Lidstvo už nějakou dobu ví, že voda v kapalném stavu není jen výsadou planety Země. Ve sluneční soustavě je vodních světů mnohem více. Nově se mezi ně zařadil i Saturnův měsíc Dione.

Přiletí-li turista jednou v budoucnosti do blízkosti planety Saturn, nebude stačit valit oči. V první řadě jej samozřejmě zaujme samotná planeta, oděná do žlutých i mnoha jiných barev.

Uhranou jej fascinující prstence, které planetu budou zdobit ještě dalších 100 milionů let, než je postupně naruší a zničí mikrometeoritické bombardování.

Všimne si samozřejmě i okolních měsíců, zejména ohromného Titanu, který je větší než planeta Merkur, ale třeba i nejsvětlejšího tělesa sluneční soustavy Enceladu, či Iapetu s jednou polokoulí světlou a druhou téměř černou. Jen měsíce nazvaného Dione si možná ani nevšimne.

Dione totiž na první pohled ničím výjimečným nevyniká.

Nevelký svět o poloměru 560 kilometrů (pozemský Měsíc je třikrát větší) je podobně jako jiná tělesa bez výraznější atmosféry poset stovkami kráterů.  Od Saturnu je vzdálen 377 400 kilometrů, je tedy zhruba stejně daleko jako Měsíc od Země.

Objeven byl roku 1684 italským astronomem Giovannim Domenicem Cassinim (1625–1712). Doba jednoho oběhu kolem planety i doba rotace činí 2,736914742 dne. Tedy celkem průměrné těleso, jakých je v solárním systému habaděj.

O okolí Saturnu i planetě samotné přinesla spoustu dosud neznámých informací sonda Cassini. Dione nebyl hlavním objektem jejího výzkumu, avšak zcela ignorovat jej také neměla.

Rozbory a analýzy dat, které sonda na Zemi vyslala, ukázaly, že podpovrchový oceán je v okolí Saturnu celkem běžnou záležitostí. Byl detekován na Titanu, na Enceladu a nyní i na rozpukaném Dione.

K němu sonda Cassini podnikla svou historicky poslední návštěvu 17. srpna 2015, když proletěla ve výšce 474 kilometrů nad jeho povrchem.

NASA si sebraná data nenechává jen pro sebe, takže k nim nemají přístup pouze američtí vědci. S odhalením skrytého oceánu pod povrchem Dione přišli badatelé z belgické Královské observatoře.

Podle nich údaje o gravitaci nemohou být vysvětleny jinak, než že 100 kilometrů pod povrchem tělesa šplouchá voda. Samotný oceán má hloubku několika desítek kilometrů. Nad ním se nachází mocná ledová vrstva a pod ním kamenné jádro.

Skladba tělesa je tak do jisté míry podobná nedalekému Enceladu. Zatímco však na Enceladu byly pozorovány gejzíry, které jsou pravděpodobně způsobeny tryskající vodou, na Dione zatím nic podobného zjištěno nebylo.

„V naší studii předpokládáme, že ledová kůra může vydržet pouze minimální úroveň pnutí nebo komprese nezbytné k zachování souvislé povrchové kůry,“ říká hlavní autor studie Mikael Beuthe.

Velké namáhání by totiž rozlámalo kůru na kusy. Obě tělesa vykazují během svých oběhů zřetelné oscilace. Ty jsou právě způsobeny vodou v kapalném stavu uvnitř obou měsíců.

Oscilace jsou patrnější u Enceladu, proto vědci předpokládají, že zdejší oceán je blíže k povrchu.

Na podrobnější výzkum Dione však sonda Cassini nebyla připravena, tudíž tento úkol čeká případné další mise.  Tou nejbližší bude zřejmě evropskoamerická Titan Saturn System Mission, jejímž primárním cílem bude vyslání sondy na Titan.

Přesto by mohla část své pozornosti věnovat i měsíci Dione. Na svou cestu se však nevydá dříve než začátkem dvacátých let.

Jedna ze zásadních otázek se přímo nabízí. Nemohl by se náhodou v oceánu uvnitř Dione vyskytovat život, byť v té nejjednodušší formě?

Podle dostupných údajů se oceán na Dione nachází již od počátku existence měsíce, což je dost dlouho na to, aby se případný život stačil rozvinout. „Kontakt mezi oceánem a kamenným jádrem je rozhodující.

Interakce mezi vodou a horninou poskytují klíčové živiny a zdroj energie, což jsou nepostradatelné ingredience pro život,“ podotkl spoluautor studie Attilio Rivoldini.

Zda uvnitř Dione plave nějaký mimozemšťan, to se zatím můžeme pouze dohadovat. Mise, která by se provrtala skrze stokilometrový ledový plášť, je hudbou vzdálené budoucnosti.

Jisté však je, že vodních světů ve sluneční soustavě je více, než se na počátku tohoto století vůbec tušilo. Nejen Europa či Enceladus, ale i Ganymed, Callisto, Titan, Triton, Pluto a nově i Dione jsou světy, jejichž důležitou součástí je voda v kapalném stavu.