Skip to content
reklama

Nuselák: Most tanků i sebevrahů

Původně tu má jezdit tramvaj, nakonec vyhraje metro. Spolu s ním tady dnes sviští auta. Železobetonový gigant, tyčící se nad Nuselským údolím, spojuje i rozděluje. A také píše příběhy. Většina z nich je smutných.

Kolik jich je přesně, už se asi nikdy nedozvíme. Může jich být 200, ale také klidně přes 300. V takovém rozmezí se pohybuje počet lidí, kteří si skokem z Nuselského mostu vzali život. Reálnější je podle mnohých spíše ta druhá cifra.

Most sebevrahů, tak se mu také občas říká. Destrukce, ačkoliv nikoliv lidského života, ostatně stojí i na začátku jeho stavby.

Má nejrůznější podoby

Aby totiž mohl kolos spojit Pankrác s Karlovem, tedy čtvrtou a druhou pražskou část, musí jeho pilířům ustoupit nejeden činžák. Celkem jich je 17. Že něco takového přijde, visí dlouho ve vzduchu. Vždyť nápad na přemostění Nuselského údolí šrotuje v hlavách hned několika generací Pražanů.

Poprvé se o něčem takovém uvažuje už na konci 19. století. Své návrhy v průběhu let předkládá řada význačných architektů. Most tak má alespoň na papíře nejrůznější podoby. Podle jedné má být například celý z oceli (což ovšem ztroskotá na její tehdejší vysoké ceně).

Jiná varianta počítá s obestavěním pilířů dvanáctipatrovými věžáky.

Celých 485 metrů dlouhý železobetonový kolos spojuje Pankrác s Karlovem. Foto: pixabay

Otevření jako politická manifestace

Ze skic na staveniště se přesune až projekt ze začátku 60. let minulého století, za kterým stojí trojice mužů: Svatopluk Kobr, Vojtěch Michálek a Stanislav Hubička (1930–2018). Ještě dva roky poté, co si v roce 1967 začne most jako šíp razit cestu městem, se počítá s tím, že v jeho tubusu bude jezdit podpovrchová tramvaj.

Nakonec ovšem, po zásahu sovětských poradců, vyhraje metro, které se tudy poprvé projede 9. května 1974, tedy více než rok po slavnostním otevření mostu 22. února 1973. To se mění v obří politickou manifestaci, propagaci socialismu.

Už datum není vybráno náhodou. Jde o oslavy 25. výročí tzv. Vítězného února. Pásku přestřihne generální tajemník ÚV KSČ a pozdější prezident Gustáv Husák (1913–1991), v čele průvodu jdou lidové milice a rudý režim se samozřejmě promítne i do jeho názvu.

Celkem 485 metrů dlouhý most nese jméno prvního komunistického prezidenta Československa Klementa Gottwalda (1896–1953).

Auta, metro ale nejdřív tanky

Velmi rychle se stane jednou z klíčových dopravních staveb v Praze. Kromě aut a metra po něm jezdí rovněž tanky. Naštěstí nikoliv pravidelně, ale v roce 1970 jen v rámci zatěžkávacích zkoušek. Projede se jich tu tehdy hned 66 (některé zdroje uvádějí o tři méně).

Celkem 650 jízd jen potvrdí, že použitých 20 000 krychlových metrů betonu je bezpečně na svém místě. Doprava ale není jediný účel, ke kterému začne být most využíván. Celkem 42,5 metru hluboká propast, která se pod ním rozprostírá, začne prakticky od prvních chvil po jeho otevření přitahovat sebevrahy.

A to i díky zábradlí, vysokému jen něco přes metr. Co na tom, že ho Stanislav Hubička naplánuje v souladu s tehdejšími normami. Stejně musí do konce života poslouchat dotaz, jak se mu jako architektovi spí, když pod mostem skončilo tolik mrtvých.

blank
Stavět se začne v roce 1967 a je přitom použito 20 000 krychlových metrů betonu. Foto: pixabay

Vypravěč smutných příběhů

Prvního nebožtíka si kolos údajně vyžádá už během stavebních prací. Za smrtí dělníka tehdy ještě stojí nešťastná náhoda. Ti další se ale přes zábradlí přehoupnou dobrovolně. Jsou jich desítky. Stovky.

Až do změn poměrů po roce 1989 jim ale novináři nevěnují ani slovíčko. Komunističtí cenzoři logicky nehodlají spojovat sebevrahy s Gottwaldovým jménem. A tak se mezi Pražany začnou šířit fámy o tom, že za mrtvými těly, zabořenými v asfaltové vozovce či střeše aut, stojí parta mladých chuligánů, prominentních synků členů komunistické strany, shazující chodce dolů pro zábavu.

Podobné nesmysly utichnou až po Sametové revoluci, kdy se stavba nejenže zbaví Gottwalda ve svém jméně, ale zároveň začne prostřednictvím novinářů konečně vyprávět příběhy. Samozřejmě, že hlavně ty smutné.

Kdo skočí, ať udělá čárku!

