Domů     Nuselák: Most tanků i sebevrahů
Nuselák: Most tanků i sebevrahů
21.3.2023

Původně tu má jezdit tramvaj, nakonec vyhraje metro. Spolu s ním tady dnes sviští auta. Železobetonový gigant, tyčící se nad Nuselským údolím, spojuje i rozděluje. A také píše příběhy. Většina z nich je smutných.

Kolik jich je přesně, už se asi nikdy nedozvíme. Může jich být 200, ale také klidně přes 300. V takovém rozmezí se pohybuje počet lidí, kteří si skokem z Nuselského mostu vzali život. Reálnější je podle mnohých spíše ta druhá cifra.

Most sebevrahů, tak se mu také občas říká. Destrukce, ačkoliv nikoliv lidského života, ostatně stojí i na začátku jeho stavby.

Má nejrůznější podoby

Aby totiž mohl kolos spojit Pankrác s Karlovem, tedy čtvrtou a druhou pražskou část, musí jeho pilířům ustoupit nejeden činžák. Celkem jich je 17. Že něco takového přijde, visí dlouho ve vzduchu.

Vždyť nápad na přemostění Nuselského údolí šrotuje v hlavách hned několika generací Pražanů. Poprvé se o něčem takovém uvažuje už na konci 19. století. Své návrhy v průběhu let předkládá řada význačných architektů.

Most tak má alespoň na papíře nejrůznější podoby. Podle jedné má být například celý z oceli (což ovšem ztroskotá na její tehdejší vysoké ceně). Jiná varianta počítá s obestavěním pilířů dvanáctipatrovými věžáky.

Celých 485 metrů dlouhý železobetonový kolos spojuje Pankrác s Karlovem. Foto: pixabay
Celých 485 metrů dlouhý železobetonový kolos spojuje Pankrác s Karlovem. Foto: pixabay

Otevření jako politická manifestace

Ze skic na staveniště se přesune až projekt ze začátku 60. let minulého století, za kterým stojí trojice mužů: Svatopluk Kobr, Vojtěch Michálek a Stanislav Hubička (1930–2018).

Ještě dva roky poté, co si v roce 1967 začne most jako šíp razit cestu městem, se počítá s tím, že v jeho tubusu bude jezdit podpovrchová tramvaj.

Nakonec ovšem, po zásahu sovětských poradců, vyhraje metro, které se tudy poprvé projede 9. května 1974, tedy více než rok po slavnostním otevření mostu 22. února 1973. To se mění v obří politickou manifestaci, propagaci socialismu.

Už datum není vybráno náhodou. Jde o oslavy 25. výročí tzv. Vítězného února. Pásku přestřihne generální tajemník ÚV KSČ a pozdější prezident Gustáv Husák (1913–1991), v čele průvodu jdou lidové milice a rudý režim se samozřejmě promítne i do jeho názvu.

Celkem 485 metrů dlouhý most nese jméno prvního komunistického prezidenta Československa Klementa Gottwalda (1896–1953).

Auta, metro ale nejdřív tanky

Velmi rychle se stane jednou z klíčových dopravních staveb v Praze. Kromě aut a metra po něm jezdí rovněž tanky. Naštěstí nikoliv pravidelně, ale v roce 1970 jen v rámci zatěžkávacích zkoušek.

Projede se jich tu tehdy hned 66 (některé zdroje uvádějí o tři méně). Celkem 650 jízd jen potvrdí, že použitých 20 000 krychlových metrů betonu je bezpečně na svém místě. Doprava ale není jediný účel, ke kterému začne být most využíván.

Celkem 42,5 metru hluboká propast, která se pod ním rozprostírá, začne prakticky od prvních chvil po jeho otevření přitahovat sebevrahy. A to i díky zábradlí, vysokému jen něco přes metr.

Co na tom, že ho Stanislav Hubička naplánuje v souladu s tehdejšími normami. Stejně musí do konce života poslouchat dotaz, jak se mu jako architektovi spí, když pod mostem skončilo tolik mrtvých.

