Také vám je někdy líto, že je lidský život tak krátký? Příroda to bohužel tak zařídila, ale zároveň nás vyzbrojila velkou touhou to změnit…
Snaží se tedy především vědci, kteří nyní hlásí velký objev: „Prodloužili jsme život o 500 %!“ Skvělá zpráva? Jeden háček to samozřejmě má. Několikanásobně delšího života se nedočkal člověk, ale červ!
Konkrétně jde o háďátko obecné neboli Caenorhabditis elegans z kmene hlístic. Pointa však tkví v tom, že háďátko má spoustu genů podobných s člověkem, a právě proto je už dlouho oblíbeným pokusným králíkem.
Tohle nikdo nečekal
Vědci z biologické laboratoře v americkém městě Bar Harbor se u háďátka pokusili zapůsobit na faktory, které určují délku jeho života. Za prvé si pohráli s proteinem ovlivňujícím metabolismus a buněčný růst, za druhé s látkou mající vliv na stárnutí.
A přestože každá z metod samostatně prodloužila červův život podstatně méně, kombinace obou přináší až šokující výsledek. Běžně tři až čtyři týdny žijící háďátko obecné najednou přežije 5x déle! Podaří se někdy použít podobný postup i na člověka? Práce mají vědci samozřejmě ještě mnoho…
Smrt nosí modrou
Háďátko obecné měří asi 1 milimetr, žije v půdě po celém světě a od 70. let minulého století ho vědci využívají k výzkumům.
Díky průhlednému tělu, krátkému životnímu cyklu a také vhodnému počtu neuronů se skvěle hodí nejen v medicíně, ale i jako model pro robotiku či kybernetiku. Procesy umírání jsou u háďátka téměř shodné s těmi u savců, a tedy i lidí.
Napomůže navíc i k lepší představě o tom, jak se smrt v organismech šíří od buňky k buňce jako vlna. Protože když tento červ umírá, rozprostírá se postupně jeho tělem modrá záře.
Caenorhabditis elegans je mimo jiné prvním mnohobuněčným organismem, u kterého byl přečten kompletní genetický kód. A několik z nich roce 2003 dokonce dokáže přežít havárii raketoplánu Columbia.
