Domů     Obléhání Leningradu: Dálnice na ledu zachránila více než milion lidí
Obléhání Leningradu: Dálnice na ledu zachránila více než milion lidí
13.10.2023

Jedním z cílů německé operace Barbarossa (invaze do Sovětského svazu), která vypuká 22. června 1941, se stává i město Leningrad.

Adolf Hitler pevně věří tomu, že se mu povede zničit Rudou armádu dříve, než se Sověti vzpamatují z nečekaného útoku a zmobilizují zálohy.

Když toho dne překročí tanky a pěchota německé skupiny armád Sever pod velením polního maršála Wilhelma von Leeba (1876–1956) řeku Němen do Litvy, sovětské jednotky tím zaskočí. Zavládne mezi nimi chaos.

Díky tomu Němci postupují poměrně rychle kupředu. O dva dny později jsou už zhruba 70 kilometrů ve vnitrozemí.

Jenže Rusové se nevzdávají a již na přelomu června a července statečně brání takzvanou Stalinovu linii, systém opevnění na západní hranici od Karelské šíje (území mezi Ladožským jezerem a Finským zálivem) na severu až dolů na jih k Černému moři.

Němci však mají v prudkých bojích navrch a Leebovy jednotky se v průběhu léta pomalu blíží k Leningradu.

Mobilizace v Leningradě, léto 1941. FOTO: own collection/Creative Commons/Public domain
Mobilizace v Leningradě, léto 1941. FOTO: own collection/Creative Commons/Public domain

Ztratí důležitou pevnost

„Železný kruh kolem Lenigradu se uzavřel,“ oznamuje OKW (Vrchní velení ozbrojených sil wehrmachtu) ve svém komuniké z 8. září 1941. Německým jednotkám se podaří obsadit Šlisselburg, pevnost na levém břehu řeky Něvy při jejím výtoku z Ladožského jezera.

V Leningradu je tehdy 2,5 milionu lidí. „A ještě přišla jedna pohroma – v 18.55 hodin se poprvé podařilo nepřátelskému letectvu vykonat masivní nálet na město,“ píše ve svém válečném deníku obyvatel Leningradu Abram Veniaminovič Burov.

Zápalné bomby zničí skladiště plné obilí a cukru, vážně poškozena je i městská vodárna. Spousta lidí je raněných a popálených. Všechno ale mohlo dopadnout ještě hůř.

Sovětští průzkumníci naštěstí objeví na nepřátelském letišti Lisino 50 německých letadel a polovinu z nich se daří bombardováním zničit.

Ztráta pevnosti Šlisselburg je však pro Rusy klíčová – přišli o poslední místo, které jim zajišťovalo spojení se zbytkem země. Do odříznutého Leningradu se už po pevnině pomoc nedostane. Zbývá přeprava vzduchem nebo po Ladožském jezeru.

Leningradské ulice během obléhání. FOTO: RIA Novosti archive, image #324 / Boris Kudoyarov /Creative Commons/CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0
Leningradské ulice během obléhání. FOTO: RIA Novosti archive, image #324 / Boris Kudoyarov /Creative Commons/CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0

Ústup trestají kulkou

Sovětský vůdce Stalin (1878–1953) jmenuje 9. září velitelem Leningradu armádního generála Georgije Konstantinoviče Žukova (1896–1974), který se do města dopraví ještě téhož dne pozdě večer.

„Ani o krok zpátky! Nevzdávejte jedinou verstu půdy na bezprostředních přístupových cestách k Leningradu!“ přikazuje Žukov svým mužům. Neuposlechnutí se trestá smrtí. Vydává nové rozkazy k posílení nejohroženějších úseků obrany.

„Všichni velitelé, političtí pracovníci a vojáci, kteří opustí označenou linii bez písemného rozkazu z frontu nebo z armádní vojenské rady, budou okamžitě zastřeleni,“ zní Žukovův bojový rozkaz s číslem 0064. „Jestliže někdo v našich řadách zakolísá, bude hlavním viníkem při pádu Leningradu.

Bijte Němce a jejich kreatury, ať jsou kdokoli, všemi způsoby a nešetřete nepřítele,“ přidává se k němu o tři dny později ve svém prohlášení Stalin.

Pohřbívání obětí blokády. FOTO: RIA Novosti archive, image #216 / Boris Kudoyarov /Creative Commons/CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0
Pohřbívání obětí blokády. FOTO: RIA Novosti archive, image #216 / Boris Kudoyarov /Creative Commons/CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0

Obléhat, ne zničit!