Stavět se začne v roce 1967 a je přitom použito 20 000 krychlových metrů betonu. Foto: pixabay
Stavět se začne v roce 1967 a je přitom použito 20 000 krychlových metrů betonu. Foto: pixabay

Vypravěč smutných příběhů

Prvního nebožtíka si kolos údajně vyžádá už během stavebních prací. Za smrtí dělníka tehdy ještě stojí nešťastná náhoda. Ti další se ale přes zábradlí přehoupnou dobrovolně. Jsou jich desítky. Stovky.

Až do změn poměrů po roce 1989 jim ale novináři nevěnují ani slovíčko. Komunističtí cenzoři logicky nehodlají spojovat sebevrahy s Gottwaldovým jménem.

A tak se mezi Pražany začnou šířit fámy o tom, že za mrtvými těly, zabořenými v asfaltové vozovce či střeše aut, stojí parta mladých chuligánů, prominentních synků členů komunistické strany, shazující chodce dolů pro zábavu.

Podobné nesmysly utichnou až po Sametové revoluci, kdy se stavba nejenže zbaví Gottwalda ve svém jméně, ale zároveň začne prostřednictvím novinářů konečně vyprávět příběhy. Samozřejmě, že hlavně ty smutné.

Kdo skočí, ať udělá čárku!

Třeba o psychicky narušené ženě, která se v říjnu 1990 vydá na most se svým sedmiletým synem. Toho strčí do hlubin jako prvního, sama pak skočí za ním. Nebo o nebohé babičce, která přijde na Nuselský most s malými štaflemi.

„Jsem moc slabá na to, abych sama to zábradlí přelezla,“ vysvětluje policistovi, kterému se podaří jí sebevražedný skok rozmluvit. Ovšem jen na dva týdny. Poté stařenka dorazí na most znovu. Opět se štaflemi, ze kterých nakonec opravdu skočí.

Tři vteřiny volného pádu, během kterých nabere tělo stokilometrovou rychlost, absolvuje i pár panáky posilněný číšník, který nezapomene předtím zábradlí opatřit vzkazem: „Kdo skočí, ať udělá čárku!“

Původně tu má jezdit podpovrchová tramvaj. Sovětští soudruzi ale prosadí metro. Foto: unsplash
Původně tu má jezdit podpovrchová tramvaj. Sovětští soudruzi ale prosadí metro. Foto: unsplash

První zábrany sebevrahy neodradí

Ačkoliv plány na zvýšení bezpečnostních opatření na mostě se hojně přetřásají už v 80. letech, prostor dostanou až po změně režimu. A to i díky zmíněnému případu matky, která z mostu shodí syna, což tehdy otřese snad celou republikou.

Jenže sloupky s pletivem, přidělané k zábradlí, nejsou pro sebevrahy téměř žádnou překážkou. Naopak ještě zvýší tempo. V 90. letech se houkačka záchranné služby v jednu dobu ozývá na mostě v průměru co tři dny.

Občas odsud odjíždí s pasažérem navíc, někdy se ale chtě nechtě míjí s pohřebáky. Důvody sebevražedných skoků jsou různé. Od duševních onemocnění až po zdrcující diagnózu HIV/AIDS.

Pružné a kluzké řešení

A tak je potřeba přitvrdit. V osudí jsou různé možnosti. Třeba úplný zákaz vstupu pro pěší nebo kompletní zastřešení mostu. Nakonec vyhraje méně radikální varianta – výraznější bezpečnostní zábrany.

Na konci 90. let už měří téměř tři metry, horní část je navíc ohnutá dovnitř mostu. Ani to ale sebevrahy neodradí. A tak se technici v roce 2007 na most vrátí. S sebou mají nástavbu z pružného a kluzkého plechu, kterou je zábradlí doplněno.

Že tentokrát konečně půjde o trefu do černého, která udělá sebevrahům čáru přes rozpočet, je jasné už při zkouškách, kdy na bariéře pohoří i horolezci. Speciální ochranu si město následně nechá patentovat.

