Pandemie nám v nedávné době připomněly, jak křehká je naše civilizace. Ale co kdyby se objevila nemoc, na kterou nemáme žádnou obranu, navíc probuzená z dávných hlubin Země?
S tajícími ledovci Arktidy se vynořuje obava z prastarých virů a bakterií, které by mohly znamenat skutečnou hrozbu pro lidstvo. Je to jen sci-fi, nebo reálný scénář?
Katastrofických filmů o nějaké nákaze, která zachvátila lidstvo, vzniklo již poměrně dost.
Většinou však dramaticky popisují situaci, kdy se z lidí stávají zombie, lačnící po krvi přežívajících, a jen málokdy se pokoušejí zachytit nástup nějaké potenciálně reálné vysoce nakažlivé nemoci.
To se změnilo především po pandemii covid-19, která nám připomněla, že nové nákazy, proti kterým lidé nemají obranu, se čas od času mohou objevit a mohou lidstvu pořádně zavařit. Mohl by právě to být scénář, který jednou povede ke konci lidské civilizace?
Pravdou je, že pandemii nakažlivé smrtící nemoci dnes vědci kladou mezi ty nejvážnější hrozby. Nebezpečí prý může přijít od divokých zvířat nebo z míst, která byla po tisíce let nepřístupná.
Hrozba pod ledem
S velkými obavami se dnes badatelé dívají směrem k arktickým ledům. Teploty v Arktidě se totiž v posledních letech zvyšují až čtyřikrát rychleji než v jiných částech planety, což má za následek oslabení horní vrstvy tzv.
permafrostu – dlouhodobě zmrzlé půdy, která pokrývá velkou část severní polokoule a tvoří základ tundry a lesů Aljašky, Kanady nebo Ruska. A právě z této půdy by se do okolí mohly dostat dlouho spící organismy a viry.
Francouzský profesor Jean-Michel Claverie před časem upozornil, že tyto viry mohou být vysoce infekční a nebezpečné pro celé lidstvo. „Vidíme stopy mnoha, mnoha, mnoha dalších virů. Takže víme, že tam jsou.
Nevíme jistě, zda jsou stále živé a schopné infikovat, ale pravděpodobnost toho je vysoká,“ prohlásil vědec.
Zachrání nás pokrok?
Ačkoliv většina badatelů nepředpokládá, že by případná další pandemie vyloženě vyhubila lidstvo, její podceňování prý není na místě. S obavami se ve vědeckých kruzích pohlíží třeba na virus H5N1 známý jako ptačí chřipka.
Pokud by totiž zmutoval tak, že se začne přenášet z člověka na člověka, mohlo by to znamenat až desítky tisíc mrtvých denně.
Na stranu druhou, nedávná covidová zkušenost ukázala, že lidstvo je schopné poměrně rychle reagovat a vyvíjet potřebné léky či postupy zpomalující šíření chorob.
Určité naděje na lepší řešitelnost budoucích pandemií dávají také nově vyvíjené medicínské technologie a získávané znalosti. Většina vědců tak věří, že ať už přijde cokoliv, lidstvo si s tím nakonec poradí.
Hrozba pandemie je reálná a stále aktuální. I když se spící viry z permafrostu mohou jevit jako vzdálené nebezpečí, jejich potenciál narušit globální rovnováhu nelze podceňovat.
Nicméně, lidstvo prokázalo během nedávných krizí svou schopnost rychle se adaptovat a vyvíjet nové obranné strategie.
Díky neustálému pokroku ve vědě a medicíně je pravděpodobné, že si s případnými budoucími pandemiemi dokážeme poradit, i když cesta k tomu může být náročná.