Němci už mají jasno, co chtějí. Jejich vrchní velitelství vydává 22. září 1941 direktivu s označením 1a 160/41 „týkající se budoucí existence města Leningradu“.

Hlásá, že „vůdce se rozhodl vymazat město Petěrsburg z tváře země… Nemám žádný zájem na existenci tohoto velkého místa…“ Podobný názor zastávají také Finové, kteří útočí na Sovětský svaz spolu s německou armádou.

„Navrhujeme těsnou blokádu města a jeho srovnání se zemí pomocí dělostřelecké palby všech ráží a soustavného bombardování ze vzduchu,“ pokračují Hitlerovy instrukce. Pro stejnou strategii se rozhodnou i Finové.

Ukazuje se ale, že pokoření města bude mnohem větší oříšek, než Němci předpokládali.  „Mrzutě připouštěl, že dobytí Lenigradu bude daleko obtížnější, než se původně myslelo, a místo toho obrátil pozornost k obsazení Kyjeva a Moskvy jako k daleko lukrativnějším a dosažitelnějším cílům,“ píše o Hitlerově zklamání v říjnu 1941 současný americký historik David M. Glantz.

Maršál Leeb proto musí udržovat obklíčení Leningradu bez čtvrté tankové skupiny. Němci navíc plánují oblehnout Ladožské jezero a tím uzavřít i poslední zásobovací cestu pro Leningrad.

Finská armáda se má na severu přesunout přes řeku Svir a poté se setkat s 16. německou armádou. Německý tankový sbor zamíří 15. října 1941 do města Tichvin, vzdáleného asi 200 km východně od Leningradu. V tomto městě má přerušit dosud fungující železnici z Vologdy do Leningradu.

Sověti v zákopech před Leningradem. FOTO: RIA Novosti archive, image #58228 / Vsevolod Tarasevich /Creative Commons/CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0
Sověti v zákopech před Leningradem. FOTO: RIA Novosti archive, image #58228 / Vsevolod Tarasevich /Creative Commons/CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0

„Dálnice“ na ledu

Lenigrad měl na počátku blokády zásoby jenom na 25 dní, a proto brzy nastává katastrofální situace. K jistému zlepšení dochází, když zamrznou řeka Něva a Ladožské jezero. Na ledu je zbudována zásobovací cesta, nazvaná „silnice života“.

Jde o přípojku k Murmanské dráze. Díky ní je možné město zásobovat z východního břehu jezera. Poprvé dojde k využití cesty 21. listopadu 1941 (někde se ale uvádějí i data 22. nebo 23. listopadu 1941). Nejde ale jen o přepravu zásob.

Během zimy 1941/1942 je tudy z města postupně evakuováno asi 500 000 lidí. Za celou dobu blokády se pak z leningradského pekla dostane asi 1,3 milionu osob. Zamrzlé jezero křižují saně, povozy s koňmi i nákladní auta.

Ovšem led je někdy příliš slabý a pod náklaďáky se prolomí. Situaci komplikují Sovětům i nálety německého letectva.