Foto: unsplash, pixabay Tit Foto: unsplash
Související články
Historie
Barvy nad zlato i drahé koření
Náš oděv nebýval vždy tak pestrobarevný jako dnes. Výroba barev na látky byla totiž v minulosti poměrně složitou záležitostí a vybrané odstíny barev navíc ukazovaly na společenské postavení nositele oděvu, nikoliv na jeho barevný vkus… Nejstarší záznamy o barvení látek pocházejí z mladší doby kamenné z Číny, kde lidé barvili své šaty ruměnkou. Nevíme však, […]
Historie
Po stopách Stonehenge: Začne to jednoduchým valem…
Vítejte v anglickém Amesbury. Protéká tudy slavná řeka Avona a ke Stonehenge to máme jen 3 kilometry. Právě tady je roku 2003 objeven hrob významného muže, který umírá kolem roku 2300 př. n. l. Hned dostává přezdívku Král Stonehenge. Vyloďovaly se právě v Amesbury některé z monolitů na stavbu kamenného unikátu? Ne. Řeka Avona je […]
Historie
Starověké Mohendžodaro: Nejluxusnější město světa
Davy skandují, peří létá. Kohoutí zápasy mají rituální charakter. Právě odtud, ze starověké Kukkutarmy, v překladu Kohoutího města, se rozšíří domestifikovaná drůbež do světa. Ale pozor: Zde je posvátná a nejí se!   Ve 2. tisíciletí před Kristem tu může žít až 100 000 obyvatel, což z „Kohoutova“ dělá metropoli světového významu. A živo tu […]
Historie
Neštovice: Postrach, který věda zahnala
Amerika je pro kolonizaci zemí zaslíbenou. Stačí přesvědčit původní obyvatelstvo, aby vycouvalo. Přesvědčovacích prostředků mají Evropané celou řadu. Pušky, děla, a také neštovice. Neštovice jsou nemocí, která významným způsobem mění dějiny Kolem roku 400 př.nl zasáhne Athény epidemie, s největší pravděpodobností neštovic. Vyhubí čtvrtinu populace a mezi obětmi je i nejvýznamnější z vůdců – Periklés (500–429 […]
reklama
historie
Versailles v číslech: Od sídla moci po muzeum dějin
Zámek jako z nejkrásnější pohádky je svědkem pohnutých dějin od doby, kdy se Francie stává významnou velmocí až po dramatický úpadek monarchie. Ve Versailles se však rozhoduje i o osudu jiných států. Impozantní sídlo ve Versailles je jednou z nejcennějších památek Francie, která je od roku 1979 zapsána na seznamu památek UNESCO. A také patří […]
Cholera: Detektivní pátrání s klikou
Lékař, který odhalí tajemství cholery si dá světu návod jak se s nemocí vypořádat, objevení skutečné příčiny nemoci se však nedožije. I tak ovšem dokázal změnit svět a vymýtit v civilizovaném světě jednu z nejděsivějších nemocí. Stejně jako s tuberkulózou, je to v první polovině 19. století i s cholerou. Většina lékařů zastává teorii miasma, a považuje ji […]
Tuberkulóza: Módní guru, zabiják i cestovka
„Má drahá, kořím se vaší alabastrové pleti i útlému pasu. Jste ztělesněním krásy,“ šeptá obdivně mladý muž. „Oh, děkuji,“ zašeptá dívka a vykašle do kapesníčku trochu krve. Má tak rozmanité symptomy, že až do 19. století nikdo netuší, že jde o jednu a tutéž nemoc. To mění svými objevy až francouzský lékař René Laënnec (1781–1826) […]
Osvobození Osvětimi: Mrazivé ticho, spáleniště a 7 000 zubožených vězňů!
