Když o někom řekneme, že roní krokodýlí slzy, nemáme o něm zrovna pěkné mínění. Smutek té osoby je zkrátka falešný, podobně jako krokodýli dle staré legendy prolévají slzy při pojídání kořisti.

S myšlenkou, že krokodýli předstírají lítost, přijde již starořímský filosof Plinius starší (23-79 n. l.). Úsloví se pak objevuje různě v literatuře a přežije dodnes.

I když víra v pokrytecké plazy už je přeci jen překonaná – dávno víme, že krokodýli mají na očích kromě víček ještě zvláštní blanku zvanou mžurka. Když ji spustí dolů, voda nahromaděná na hlavě stéká podobně jako zpod stěrače auta.

Krokodýlí slzy s lidskými přeci nic společného nemají! Nebo snad ano?

Zvířecí jako lidské

Překvapivé zjištění přinese nedávná studie brazilských veterinářů pod vedením Arianne Oriáové, kteří se rozhodnou pořádně si posvítit na slzy různých živočichů: sov, jestřábů, papoušků, kajmanů a želv.

První rozbor ukáže, že všechny zvířecí slzy jsou vlastně podobné jako ty naše, hlavními složkami je voda, olej a maz.

Ovšem pokud jde o množství a zastoupení bílkovin, tady se lidské slzy ze všech zkoumaných vzorků nejvíce blíží právě slzám kajmana brýlového z řádu krokodýlů! Nakonec tedy úsloví „ronit krokodýlí slzy“ zas tak daleko od pravdy není.

Proč pláčeme jako želvy?

Pláčou takřka všechna zvířata, ovšem slzy u nich mají jiné funkce než u nás. Pomáhají čistit oko, zvlhčovat jeho pohyblivé části, dodávají rohovce živiny. Vypadá to, že člověk je jediným tvorem na světě, u kterého pláč vzniká emocionálním pohnutím.

U krokodýlů jsou slzy tak výrazné proto, že oproti savcům nemají slzné kanálky. Tekutina se tedy neodvádí do dutiny nosní, ale teče přímo z oka po hlavě.

Jinak je význam jejich slz podobný jako u ostatních živočichů – vznikají jako produkt slzné žlázy a krokodýl je mžurkou roztírá po oku tehdy, když je dlouho na suchu a potřebuje oko zvlhčit a vyčistit.

A proč někdy brečíme „jako želvy“? Rčení vzniklo nejspíš od želv mořských, žijících především v oblasti tropů. Žlázami v okolí očí se totiž želvy pomocí slz zbavují velkého množství soli, které vypijí společně s mořskou vodou a hromadí se jim v těle.