Třeba o psychicky narušené ženě, která se v říjnu 1990 vydá na most se svým sedmiletým synem. Toho strčí do hlubin jako prvního, sama pak skočí za ním. Nebo o nebohé babičce, která přijde na Nuselský most s malými štaflemi.

„Jsem moc slabá na to, abych sama to zábradlí přelezla,“ vysvětluje policistovi, kterému se podaří jí sebevražedný skok rozmluvit. Ovšem jen na dva týdny. Poté stařenka dorazí na most znovu. Opět se štaflemi, ze kterých nakonec opravdu skočí.

Tři vteřiny volného pádu, během kterých nabere tělo stokilometrovou rychlost, absolvuje i pár panáky posilněný číšník, který nezapomene předtím zábradlí opatřit vzkazem: „Kdo skočí, ať udělá čárku!“

blank
Původně tu má jezdit podpovrchová tramvaj. Sovětští soudruzi ale prosadí metro. Foto: unsplash

První zábrany sebevrahy neodradí

Ačkoliv plány na zvýšení bezpečnostních opatření na mostě se hojně přetřásají už v 80. letech, prostor dostanou až po změně režimu. A to i díky zmíněnému případu matky, která z mostu shodí syna, což tehdy otřese snad celou republikou.

Jenže sloupky s pletivem, přidělané k zábradlí, nejsou pro sebevrahy téměř žádnou překážkou. Naopak ještě zvýší tempo. V 90. letech se houkačka záchranné služby v jednu dobu ozývá na mostě v průměru co tři dny.

Občas odsud odjíždí s pasažérem navíc, někdy se ale chtě nechtě míjí s pohřebáky. Důvody sebevražedných skoků jsou různé. Od duševních onemocnění až po zdrcující diagnózu HIV/AIDS.

Pružné a kluzké řešení

A tak je potřeba přitvrdit. V osudí jsou různé možnosti. Třeba úplný zákaz vstupu pro pěší nebo kompletní zastřešení mostu. Nakonec vyhraje méně radikální varianta – výraznější bezpečnostní zábrany. Na konci 90.

let už měří téměř tři metry, horní část je navíc ohnutá dovnitř mostu. Ani to ale sebevrahy neodradí. A tak se technici v roce 2007 na most vrátí. S sebou mají nástavbu z pružného a kluzkého plechu, kterou je zábradlí doplněno.

Že tentokrát konečně půjde o trefu do černého, která udělá sebevrahům čáru přes rozpočet, je jasné už při zkouškách, kdy na bariéře pohoří i horolezci. Speciální ochranu si město následně nechá patentovat.

Foto: unsplash, pixabay Tit Foto: unsplash
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Pravěk neskončil? Případy novodobých pozorování prehistorických monster!
enigmaplus.cz

Pravěk neskončil? Případy...

Skutečnost, že před miliony let vládli naší planetě...
Městská hora v Berouně: Výhled na město medvědů
epochanacestach.cz

Městská hora v Berouně: Výhled...

Nepoštěstí se každému městu, že jeho občané nemusejí za...
Skončila v posteli s kolegou z televize?
nasehvezdy.cz

Skončila v posteli s kolegou...

Myslela si, že v něm...
Rozpad vztahu kvůli nevěře?
nasehvezdy.cz

Rozpad vztahu kvůli nevěře?

Půvabná herečka...
Záhadná civilizace: Proč neměly minojské paláce opevnění?
enigmaplus.cz

Záhadná civilizace: Proč neměly...

Zdi paláců starověké minojské kultury se řítí k zemi. Padají...
Fototerapie: Mnohem víc než jen omlazení pokožky pomocí světla
iluxus.cz

Fototerapie: Mnohem víc než jen...

Umí zpomalit proces stárnutí pleti, ale také...
Prémiové domácí vinotéky
rezidenceonline.cz

Prémiové domácí vinotéky

Abychom měli z konzumace vína ten nejlepší požitek, měl by být...
Digestoř vyčistí vzduch
panidomu.cz

Digestoř vyčistí vzduch

Dnes už se staly nepostradatelnou součástí...
Pečené plněné brambory s brynzou
tisicereceptu.cz

Pečené plněné brambory...

Jednoduchý recept si vás získá kombinací chutí...
V liberecké zoo se po 30 letech vylíhnul ohrožený sup hnědý
epochalnisvet.cz

V liberecké zoo se po 30 letech...

V Zoo Liberec zažili radost, kterou 30 let nepamatují. V zázemí...
Pokroky ve výzkumu příčiny syndromu náhlého úmrtí kojenců
21stoleti.cz

Pokroky ve výzkumu příčiny...

Syndrom náhlého úmrtí kojence je postrachem všech rodičů...
Švagr nás připravil o vysněný dům
skutecnepribehy.cz

Švagr nás připravil...

Měly to být dva krásné domy, v nichž měly žít...

Předplatné časopisu

Chcete znát odpověďi? EPOCHA je pro Vás jasnou volbou. Již 17 let pro vás mícháme koktejl toho nejzajímavějšího, co se kolem nás děje!

Zvolte variantu

Epocha