Opatrně prochází bránou, na níž je nápis „Arbeit macht frei“. Sovětští vojáci doufají, že dobyli nacistickou továrnu, jenže po pár krocích zírají do prázdných očí stovek lidí v pruhovaných mundúrech. Ti jsou vyhublí, mají strach a neví, co od příchozích čekat! Onoho 27. ledna 1945 postupují Sověti k polskému městu Osvětim. Rozsáhlý komplex považují za nacistickou továrnu, […]
reklama
záhady a tajemství
Vnuknutí svaté Anny: Skutečně vyléčila slepého rolníka?
V naší republice se nachází celá řada poutních míst, která měla být svědkem mnoha zázračných vyléčení. Jedno z nich najdeme rovněž v blízkosti Prahy, přibližně jeden kilometr od obce Strančice. Vnuknutí svaté Anny Roku 1820 měl prý jakýsi velice zbožný rolník, jenž byl postižen slepotou, vnuknutí od svaté Anny, aby šel do lesa Jedlovce, kde […]
Evropský unikát? Neolitické srdce Orknejí!
Starší než Stonehenge a pyramidy v Gíze, zachovalá div ne jako Vesuvem pohřbené Pompeje. Tak se často hovoří o unikátní kamenné neolitické osadě Skara Brae na západním pobřeží orknejského ostrova Mainland.   Žije se tu zhruba mezi lety 3180 př. n. l. až 2500 př. n. l. A nejde o žádné chatrče. Desítka kamenných seskupených […]
Tajemství smrti Jamese Deana
Patřil jim svět, jenže pak jejich život náhle ukončila dopravní nehoda. Ať už za ní stálo nezvládnutí řízení kvůli sjetým pneumatikám, mrtvice za volantem nebo srážka s autobusem, tyto hvězdy filmového a hudebního nebe zaplatily za osudovou chybu nejvyšší cenu. Čí život vyhasl na silnici a proč? Maminka mu umírá na rakovinu, když je mu pouhých […]
Stendhalův syndrom: Jak se projevuje nemoc z umění?
Do Florencie jezdí lidé z celého světa za úžasnými uměleckými díly a kulturními zážitky. Na některé ovšem prožitek krásna dolehne tak silně, až skončí s kombinací nepříjemných příznaků v péči lékařů. Co podivný stav způsobuje? Zrychlený tep, pocení, závratě, úzkost, bludy, mdloby, a někdy i panický záchvat. To jsou náhlé symptomy, se kterými se lidé dostávají do nemocnice Santa Maria […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Inkontinence je stále tabu
panidomu.cz
Inkontinence je stále tabu
Problém, který zná asi většina z nás. Musíme si „nutně odskočit“, ale není kam. A pro někoho pak už může být pozdě. Samovolným únikem moči čili inkontinencí trpí až půl milionů Čechů. Za lékařem se ale stydí jít, přitom se dá hendikep dobře ovlivnit cvičením i léky. Podle statistik až 65 procent postižených nikdy se
Záhadné bažiny Manchac: Obývá je krutá čarodějnice?
enigmaplus.cz
Záhadné bažiny Manchac: Obývá je krutá čarodějnice?
Na přelomu 19. a 20. století má v oblasti bažiny Manchac v americkém státě Louisiana žít tajemná žena jménem Julie Brown. Je to prý čarodějnice, která umírá za záhadných okolností v roce 1915. Od té d
Se sestrou jsme byly jako oheň a voda
skutecnepribehy.cz
Se sestrou jsme byly jako oheň a voda
Mladší sestra byla krásná a zábavná, na rozdíl ode mě. Měla desítky nápadníků, zatímco o mě nikdo nestál a zdálo se, že se nevdám. Vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Pomalu jsem se smiřovala s nepopulárním údělem staré panny, která bydlí s rodiči ve velkém bytě, s otcem hraje po večerech karty a s matkou kouká na seriály. Byla jsem nenápadná šedivá
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
S.A.R. Rescue-Timer Edition 1994: Výroční skvost od Mühle Glashütte
iluxus.cz
