Hladových krků přibývá, orné půdy ubývá. A tak lidé zkouší pěstovat zeleninu v podzemí, na střechách, ve vesmíru, ale třeba také na mořském dně.
Na počátku všeho je dovolená Sergia Gamberiniho prezidenta společnosti Ocean Reef Group, která se zabývá potápěčským vybavením. To si tak v roce 2011 užívá u moře, myšlenky se převalují jako vlny, a najednou je tu bláznivý nápad.
„Šlo by pěstovat kytky pod vodou?“ Protože je mužem činu, zanedlouho už do plastové krabičky sazí několik semínek bazalky a v malé vzduchové kapse je usazuje na dně. A ono to vážně vyklíčí a začne růst. Rodí se projekt Nemova zahrada.
![Neobvyklá zahrada se nachází pod hladinou, nedalo italského městečka Noli (Capricornis crispus, CC BY-SA 4.0, commons.wikimedia)](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2022/03/960px-noli-vista-dalla-spiaggia-di-capo-noli-noli-768x576.jpg)
Ideální podmínky
Sto metrů od pláže nedaleko italského města Noli je vybudována experimentální podmořská zahrada. Tvoří je speciální skleníky, ukotvené v hloubce přibližně sedmi metrů.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Mají tvar zespodu otevřené polokoule vyplněné vzduchovou kapsou, do níž se lze „vynořit“ a pracovat tu bez masky. Fungují na stejném principu jako potápěčský zvon.
V několika řadách jsou tu umístěny truhlíky s hlínou, kde roste bazalka, jahody, salát, fazole, rajčata i česnek. Mají tu pro růst podmínky, o kterých si zemědělci na souši mohou nechat zdát.
Stabilní vlhkost kolem 80 procent, stálou teplotu kolem 26°C, kterou si moře udržuje bez výkyvů způsobených rozmary počasí nebo střídáním dne a noci.
Navíc příjemně tlumené slunce, které nevysouší půdu ani rostliny, vysoký obsah oxidu uhličitého potřebného pro růst, a navíc žádný hmyz a parazity, kteří by ohrožovali úrodu.
Teplo uvnitř navíc odpařuje mořskou vodu, která se sráží na stěnách, v podobě sladké vody stéká do truhlíků. Skleník tak funguje jako přirozené odsolovací zařízení se samozavlažováním a rostliny si díky fotosyntéze navíc samy obnovují potřebných vzduch.
V zamračených dnech slunci pomáhá přisvětlování LED diodami napájenými ze solárních panelů na hladině.
Kontrolu teplotu vody, vzduchu, kyselost, množství oxidu uhličitého i množství světla, obstarávají kamery a čidla, které lze sledovat z kontrolního stanoviště na pláži.
![Tak nějak by vypadaala zahrádka kapitána Nema. (Team3LIUCGloria, CC BY-SA 4.0, commons.wikimedia)](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2022/03/960px-nemos-garden-seen-from-above-noli-italy-768x576.jpg)
Škodí bouře i úředník
První dva roky je to drsný boj plný draze zaplacených zkušeností. „Čtyřikrát jsme vinou bouří přišli o vše, co jsme zaseli. Naštěstí tu všechno roste velmi rychle. A každá bouře pomohla vylepšit konstrukci biosfér,“ říká Gamberiniho syn Luca.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Dnes jsou masivnější a jen tak s nimi něco nezamává. Tedy s výjimkou úředního šimla. Nařízení evropské unie totiž zakazuje budovat na dně moře trvalé stavby, a tak mohou být skleníky v provozu pouze část roku.
Vždy jen od května do září, pro které mají povolení místní úřadů. A to přesto, že podle Gamberiniho podmořské skleníky ekosystém nijak nenarušují, naopak na něj mají příznivý vliv.
Někteří mořští živočichové, jako třeba krabi nebo mořští koníci, je dokonce využívají jako úkryt.
![Starat se o takovou zahrándku není jednoduché. (Team3LIUCGloria, CC BY-SA 4.0, commons.wikimedia)](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2022/03/1040px-nemos-gardens-biosphere-768x532.jpg)
Velké plány
„Pro pěstování ovocných stromů to zatím není, ale pokud jde o léčivé byliny, zdá se, že není nic lepšího. Díky vyššímu tlaku jsou výtažky z našich rostlin mnohem vyšší než z běžných nebo laboratorně pěstovaných,“ říká Gamberini.
Tvůrci projektu mají s podmořskými skleníky velké plány. Jsou přesvědčeni, že metoda se může stát nadějí pro pobřežní africké země, které se potýkají s nedostatkem vody nebo je tu rozdíl mezi denní a noční teplotou tak velký, že se tu zelenině nedaří. Pracuje se i na malých verzích pro větší domácí akvária.