Creative Commons, Úvodní fotografie: Vasyatka1/Creative Commons/CC BY-SA 4.0
Související články
Historie
Kolt: Kdo sestrojil nejlepšího přítele kovbojů i zlatokopů?
Osobní zbraň v dnešní době není vůbec žádná novinka. Ale již v 16. století bylo možné vlastnit malou mušketu. Nepatřila však ještě k příliš spolehlivým střelným zbraním a její nabíjení bylo zdlouhavé. První skutečně účinná malá zbraň vzniká až v Americe v 19. století. Otec všech pistolníků? Její vynálezce Samuel Colt (1814-1862) se o vědecké […]
Historie
Je snad rod Kennedyů prokletý?
Kennedyové, prominentní americký klan, se vyznačují nejen významnými veřejnými a ekonomickými funkcemi, které zastávali od konce 19. století, ale také sérií tragických událostí, které postihly jejich členy. Proč je rodina Kennedyů stíhána jedním předčasným úmrtím za druhým? Tento kletbu provázející fenomén je třeba zkoumat z několika perspektiv. Nejznámějším z rodiny je bezesporu 35. prezident USA John […]
Historie
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Historie
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
reklama
věda a technika
ISS: Spadne do Tichého oceánu?
Jediná trvale obydlená vesmírná stanice, a to od 2. listopadu roku 2000. Našli bychom ji na naší nízké oběžné dráze ve výšce přibližně 400 kilometrů. Ač to tak astronautům ani nepřijde, má rychlost 27 720 kilometrů v hodině a Zemi tak obíhá zhruba v 92minutové periodě.   Standardně je tu 7 lidí, kteří se mění […]
Zdánlivě neškodná panda: Mírumilovný vegetarián s kruhy pod očima
Za sklem se tísní desítky lidí, někteří nadšeně vytahují mobily a zběsile fotí. Na druhé straně si v klidu vysedává robustní pandí samec. S nezájmem chroupá bambus, když mu potrava dojde, stačí se převalit na bok a natáhnout pracku. Život pandy má do akčnosti hodně daleko. Když se řekne panda velká, většině populace okamžitě vytane na mysl […]
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
Space Shuttle: Smělé plány nevyjdou
Píše se startu 28. ledna 1986. Den, který se do historie kosmonautiky zapíše černou tužkou. Raketoplán Challenger se odlepuje od země, ale pouhých 73 sekund od startu prohoří spoj mezi dvěma částmi SRB. Ten špičkou prorazí nádrž a ozve se exploze.   Dominový efekt na sebe nenechá čekat. Druhá exploze je likvidační. Na nebi zůstane […]
reklama
svět zločinu
Děsivý případ Ivana Roubala: Krmil prasata lidským masem?
Na okraji šumavské obce Čachrov se nachází polorozpadlý statek. Obestírá jej mnoho legend. Říká se, že kdo se sem nastěhuje, brzy zemře, anebo se alespoň zblázní. Ale ani jedna z takových historek se nevyrovná příběhu sériového zabijáka, který zde započne své řádění. Hodný statkář. Strýc odvedle. Monstrum bez zábran. Ivan Roubal (*1951) má mnoho tváří. […]
Spartakiádní vrah znásilňoval, vraždil, okrádal
Čeká na příležitost. Když už je zjevné, že se žena blíží k domu, kde bydlí, „lov“ začíná. Napadne ji zezadu a odtáhne ji za oplachtovanou dodávku. Provazem ji škrtí tak dlouho, dokud jeho oběť neztratí vědomí. Nelíbí se mu, a tak se spokojí s jejími věcmi. Během totalitní historie Československa se tělovýchovná slavnost nazývaná spartakiáda stala pomyslnou […]
Zavražděná Otýlie Vranská: Kdo rozporcoval mrtvou dívku v kufrech?
Nádražák lehce nadzvedne víko opuštěného kufru a sáhne dovnitř. Snad se mu podaří nahmatat třeba občanský průkaz. Jeho ruka však narazí na něco měkkého, poddajného. A studeného. „Myslel jsem, že sahám na kus masa,“ sdělí později kriminalistům. V podstatě to tak bylo. Je mladá i pohledná. A tak se Slovenka Otýlie Vranská vydá hledat štěstí […]
Rozřezanou účetní vylovili z Vltavy
Mladá žena kráčí do banky. Musí vyzvednout výplaty. Je uvolněná, spokojená. Nedávno se vdala. Možná už pomýšlí na děti. Každopádně si maluje budoucnost. Když peníze obdrží, vyjde zpátky na ulici. Tam spatří známou tvář. Nastoupí k ní do auta. I s výplatami. Tím zpečetí svůj osud.  Je odpoledne 23. dubna 1951. Na jezu v Klecánkách […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Fidel Pagés Miravé: Muž, kterému vděčíme za epidurální anestezii
epochalnisvet.cz
Fidel Pagés Miravé: Muž, kterému vděčíme za epidurální anestezii
