Lidské tělo je zázrak přírody, schopný přežít i bez klíčových orgánů, jako je srdce nebo slezina.

Příběh hasiče Jakuba Halíka, který žil měsíce bez srdce, nebo fungování těla bez sleziny ukazují, jak moderní medicína a přirozené mechanismy těla dokážou nahradit ztracené funkce. Ponořte se do fascinujícího světa lidské odolnosti.

Lidské tělo je někdy až překvapivě odolné a moderní medicína dokáže neuvěřitelné věci. Přestože všechny orgány v našem těle mají svou důležitou funkci, v některých případech ji tělo dokáže samo nahradit a bez orgánu se obejde. Jindy pomůže věda. O které orgány se jedná?

Dne 29. srpna 2012 se novinářům a novinářkám na tiskové konferenci v pražském IKEMu naskytl neobvyklý pohled – na vozíku přijel usměvavý muž s velkými brašnami. V těch měl baterie napájející pumpy, které mu nahrazovaly srdce.

Šlo o hasiče Jakuba Halíka, který jako první na světě žil už několik měsíců bez srdce. Poté, co tento jeho orgán zasáhla rakovina, mu ho vyoperovali. S pumpami potom čekal na možnost nechat si transplantovat srdce od dárce.

Příběh tehdy bohužel dobrý konec neměl. Po půl roce Halíkovi kvůli infekci selhala játra – obranyschopnost jeho těla byla po velké operaci oslabená. O čtyři roky později skončil podobný případ lépe.

Stan Larkin z amerického Michiganu žil s podobnou pumpou v těle (a s batohem, který ji napájel, na zádech) šestnáct měsíců, a nakonec získal nové srdce. Život bez srdce je ovšem velmi výjimečný. Bez některých jiných orgánů to jde zvládnout snáze.

Slezina: Práci převezmou ostatní orgány

Tento orgán o velikosti pěsti, který najdeme v horní části břicha na levé straně, je důležitý pro naši obranyschopnost. Dozrávají tu bílé krvinky, které bojují proti všemu cizorodému, co se v těle objeví. Zároveň je slezina zásobárnou krve.

Právě to může být problém při jejím poškození – kvůli nashromážděné krvi může dojít k silnému vnitřnímu krvácení, které člověka ohrožuje na životě.

A protože je slezina „na kraji“ břicha, poblíž žeber, je na úrazy náchylná. Při jejím vážném poranění ji proto lékaři někdy odstraní.

Imunitní funkci sleziny pak převezmou jiné části mízního systému a na recyklaci krevních buněk stačí játra, ve kterých probíhá především. Obranyschopnost těla je pak ale slabší.

Příběhy Jakuba Halíka a Stana Larkina, stejně jako možnost žít bez sleziny, ukazují, jak neuvěřitelně odolné je lidské tělo. Moderní medicína a přirozené schopnosti organismu dokáží nahradit i tak klíčové orgány, jako je srdce nebo slezina.

Tyto případy nám připomínají, že i v těch nejtěžších chvílích může věda a příroda spolupracovat, aby nám dala šanci na život.