Domů     Obléhání Leningradu: Dálnice na ledu zachránila více než milion lidí
Obléhání Leningradu: Dálnice na ledu zachránila více než milion lidí
13.10.2023

Jedním z cílů německé operace Barbarossa (invaze do Sovětského svazu), která vypuká 22. června 1941, se stává i město Leningrad.

Adolf Hitler pevně věří tomu, že se mu povede zničit Rudou armádu dříve, než se Sověti vzpamatují z nečekaného útoku a zmobilizují zálohy.

Když toho dne překročí tanky a pěchota německé skupiny armád Sever pod velením polního maršála Wilhelma von Leeba (1876–1956) řeku Němen do Litvy, sovětské jednotky tím zaskočí. Zavládne mezi nimi chaos.

Díky tomu Němci postupují poměrně rychle kupředu. O dva dny později jsou už zhruba 70 kilometrů ve vnitrozemí.

Jenže Rusové se nevzdávají a již na přelomu června a července statečně brání takzvanou Stalinovu linii, systém opevnění na západní hranici od Karelské šíje (území mezi Ladožským jezerem a Finským zálivem) na severu až dolů na jih k Černému moři.

Němci však mají v prudkých bojích navrch a Leebovy jednotky se v průběhu léta pomalu blíží k Leningradu.

Mobilizace v Leningradě, léto 1941. FOTO: own collection/Creative Commons/Public domain
Mobilizace v Leningradě, léto 1941. FOTO: own collection/Creative Commons/Public domain

Ztratí důležitou pevnost

„Železný kruh kolem Lenigradu se uzavřel,“ oznamuje OKW (Vrchní velení ozbrojených sil wehrmachtu) ve svém komuniké z 8. září 1941. Německým jednotkám se podaří obsadit Šlisselburg, pevnost na levém břehu řeky Něvy při jejím výtoku z Ladožského jezera.

V Leningradu je tehdy 2,5 milionu lidí. „A ještě přišla jedna pohroma – v 18.55 hodin se poprvé podařilo nepřátelskému letectvu vykonat masivní nálet na město,“ píše ve svém válečném deníku obyvatel Leningradu Abram Veniaminovič Burov.

Zápalné bomby zničí skladiště plné obilí a cukru, vážně poškozena je i městská vodárna. Spousta lidí je raněných a popálených. Všechno ale mohlo dopadnout ještě hůř.

Sovětští průzkumníci naštěstí objeví na nepřátelském letišti Lisino 50 německých letadel a polovinu z nich se daří bombardováním zničit.

Ztráta pevnosti Šlisselburg je však pro Rusy klíčová – přišli o poslední místo, které jim zajišťovalo spojení se zbytkem země. Do odříznutého Leningradu se už po pevnině pomoc nedostane. Zbývá přeprava vzduchem nebo po Ladožském jezeru.

Leningradské ulice během obléhání. FOTO: RIA Novosti archive, image #324 / Boris Kudoyarov /Creative Commons/CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0
Leningradské ulice během obléhání. FOTO: RIA Novosti archive, image #324 / Boris Kudoyarov /Creative Commons/CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0

Ústup trestají kulkou

Sovětský vůdce Stalin (1878–1953) jmenuje 9. září velitelem Leningradu armádního generála Georgije Konstantinoviče Žukova (1896–1974), který se do města dopraví ještě téhož dne pozdě večer.

„Ani o krok zpátky! Nevzdávejte jedinou verstu půdy na bezprostředních přístupových cestách k Leningradu!“ přikazuje Žukov svým mužům. Neuposlechnutí se trestá smrtí. Vydává nové rozkazy k posílení nejohroženějších úseků obrany.

„Všichni velitelé, političtí pracovníci a vojáci, kteří opustí označenou linii bez písemného rozkazu z frontu nebo z armádní vojenské rady, budou okamžitě zastřeleni,“ zní Žukovův bojový rozkaz s číslem 0064. „Jestliže někdo v našich řadách zakolísá, bude hlavním viníkem při pádu Leningradu.

