Svatá říše římská, Španělsko a Anglie. Tři země vyhlásí pod taktovkou papeže Julia II. (1443–1513) takzvané Svaté spojenectví proti Francii. Druhý Tudorovec na anglickém trůnu, Jindřich VIII. (1491–1547), si mne ruce. Tohle je ideální chvíle, kdy rozšířit anglická teritoria na pevnině!
Se Španěly uzavírá dohodu a roku 1513 se vyloďuje ve Francii. O svém vítězství příliš pochybovat nemusí. V bitvě u Guinegate nad francouzským vojskem triumfuje na celé čáře.
Ostatně, tak to bylo předpovězeno – stejně, jako že později Anglie rozdrtí slavnou Armadu, tedy španělské námořní síly. Stane se tak roku 1588 v Lamanšském průlivu poblíž města Gravelines. Ze slavné flotily nezbude s trochou nadsázky ani tříska.
Píše se rok 1488. V jeskyni u řeky Nidd v anglickém severním Yorkshiru se právě 15leté Agátě narodila holčička. Podle legend nebe křižují blesky a divoký vítr láme stromy. Maličká Uršula Sontheilová (1488–1561) není zrovna pohledné děvčátko.
Je až příliš vysoká, má křivá záda s hrbem, velký nos a navíc trpí podivnými záchvaty připomínajícími epilepsii.
Není úplně jasné, zda její matka umírá na poporodní komplikace, nebo zda ji úřady internují v klášteře, Uršula však vyrůstá v pěstounské rodině na předměstí Knaresboroughu (North Yorkshire, Anglie) a už ji nikdy neuvidí. Zato vidí spoustu jiných věcí. Záchvaty provázejí vize věcí budoucích.
Mor na obzoru
Ve 24 letech slaví skromnou veselku s tesařem Tobiasem Shiptonem. Když Uršula v další z mnoha vidin provolává trhaná slova o dřevěných koních západního monarchy, kteří budou zničeny, naráží na porážku Armady.
Tobias ji přitiskne k sobě a přehodí přes ni teplý šál. Proroctví zaznamenává jeho choť ve verších. Věští i králi Jindřichu VIII. To díky ní vládce tuší výhru v takzvané bitvě ostruh u Guinegate.
Dopředu ví také o morové epidemii v roce 1665, která spolkne až 100 000 životů obyvatel Londýna a jeho okolí.
Tobias bohužel umírá a Uršula zůstane sama. Lidé na ni koukají skrz prsty – jednak ji už dlouho povařují za čarodějnici, jednak ji podezřívají, že manžela smrtelně proklela. Před nenávistí se Uršula schová do jeskyně, kde se narodila.
Začne fungovat jako vědma a vyhledávaná bylinkářka. Nikdo ji už neřekne jinak, než matka Shiptonová, a to přesto, že se jim s Tobiasem nepodařilo počít děti. Bylinné odvary a masti střídají dlouhé básně.
Nechybí v nich ani ta, která v jinotajích předpoví příchod Adolfa Hitlera (1889–1945) a druhou světovou válku.
Falešná apokalypsa
Spisovatel a knihkupec Richard Head (1637–1686) se rozhodne udělat reedici populární publikace Věštby Matky Shiptonové za kralování Jindřicha VIII. vydané roku 1641 a sesbírá všechna dostupná data k Uršulině životě.
Určitě by se podivil, kdyby si publikaci přečetl v dalších vydáních z roku 1862. Ve společnosti vypuká panika. Apokalypsa je nablízku! Matka Shiptonová totiž píše, že:
„Svět dospěje ke zkáze v roce 1881.“ Některé pozdější tisky uvádí ale třeba i rok 1991 – to, když datum apokalypsy mine. Opravdu se Uršula takto spletla? Kdepak, veršíky přidá do textů nakladatel Charles Hindley, k čemuž se později i přizná. Často citované:
„Řítí se kočár bez koní, pohroma svět smutkem zaplní, pak železo ponese hladina, jako by bylo loď dřevěná,“ je také Hindleyho dílo a v původních textech nefiguruje.
