Urazit bez zaváhání tisíce kilometrů správným směrem bez mapy nebo navigace? Ptáci to umí. A co takhle rychle a spolehlivě najít nášlapné miny bez detektoru? Spolehněte se na krysy. Sloni zase dokážou „slyšet“ bouřku na vzdálenost stovek kilometrů.

Říká se, že člověk je pánem tvorstva. Co se týká rozumu, pak jistě ano. V případě zraku, čichu a sluchu jsou však mnohá zvířata nadřazena lidským bytostem. Pouze za pomoci těchto smyslů jsou schopná věcí, které člověk bez pomoci složité techniky nedokáže. A své schopnosti pak mnohdy využívají právě při pomoci lidem.

Síla magnetismu

Mnoho druhů ptáků urazí při putování do teplých krajin cestu dlouhou tisíce kilometrů, ale na jaře se dokážou bez problémů vrátit zpět. Tohoto výkonu dosahují zřejmě detekcí síly a směru magnetických polí a jejich využitím pro orientaci.

Usuzují tak vědci, kteří našli neurony, bohaté na železo ve vnitřním uchu zkoumaných druhů ptáků.

Navzdory těmto významným zjištěním je to podle nich jen část skládanky, která zatím plně nevysvětluje vynikající orientační a navigační schopnosti ptáků.

Vidím tvé teplo!

Někteří hadi mají na hlavě jamky, obsahující speciální membránu. Díky ní dokážou detekovat infračervené záření, které vyzařuje tělo jejich potenciální oběti.

Receptory v membráně jsou velmi citlivé a díky nim hadi dokážou reagovat už v případě, že teplota předmětu v jejich blízkosti mírně přesáhne 28 °C, což odpovídá tělesné teplotě třeba myši nebo veverky.

Hledání min

Krysy sice špatně vidí, ale tento handicap je vykoupen skvělým čichem. V průběhu let vyčenichaly například v Angole, Tanzanii, Mosambiku a Kambodži desetitisíce min. Po 9 měsících tréninku jsou krysy schopny prohledat přes 200 m2 půdy za pouhých 20 minut.

I když nejsou žádní drobečkové, tito hlodavci nejsou dostatečně těžcí na to, aby svou váhou spustili mechanismus miny. V místě, která označí hrabáním jsou nášlapné miny později odpáleny.

Neodolatelná vůně

Pro podobné účely se kromě krys používají opravdu nečekaní pomocníci. Jsou jimi včely. Ty se během tréninku učí pomocí nektaru s příměsí TNT (trinitrotoluenu) rozeznat jeho pach, aby byly schopny najít ho i ve volné přírodě.

Dokážou ho ucítit až na vzdálenost téměř 5 kilometrů. Včely jsou také zapsány v Guinnessově knize rekordů jako nejmenší zvířata, používaná pro podobné účely.

Skoro jako barometr

Sloni disponují neuvěřitelně citlivým sluchem. Jsou schopni vnímat frekvence pod prahem slyšitelnosti pro lidské uši. Podobný nízkofrekvenční zvuk vytvářejí bouřky.

To je také důvodem, proč někdy tato velká zvířata změní směr pohybu a bez zjevného důvodu se vydají jinam, než kam putovali původně. Vědecké studie dokázaly, že sloni jsou schopni odhalit blížící se bouřku až na vzdálenost cca 240 kilometrů.