Bijte Němce a jejich kreatury, ať jsou kdokoli, všemi způsoby a nešetřete nepřítele,“ přidává se k němu o tři dny později ve svém prohlášení Stalin.

Pohřbívání obětí blokády. FOTO: RIA Novosti archive, image #216 / Boris Kudoyarov /Creative Commons/CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0
Pohřbívání obětí blokády. FOTO: RIA Novosti archive, image #216 / Boris Kudoyarov /Creative Commons/CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0

Obléhat, ne zničit!

Němci už mají jasno, co chtějí. Jejich vrchní velitelství vydává 22. září 1941 direktivu s označením 1a 160/41 „týkající se budoucí existence města Leningradu“.

Hlásá, že „vůdce se rozhodl vymazat město Petěrsburg z tváře země… Nemám žádný zájem na existenci tohoto velkého místa…“ Podobný názor zastávají také Finové, kteří útočí na Sovětský svaz spolu s německou armádou.

„Navrhujeme těsnou blokádu města a jeho srovnání se zemí pomocí dělostřelecké palby všech ráží a soustavného bombardování ze vzduchu,“ pokračují Hitlerovy instrukce. Pro stejnou strategii se rozhodnou i Finové.

Ukazuje se ale, že pokoření města bude mnohem větší oříšek, než Němci předpokládali.  „Mrzutě připouštěl, že dobytí Lenigradu bude daleko obtížnější, než se původně myslelo, a místo toho obrátil pozornost k obsazení Kyjeva a Moskvy jako k daleko lukrativnějším a dosažitelnějším cílům,“ píše o Hitlerově zklamání v říjnu 1941 současný americký historik David M. Glantz.

Maršál Leeb proto musí udržovat obklíčení Leningradu bez čtvrté tankové skupiny. Němci navíc plánují oblehnout Ladožské jezero a tím uzavřít i poslední zásobovací cestu pro Leningrad.

Finská armáda se má na severu přesunout přes řeku Svir a poté se setkat s 16. německou armádou. Německý tankový sbor zamíří 15. října 1941 do města Tichvin, vzdáleného asi 200 km východně od Leningradu. V tomto městě má přerušit dosud fungující železnici z Vologdy do Leningradu.

Sověti v zákopech před Leningradem. FOTO: RIA Novosti archive, image #58228 / Vsevolod Tarasevich /Creative Commons/CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0
Sověti v zákopech před Leningradem. FOTO: RIA Novosti archive, image #58228 / Vsevolod Tarasevich /Creative Commons/CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0

„Dálnice“ na ledu

Lenigrad měl na počátku blokády zásoby jenom na 25 dní, a proto brzy nastává katastrofální situace. K jistému zlepšení dochází, když zamrznou řeka Něva a Ladožské jezero. Na ledu je zbudována zásobovací cesta, nazvaná „silnice života“.

Jde o přípojku k Murmanské dráze. Díky ní je možné město zásobovat z východního břehu jezera. Poprvé dojde k využití cesty 21. listopadu 1941 (někde se ale uvádějí i data 22. nebo 23. listopadu 1941). Nejde ale jen o přepravu zásob.

Během zimy 1941/1942 je tudy z města postupně evakuováno asi 500 000 lidí. Za celou dobu blokády se pak z leningradského pekla dostane asi 1,3 milionu osob. Zamrzlé jezero křižují saně, povozy s koňmi i nákladní auta.

Ovšem led je někdy příliš slabý a pod náklaďáky se prolomí. Situaci komplikují Sovětům i nálety německého letectva.

