„Máme tolik lučištníků, že salva jejich šípů zastíní Slunce,“ říká perský vyjednavač spartskému králi Leonidasovi I. (asi 540–480 př. n. l.) před bitvou u Thermopyl v roce 480 př. n. l. „Tím líp, alespoň budeme bojovat ve stínu,“ odpoví klidně Sparťan. Čeká ho porážka.
Rodák ze severoafrického Kartága Hannibal (247–183 př. n. l.) přichystá v roce 218 př. n. l. vojenskou lest na Římany.
Zatímco čekají jeho útok z jihu směrem od Sicílie, on vyrazí z Maroka přes Gibraltar, přejde Pyrenejský poloostrov a z jihu Francie překročí Alpy.Římský konzul Gaius Marius (157–86 př. n. l.) reformuje roku 107 př. n. l. armádu.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Chce vytvořit profesionální vojsko, do něhož láká také chudé vrstvy. Nabízí jim jídlo, ošacení, stálý plat a lékařskou péči. Mzda ale není vysoká, činí pouhé 3 sestercie. Totéž si vydělá i nádeník.
![Hannibal neohroženě překročí Alpy. FOTO: © 1932 by Phaidon Verlag (Wien-Leipzig)/Creative Commons/Public domain](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2023/09/2.jpg)
Kuriózní smrt vůdce
Když Antonius a Kleopatra prchnou v roce 31 př. n. l. z bitvy u Aktia do Egypta, římský císař Octavianus Augustus (63 př. n. l.–14 n. l.) je pronásleduje. O rok později zemi dobude.
Uprchlíci spáchají sebevraždu a Octavianus nechává popravit Kleopatřina syna. Z jeho pokladu vyplatí své vojáky. Hunský vůdce Attila (asi 406–453) se svými kočovníky terorizuje Evropu. Stihne se přitom i znovu oženit, zřejmě už posedmnácté.
Den po veselce ho ale sluhové najdou mrtvého v kaluži krve. Umírá kuriózním způsobem. Opilý usne a neprobudí ho ani krvácení z nosu.
![Karel Martel získá slávu díky tomu, že zastaví postup muslimů do Evropy. FOTO: © Ralph Hammann – Wikimedia Commons/Creative Commons/CC BY-SA 4.0](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2023/09/3.jpg)
Zarazí postup
Karel Martel (686–741), nemanželský syn Pipina II., zakladatele dynastie Karlovců, roku 732 úspěšně bojuje v bitvě u dnešního francouzského města Poitiers s muslimy.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Díky tomu, že se mu podaří zarazit jejich další postup směrem do Evropy, si dobude velkou slávu. Francký král a pozdější římský císař Karel Veliký (742–814) při svých taženích zabíjí dvě mouchy jednou ranou.
Jednak se snaží rozšířit území říše, kterou ovládá, a také šíří křesťanství mezi pohany ve střední Evropě. Mezi vzdorné Sasy se vydá celkem osmnáctkrát.