S.A.R. Rescue-Timer Edition 1994: Výroční skvost od Mühle Glashütte
Rodinná manufaktura Mühle Glashütte v roce 2024 slaví třicáté výročí výroby náramkových hodinek speciální edicí S.A.R. Rescue-Timer Edition 1994. Tento model, symbol robustnosti a spolehlivosti, mimoc
Kde stál kamenný stolec Přemyslovců?
historyplus.cz
Kde stál kamenný stolec Přemyslovců?
Vzduchem létají mince. Lidé se po nich nadšeně vrhají. „Podívej, mám už plnou hrst,“ chlubí se jeden druhému. Jde o to na chvíli odvést pozornost davu, aby neušlapal přemyslovského knížete Břetislava I., mířícího k posvátnému kameni.   „Pojal Břetislava, synovce, a vedl jej na stolec knížecí,“ píše kronikář Kosmas (asi 1045‒1125) o nastolení Břetislava I. (1002/1005‒1055)
Kuřecí paličky v ohnivé marinádě
tisicereceptu.cz
Kuřecí paličky v ohnivé marinádě
Správně dochucená marináda dokáže obyčejné jídlo vyšvihnout do nebeských výšin. Přesvědčte se sami. Suroviny 8–10 kuřecích paliček sůl, pepř 1 lžíce hořčice 1 lžíce kečupu 1 lžička pálivé ml
Babské rady na bolest v krku
nejsemsama.cz
Babské rady na bolest v krku
Bolesti v krku jsou jedním z příznaků nachlazení, začínající chřipky či bakteriální nebo virové infekce. Pokud jsou teprve v počátku, můžete se těchto potíží zbavit i přírodní cestou. Bolest v krku je velmi nepříjemná. Hrdlo může být zarudlé, oteklé, může v něm být pocit škrábání a pálení doprovázeného chrapotem či potížemi při polykání. Jak si ulevit od bolestí a ztlumit zánět v hrdle?
Utajili Jeřábek a Třešňáková rozvod a dál hrají divadlo pro okolí?
nasehvezdy.cz
Utajili Jeřábek a Třešňáková rozvod a dál hrají divadlo pro okolí?
Už nějaký čas se proslýchá, že manželství herce Tomáše Jeřábka (49) z Jedné rodiny a herečky Halky Třešňákové (52) je v troskách. Teď se k nám však donesly zvěsti, že už by měli mít dokonce po rozvo
Zradil prokletý diamant Habsburky?
epochalnisvet.cz
Zradil prokletý diamant Habsburky?
O luxusní šperky z aukční síně Christie´s je jako každoročně obrovský zájem. Tentokrát však doslova enormní. V katalogu se totiž vyjímá skutečný skvost – pod položkou číslo 710 je v něm zapsán „bezejmenný žlutý diamant o váze 81,56 karátu, zasazený mezi 15 malými brilianty“. Jeho vyvolávací cena činí 350 000 švýcarských franků.   Původ tohoto slavného diamantu
Zámek Bečov nad Teplou a Relikviář svatého Maura: Dlouhá cesta k původní kráse
epochanacestach.cz
Zámek Bečov nad Teplou a Relikviář svatého Maura: Dlouhá cesta k původní kráse
Hned po korunovačních klenotech je relikviář svatého Maura považován za nejcennější movitou památku v České republice. A to se přitom zdálo, že tenhle románský skvost už je pro další generace nenávratně ztracen. Všechno začalo na počátku 13. století ve Francii. Biskup Gérard de Rumigny, působící v severofrancouzském městě Cambrai, byl neúnavný v hledání svatých relikvií. Nashromáždil jich hned
Mezihvězdný poutník není ztracen: Komunikace s Voyagerem 1 obnovena
21stoleti.cz
Mezihvězdný poutník není ztracen: Komunikace s Voyagerem 1 obnovena
Ve své době patřily k technologické špičce, máloco ale stárne rychleji než technologie. Sonda Voyager 1, která dala nahlédnout za oponu Jupiteru a Saturnu, dojala svět „Bleděmodrou tečkou“ a stala se