Creative Commons, Úvodní fotografie: Vasyatka1/Creative Commons/CC BY-SA 4.0
Související články
Historie
Cesta Přemysla Otakara I. k dědičnému trůnu nebyla jednoduchá
Hodně se zasadí o to, že je roku 1211 Fridrich Štaufský zvolen římským králem. Přemysl Otakar I. nic neponechává náhodě. Věří, že podpora přinese vytoužené ovoce, a tak se také stane. Fridrich mu 26. září v Basileji předá Zlatou bulu. Opatří ji pečetí sicilského království a podle ní listina dostane svoje jméno.  Z počátku nevypadá budoucnost Přemysla […]
Historie
Válečná loď Mars skrývá 220 000 stříbrných mincí
Na výrobu 107 děl na palubě použijí Švédové kov z roztavených kostelních zvonů.  Loď Mars, pojmenovaná podle římského boha války, je jedním z prvních třístěžňových plavidel v Evropě. Kromě nákladu zbraní ale její podpalubí skrývá i pořádnou nálož stříbra. Pravděpodobně nejmodernější evropská bitevní loď své doby se stává pýchou švédského krále Erika XIV. Vasy (1533–1577). Když Erik […]
Historie
Ve jménu krysy! V chrámu Karni Mata velebí hlodavce ovocem i speciální kaší
Skupinka turistů přichází k budově s růžovou fasádou. Těší se na další porci indické historie, ale jen co přijdou blíž, začne několik žen hlasitě pištět a obrací své kroky opačným směrem. „To je krysa!“ vyhrkne ze sebe turistka. To ještě netuší, že v útrobách chrámu jich rejdí několik tisíc. Deratizátorů se však bát nemusí. Indie jako by byla […]
Historie
Legendárního běžce Emila Zátopka zastavili komunisté
Emil Zátopek si běh na 42,2 kilometru střihne v roce 1952 v premiéře. Cílovou pásku protrhne jako první. Je vyčerpaný, ale na rozdíl od svého legendárního předchůdce neumírá. S nelehkým osudem kluka z chudé rodiny se Emil Zátopek (1922‒2000) nesmíří. V 16 letech se z rodné Kopřivnice odchází vyučit do Baťových obuvnických závodů ve Zlíně. Drsné podmínky Emila zocelí. V roce […]
reklama
záhady a tajemství
Tajemný poklad krále Juby II.: Skrývá se starověké africké zlato v americké jeskyni?
Při procházce na svahu v ohybu nedaleko řeky Embarras náhle Russell E. Borrows spadne do jakési díry. Nečekaně objeví vchod do tajemné jeskyně. Oči za chvíli přivyknou přítmí a čemusi blýskavému. Spatří zlaté šperky i sarkofág a kamenné desky. Numidský a mauretánský král Juba I. (60–46 př. n. l.) spáchá sebevraždu poté, co je roku 46 […]
El Dorado: Skrývají hlubiny jezera Guatavita zlato Inků?
„Za horami a řekami, skryté v džunglích, leží království bohaté na smaragdy a zlato,“ popisuje stará indiánská pověst bohatou zemi. Zdejšího krále každý večer potřou vonným olejem a celé jeho tělo zasypou zlatým práškem, až se třpytí jako Slunce. Vyplouvá na lodi doprostřed jezera, kde obětuje bohům. Poutníci, přicházející k jezeru, vzdávají svému vládci hold a […]
Kdo rozluští tajemné znaky z Kréty?
Král Mínós uznale pokyvuje hlavou. Stavitel Daidalos mu právě předložil návrh labyrintu, ve kterém se ztratí každý smrtelník. Ten se má časem stát domovem Mínótaura, bestie s býčí hlavou a lidským tělem…   Ostatně, jde o králova levobočka – královna Pásifaé se coby pomstu bohů za to, že jej král neobětoval, poblázní do posvátného bílého […]
Záhadná Sfinga: Opravdu ji vytvořili lidé?
