Oděvy české šlechty v období těsně před bitvou na Bílé hoře vycházely ze španělské módy.
Svědčí o tom například podrobný popis šatů, které měl na sobě zemský místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1572–1652) v den pražské defenestrace 23. května 1618.
K velmi typickým znakům pánské španělské módy patří rozevláté pláště s mohutným okružím kolem krku a zahnutými manžetami na rukávech a také kalhoty přichycené pod koleny velice výraznými podvazky.
Bez pláště sem nesmíte
Muži se obouvají do světlých bot s podpatkem a zapínáním na nártu. Zemští úředníci nebo lidé, kteří navštíví úřední instituci, musejí přijít v kompletním oděvu včetně pláště a klobouku.
Pokud někdo tato pravidla poruší, může u soudu dostat pokutu až deset kop grošů.
Francouzská inspirace
U žen reprezentuje španělskou módu v podobě nákladných zdobených šatů s velkým okružím například šlechtična Polyxena z Lobkovic (1566–1642).
Během třicetileté války ale i česká šlechta šatník obměňuje a inspiruje se hlavně prvky francouzské módy.
