„Padá hvězda, něco si přej!“ Tuto radu už téměř každý z nás zaslechl nebo sám vyslovil. Aktuální je i v listopadu a prosinci, kdy se nebe rozzáří bohatou zářivou záplavou zvanou Leonidy a Geminidy.
I když jde o romantickou představu, padající hvězdy doopravdy neexistují. Jsou to zkrátka a dobře jen meteory!
Někdy se z komet či asteroidů uvolní malé těleso a pokud vstoupí do zemské atmosféry a začne hořet, vidíme světelný jev zvaný meteor, tedy zmíněné „padající hvězdy“.
Zbytek meteoroidu, který přežije průchod atmosférou a dopadne na povrch Země, se nazývá meteorit. A zatímco většina meteoritů jsou jen malé částice, některé větší kusy mohou vytvořit obrovské krátery, zvané impaktní (dopadové).
Podíváme se, kde na Zemi se nacházejí ty nejzajímavější a jak to s nimi vlastně bylo.
Pád z nebes
Název: Gosses Bluff (Tnorala)
Místo: Austrálie
Stáří: 142 milionů let
Nejvíce studovaným impaktním kráterem v Austrálii je Gosses Bluff, známý také jako Tnorala. Vědci se domnívají, že zdejší kráter vznikl asi před 142 miliony let.
Zatímco původní kráter v průběhu let podléhá erozi, jeho jádro v podobě centrálního prstence o průměru téměř 4,5 km je viditelné dodnes. Vyprávění místních domorodých obyvatel se podobá vědeckému zjištění o původu kráteru.
Podle legend totiž Tnorala vznikne poté, co skupina bohyň tančí po obloze jako Mléčná dráha. Jedna z nich kvůli tomu odloží své dítě v košíku stranou, ale když dítě kope nožkama, košík se převrátí. Zřítí se na Zemi, kde vytvoří kráter.
Rezervace Tnorala je registrovaným posvátným místem, kde jsou návštěvníci vítáni, ale původní obyvatelé žádají turisty, aby projevili úctu a dodržovali vládní zákaz chůze po okraji kráteru.
Město plné diamantů
Název: Nördlinger Ries
Místo: Německo
Stáří: 15 milionů let
Kráter (Nördlinger) Ries v západním Bavorsku má na svém vnitřním prstenci umístěny hradby města Nördlingen. Když kdysi meteorit s rychlostí přes 70 000 km/h dopadne na zem, vystaví horniny mimořádnému tlaku a teplu.
Tyto podmínky vytvoří téměř mikroskopické diamanty, z nichž největší mají pouhých 0,2 mm. Takto drobnými drahokamy je malebné německé městečko doslova zaplaveno, podle některých zdrojů jich zde může být až 72 000 tun.
Unikátní geologie města dokonce upoutá pozornost americké kosmické agentury NASA, která zde v roce 1970 provede terénní průzkum a výcvik astronautů misí Apollo 14 a Apollo 17.
Ti se zde mohou seznámit s konkrétními typy hornin, spojenými s impaktními krátery, což jim později pomůže při získávání vzorků hornin z povrchu Měsíce.
Kráter s nejčistší vodou
Název: Pingualut
Místo: Kanada
Stáří: 1,4 milionu let
Kráter s jezerem je dlouho známý jenom pro Inuity, žijící na Ungavském poloostrově v provincii Québec. Nazývají ho Křišťálové oko pro jeho neobyčejně čistou vodu, která patří k nejprůzračnějším na světě s viditelností do hloubky 35 metrů.
Lidé mimo okruh místních obyvatel se o něm dozví relativně nedávno. Jezero poprvé zpozoruje ze vzduchu posádka letadla amerického vojenského letectva v roce 1943 při přeletu nad touto vzdálenou oblastí.
Průzkum však začne až v 50. letech 20. století kvůli odlehlosti kráteru. Dnes toto jedinečné prostředí s celkovou hloubkou 267 metrů poskytuje vědcům výjimečný pohled do geologické minulosti.
Sedimenty v jezeře Pingualut zůstávají díky specifickým podmínkám nedotčené po dlouhou dobu a tak tyto nánosy poskytují mnohem starší záznamy než jiné vodní útvary v této oblasti.
Na několik kusů
Název: Kráterové pole Kaali
Místo: Estonsko
Stáří: 2420 až 8400 let
Na kráterovém poli Kaali, ležícím na největším estonském ostrově Saaremaa, lze vidět hned devět kráterů najednou: jeden velký a osm menších.
Jde o stopy dopadu meteoritu, který se rozpadne na několik menších kusů asi 5 až 10 kilometrů nad Zemí a vytvoří tak jedny z nejmladších obřích kráterů na naší planetě. Stáří je stále předmětem vědecké debaty, odhady se pohybují od 2420 do 8400 let.
Těžko proto říct, zda v té době mohli na ostrově trvale žít lidé.
Ale na místě byly nalezeny kosti domácích zvířat a okolo jezera Kaali byla postavena velká kamenná zeď už na počátku našeho letopočtu, což znamená, že oblast byla kdysi používána jako obětní místo.