Je přes dvacet metrů vysoká, ale výška není to hlavní, co na ní lidi dodnes fascinuje. Mnohem více je přitahuje záhadný vzhled Sfingy a její původ, opředený tajemstvím. Možná je však zcela jiný, než jak ho líčí většina teorií a lidé se na vzniku egyptské ikony podepsali jen nepatrně! I když jsou pyramidy v Gíze […]
záhady a tajemství
Nehoda, nebo sebevražda? Jak zemřel Miroslav Tyrš?
Polední slunce nemilostivě pálí. Rolník pohledem přejede zčásti zorané pole a vydá se osvěžit k řece. Ötztalská Acha je tu pořádně divoká. Ve středu proudu, zaklíněné o kameny, omílá voda znetvořené lidské tělo bez nohy.   Národní obrozenec, historik umění, univerzitní pedagog, jeden ze zakladatelů Sokola, člen poroty pro výběr sochařské výzdoby Národního divadla… Ten […]
Sardinské nuragy: K čemu asi jsou?
Od 18. století př. n. l. do 2. století n. l. existuje na Sardinii takzvaná Nuragská kultura. Jméno dostane po nurazích, kamenných věžích ve tvaru komolého kužele. Zarážející je hlavně jejich počet. Na Sardinii jich je přes 6500! Kromě nuragů za sebou civilizace zanechá i náboženské komplexy s posvátnými nádržemi k uctívání kultu vody, sochy, ale […]
Stál na Rhodosu rozkročený gigant? Ale kdeže…
Pyramidy v Gíze, visuté zahrady, Diova socha, Artemidin chrám, Mauzoleum v Halikarnassu a… Kolos Rhódský! Sedmička divů starověkého světa, z nichž se dochoval jediný: Pyramidy. A stejně jako u Semiramidiných zahrad, i u kolosu se dodnes spekuluje, zda vůbec existoval.   Líčen je ale tak často a v mnohých detailech, že by bylo s podivem, […]
Tajemství Mallorcy a Menorcy: Mají starověký telegraf?
Doba bronzová a železná je v plném proudu a na dnes turisticky oblíbených ostrovech Mallorca a Menorca drží otěže moci společnost, kterou dnes nazýváme Talajotickou kulturou.   Zhruba mezi 1. a 2. tisíciletím před Kristem se pustí do budování talajotů, megalitických památek, o jejichž účelu se dnes můžeme jen dohadovat. Předcházejí jim takzvané tumuly, které […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Česká republika zná nejlepší domácí vína roku 2024
iluxus.cz
Česká republika zná nejlepší domácí vína roku 2024
Branko Černý, ředitel největšího českého vinařského projektu Král vín, dnes slavnostně vyhlásil výsledky jeho soutěžní části. Do ní 165 českých a moravských vinařů přihlásilo celkem 1370 vín. • Abs
Na Měsíci bude kroužit vodíkový Lunar Cruiser
21stoleti.cz
Na Měsíci bude kroužit vodíkový Lunar Cruiser
Americká kosmická agentura NASA využije vodíkové vozidlo Toyota Lunar Cruiser pro svou nadcházejí pilotovanou misi na Měsíc. Šestikolové vozítko pro jízdu po povrchu umožní vědcům ještě detailnější pr
Jiří z Poděbrad vládl místo Pohrobka
historyplus.cz
Jiří z Poděbrad vládl místo Pohrobka
„Musíme ho tu zdržet,“ říká Jiří z Poděbrad v kruhu přátel. Ladislav Pohrobek, kterému zjara přísahal věrnost, teď na podzim přijel do Prahy. Plánuje se jeho korunovace, ale jde i o to dostat mladičkého krále pod svůj vliv. Jiří se už postará, aby zůstal déle než rok. Odjede až v listopadu 1454.   Na svět
Sušená rajčata v oleji
nejsemsama.cz
Sušená rajčata v oleji
Dokonalá surovina, kterou v kuchyni potřebujete. Hodí se do těstovinových jídel, kuskusu, můžete je použít na obložené chleby, do rizota. Rozumí si s bylinkami, sýry i slaninou. Ingredience na 2 sklenice: ● 2 kg oválných zralých rajčat ● 15 stroužků česneku ● 4 lžíce sušené bazalky ● sůl ● olivový olej Postup: Rajčata překrojte a vyskládejte na plech vyložený pečicím papírem. Osolte je