Když mladý španělský válečný lékař během první světové války vidí utrpení raněných vojáků, hledá způsob, jak jim od bolesti rychle ulevit. Najde epidurální anestezii!   Španěl Fidel Pagés Miravé (1886–1923) vystuduje medicínu v Zaragoze na severovýchodě země. Promuje v roce 1908 a nastoupí k vojenskému zdravotnickému sboru, kde je přidělen vojenské nemocnici v madridské čtvrti
Svatyně v Makotřasech: Byla dějištěm krvavých obětních rituálů?
epochanacestach.cz
Svatyně v Makotřasech: Byla dějištěm krvavých obětních rituálů?
Je prý starší než anglické Stonehenge a egyptské pyramidy. Záhadná svatyně nedaleko od Prahy vzbuzuje otázky, na které se dosud nikomu nepodařilo najít odpověď. Možná šlo o nejstarší observatoř v Evropě, možná zde probíhaly brutální rituály. Tragické dopravní nehody na silnici z Prahy do Chomutova, která tajemným místem prochází, jsou zase přičítány zdejší temné historii. Prehistorická svatyně
Rozhýbejte tělo na jaro!
panidomu.cz
Rozhýbejte tělo na jaro!
Zimní období funguje u mnohých z nás jako alibi, proč pohyb odložit na jindy. Málo světla, krátké dny, zvýšený příjem kalorií. Jenže teď přišel čas se rozhýbat. Důležité je začít zvolna, nezapomenout se rozcvičit a vybrat vhodnou aktivitu. K tomu patří ale také změna jídelníčku, zejména před a po cvičení. A samozřejmě vůle vydržet. Co
Aby hubnutí mělo svůj efekt
nejsemsama.cz
Aby hubnutí mělo svůj efekt
Pokoušíte se zhubnout, ale nejde to a jenom se cítíte ztrápená hlady? Příčiny mohou být hlubšího rázu. Pocit hladu ovlivňuje spousta faktorů – vyvážený jídelníček, stres, kvalita spánku, užívání léků, práce na směny či fyzický výkon. Na vině ale může být i hormonální nerovnováha. Které hormony mohou bránit hubnutí? Hormonů je spousta a řídí různé procesy v
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Objevte kouzlo italských vín ve stylu Apelace 21
iluxus.cz
Objevte kouzlo italských vín ve stylu Apelace 21
V samém srdci Prahy se nachází restaurace Apelace 21, o níž jsme psali zde - nicméně, je známá svým unikátním přístupem k gastronomii a vínu. Tento měsíc se rozhodla rozšířit své horizonty a nabídnout
Obléhání Bělehradu: Zahnala Turky na útěk ohňová stěna?
historyplus.cz
Obléhání Bělehradu: Zahnala Turky na útěk ohňová stěna?
Vypadá to zle. Turci dobyli dolní město a co nevidět obsadí i to horní. Pak se vrhnou na hradby chránící samotnou bělehradskou pevnost a je jen otázka času, kdy je ztečou. Tedy pokud Hunyadi něco neudělá. Sedmihradský vévoda má v rukávu tajnou zbraň, která se mu už jednou osvědčila. Zafunguje i tentokrát?   Turci se tlačí
Grilovaný camembert
tisicereceptu.cz
Grilovaný camembert
Suroviny 4 camemberty 4 lžíce olivového oleje 1 snítka čerstvého rozmarýnu 1 snítka čerstvého tymiánu špetka soli mletý černý pepř 2 stroužky česneku Můžete si vymyslet svou vlastní marinádu
Kapky deště nám přinesly štěstí
skutecnepribehy.cz
Kapky deště nám přinesly štěstí
Znali jsme se s Mirkem krátce a museli jsme se brát. Ve svatební den bylo ještě ke všemu příšerné počasí. Už jako holka jsem toužila mít letní svatbu. Před spaním jsem si představovala, jak kráčím rozkvetlou loukou v nádherných krajkových šatech ruku v ruce s urostlým ženichem, i když jsem neměla ponětí, kdo to je a kam vlastně jdeme. A mimochodem,
Má už Petruchové tak akorát dost?
nasehvezdy.cz
Má už Petruchové tak akorát dost?
Už dlouhé měsíce ze zákulisí televize Nova unikají pikantní informace. Říká se, že Lucii Borhyové (46) dělá čím dál větší naschvály její mladší kolegyně Veronika Petruchová (29). Nejenom že se snaží
Sladký dar bohů i lidí: Medová kouzla napříč staletími
enigmaplus.cz
Sladký dar bohů i lidí: Medová kouzla napříč staletími
Tekutá esence slunečního svitu a květinové magie, med je daleko více než jen lahodné ochucení. Po staletí je uctívaný jako pokrm bohů i lidí, tento zlatavý elixír skrývá v sobě sílu, která uzdravuje t
Šéf ÚMCH Jiří Kotek: Pán polymerů
21stoleti.cz
Šéf ÚMCH Jiří Kotek: Pán polymerů
Žijeme v době plastové jako generace „plastic people“, v barevném, naleštěném a nerozbitném. Z kdysi zázračného produktu se stává veřejný nepřítel číslo jedna. Máme se ho ale bát? „Plasty nejsou zlo.