvítání vešlo všech 44 generálů.

Libeň se na konci 19. století mění v tovární čtvrť.

Libeň: Tady bydlí fešák

Pojmenování je lichotivé a přímo se nabízí souvislost s libým, hezkým místem, Libeň totiž v 19. století neodolatelně přitahuje výletníky. Název je ale mnohem starší, kdysi dávno tu zřejmě sídlil pěkný vladyka, kterému říkali Liben.

Kdy se tu usadil, o tom ale dostupné prameny bohužel mlčí. Prvním skutečně doloženým vlastníkem libeňského panství je rodina Rotlevů, která je kolem roku 1438 prodala.

Kyje v roce 1845 představují ještě vesnici uprostřed polí, která láká víkendové výletníky.

Hloubětín: Vlastnil tvrz nepříliš duchaplný muž?

Svoje původní pojmenování Hloupětín dostává pravděpodobně od jména Hlúpata, jak říkali vlastníkovi zdejší tvrze. Jde zřejmě o přezdívku říkající, že zrovna neoplýval příliš velkou chytrostí.

Obyvatelům se to ale nelíbilo, proto na jejich žádost se jméno v roce 1907 mění na Hloubětín. Vyměnili zkrátka p za b, což je pochopitelné, raději dali přednost hloubení před hloupostí.

Hloubětín patřil ještě v polovině 19. století mezi oblasti, kde se teprve začínalo stavět.

Kyje: Silní se nebojí ničeho

Kdysi mělo jméno pro svého nositele velký význam. Někdy se proto užívalo takové, které zní velice výhrůžně a má předem zastrašit případné nepřátele. Jmenuje-li se někdo Kyj, asi to bude člověk nebezpečný.

Tohle jméno je v Čechách doloženo už v roce 1052! Podle jiného názoru tu měly pozemky tvar kyje.

Dnešní hostivařský Toulcův dvůr v sobě skrývá zbytky původní staré tvrze.

Hostivař: Ochraňujte své hosty!

Název (v roce 1132 psaný Gostiwar) se rodí pravděpodobně podle Hostivara, velice vlivného muže, který se zabydlel na vyvýšenině nad potokem Botičem.

Jeho přezdívka podle jazykovědců nejspíš znamená člověka, který svým hostům (staročeský výraz pro cizince) vařil, nebo je varoval a chránil před nebezpečím.