Interiérové stínění z textilních materiálů
rezidenceonline.cz
Interiérové stínění z textilních materiálů
Látky všech typů vnášejí do obytného prostoru příjemný pocit, současně nabízejí širokou škálu možností pro personalizaci a stylizaci interiéru. Ačkoli závěsy jsou často první volbou, existuje mnoho dalších možností, které stojí za zvážení. Jednou z hlavních výhod textilního stínění je jeho flexibilita s ohledem na aktuální zaměření konkrétního obytného prostoru. Materiály, jež jsou k dispozici
Darovaná skleněná kulička mi přinesla veliké štěstí
skutecnepribehy.cz
Darovaná skleněná kulička mi přinesla veliké štěstí
Jednou jsem zasáhla do pranice malých kluků, kteří hráli kuličky. Jeden z nich mi dal svou skleněnku na památku. A štěstí si mě opravdu našlo! Když jsem zůstala sama s dětmi, nebyla to lehká doba. Měla jsem se co ohánět, ale brala jsem si ke své práci různé brigády, aby děti nepocítily chudobu, co se nám přilepila na
První známá oběť atentátu? Faraon Teti!
epochalnisvet.cz
První známá oběť atentátu? Faraon Teti!
Titul první známé oběti atentátu v historii získává egyptský faraon Teti (někdy známý také jako Othoés), vládnoucí přibližně v letech 2291 až 2279 př. n. l.   Když faraon Venis zemře, aniž po sobě zanechá mužského potomka, pátá dynastie končí a nastává období nestability. Hledá se nový panovník, který „usmíří obě země“. Nakonec se jím
Šťavnatá barbeque žebírka
tisicereceptu.cz
Šťavnatá barbeque žebírka
Připravujete občerstvení na oslavu? Nezapomeňte připravit pikantní „barbekjů“ žebírka. Suroviny 2 kg hovězích žeber 1 lžíce uzené papriky 1 lžíce granulované cibule sůl, pepř Na omáčku
Pro dobrou paměť trénujte mozek
panidomu.cz
Pro dobrou paměť trénujte mozek
Máte to na jazyku, a přitom si nemůžete vzpomenout. Čím to asi bude? Že by věkem? Možná jen svůj mozek málo trénujete. Každý z nás si dokáže zapamatovat mnohem víc, než si myslí. Nezáleží totiž ani tak na věku jako na trénovanosti mozku. Říkají to vědci, kteří mozek zkoumají již po desetiletí. Paměť se podle
Návrat Bernáškové k ex? Společná dovolená!
nasehvezdy.cz
Návrat Bernáškové k ex? Společná dovolená!
Herečka Jana Bernášková (43) ze seriálu ZOO, která si ještě před lety nemohla přijít s otcem své dcery Justýny (17) na jméno, s ním teď vyrazila na společnou dovolenou. S režisérem Davidem Drábkem (54
Tábor: Hravé město s hrdou tváří
epochanacestach.cz
Tábor: Hravé město s hrdou tváří
Jan Žižka střeží kamenným pohledem gotickou radnici i kostičky lega a čokolády. Pod pláštěm s kalichem za zvuků hudby a pouličního divadla ožívá genius loci města. Město Tábor, tak úzce spojené s husitským revolučním hnutím, vypíná svou hrdou tvář na jihu Čech. Tam, kde dříve řinčely zbraně, dnes cinkají sklenky místních vináren a kavárniček. Chcete-li také pocítit
Záhady hradu Kost: Obývají ho duchové někdejších majitelů?
enigmaplus.cz
Záhady hradu Kost: Obývají ho duchové někdejších majitelů?
Prostřelený obraz neznámé ženy, svědectví o bílém obličeji objevujícím se na snímcích mramorové Madony, odbíjení neexistujících věžních hodin. To je jen několik záhad, které se vážou ke gotickému h