Jejich den má přesný začátek i konec, i tak si ale najdou čas vystoupit ze své komfortní zóny. Vyhrávají závody, uzavírají panenské sňatky. Některé ale za své zaslíbení Bohu musí zaplatit krví a tvrdými tresty…

Pro zpěvačku Madonnu (*1958) jsou jeptišky nejvíc sexy, sama proto v dětství touží obléknout jejich roucho. Pro jiné je jejich život velkou neznámou. Škarohlídy jsou nejčastěji vnímány jako „staré panny“, které se namísto civilního života rozhodnou zaslíbit Bohu, s nímž jen dokolečka promlouvají. Podívejte se na největší zajímavosti z jejich života.

JAK SE STÁT JEPTIŠKOU

Zničehonic se rozhodnout pro život jeptišky, to je pořádná zkouška trpělivosti a odvahy. Naprostým základem při přihlašování k řádu je ukončené vzdělání, příslušnost k církvi, přijetí svátosti biřmování. Neméně důležité je být svobodná ve věku 18–35 let. Do doby, než zájemkyně složí věčný slib, který z ní udělá pravou, nefalšovanou řeholnici, musí projít kolečkem žádostí o povolení a zároveň složit slib nevinnosti, chudoby a čistoty. Přes všechny zvládnuté úkoly i tak nemá vůbec jisté, jestli ji církev přijme. Celý proces se totiž může táhnout klidně i 10 let. Během této doby dívka může kdykoliv změnit názor a od svého záměru ustoupit. Když už se ale stane jeptiškou, jejich den sestává z pomoci bližním, nejčastěji starším osobám, modlitbám a péči o klášter.

MŮJ MANŽEL KRISTUS

Přijít k oltáři odhrnout závoj a pak se při složení svatební slibu naplno oddat Bohu? Polozapomenutá křesťanská tradice v poslední době opět ožívá. Naposledy ji opráší roku 2015 americká středoškolská učitelka Jessica Hayesová, když se v kostele před zraky známých a rodiny provdá za Boha. Jakmile řekne nahlas své „ano“ zavazuje se k celoživotní nevinnosti. Až na absenci ženicha se obřad od tradičních svateb neliší. Samozřejmostí jsou bílé šaty, nesmí chybět ani snubní prstýnek. Ten je však v tomto případě symbolem sňatku s Bohem. Podle Americké asociace zasvěcených panen je jednou z 254 nevěst Kristových. Celosvětově jde pak o 4 000 žen.

SESTRA ZE ŽELEZA

Je nejstarší závodnicí, která kdy dokončí 340 triatlonů, z toho 46 se řadí k sérii IronMan. Řádová sestra Madonna Buderová (*1930) i po osmdesátce drtí vytrénované sportovce s nadšením a úsměvem na rtech. První závod IronMan zdolá, když je jí 55 let, od té chvíle sbírá jedno rekordní ocenění za druhým. Vyslouží si dokonce i přezdívku „železná jeptiška“. Samotné závody se přitom skládají z 3,86 kilometru dlouhé plavecké části, následované 180,25 kilometry na kole zakončené běžeckým maratonem. „Pokud myslíte pozitivně, dokážete zvrátit negativní,“ prohlásí v jednom z rozhovorů. Vášeň pro běh v ní probudí kněz, který jí pobyt na čerstvém vzduchu doporučí ke zklidnění mysli. Svůj první maraton zaběhne roku 1982.

PŘÍSNOST NADE VŠE

Kontakt s rodinou a přáteli maximálně jednou do roka, jinak jen rozmlouvání s Bohem. Taková je životní náplň sester náležících k františkánskému řádu Chudých sester svaté Kláry, zvaných také jako klaristky. Ne nadarmo patří jejich řád k nejpřísnějším na světě. V rámci absolutní izolace tráví sestry celý život v jednom jediném klášteře, ve vlastních „celách“. Zdi kláštera smí opouštět jen ve vzácných případech, jako jsou závažná onemocnění nebo volby. Den jim začíná každé ráno ve 4.00 hodiny modlitbou následovanou „nevábnou“ snídaní sestávající ze suchého pečiva nebo kaše. Když se zrovna neobrací k Bohu, pečují o klášterní pozemek, mezi sebou však prakticky nemluví. Svůj majetek nemají, jediné, co mohou považovat za vlastní je roucho a svazek Bible. Den pak zakončují zhruba v 19.00 hodin večer, kdy přichází čas na další modlitbu a následně spánek.