Jsou to kolosea i náboženské chrámy moderního světa. Stavby vytvořené tak, aby co nejvíce lidí mohlo sledovat velkolepé představení, ať už jde o sport či třeba koncerty hudebních hvězd. Které jsou ty největší?
1. Rungrado May Day
Kde?: Pchjongjang, Severní Korea
Pojme 150 000 diváků
Tvar střechy této obrovské stavby připomíná rozkvetlý květ, vypíná se totiž nad ním v kruhu celkem 16 oblouků, které sahají do výšky 60 metrů. Otevřen byl v roce 1989 a jeho celková plocha dává dohromady 20 fotbalových hřišť. Jeho tribuny praskaly ve švech v roce 1995, na zápas v profesionálním wrestlingu přišlo neuvěřitelných 190 000 lidí.
2. Yuva Bharati Krirangan
Kde?: Kalkata, Indie
120 000 diváků
Indický fotbal je pro nás Evropany trochu záhadou, nicméně to neznamená, že fotbal je v Indii menšinovým sportem. Právě naopak! Indové fotbal naprosto zbožňují. Stadion Yuva Bharati Krirangan v indické Kalkatě zaznamenal návštěvnický rekord v roce 1997 při fotbalovém utkání týmů East Bengal FC a Mohun Bagan AC, přišlo se podívat 131 tisíc lidí.
3. Michiganský stadion
Kde?: Ann Arbor, USA
110 000 diváků
Stadion v Michiganu vznikl již v roce 1927 a tehdy měl kapacitu „pouze“ 72 tisíc míst. Hrálo se tu přitom na přírodním trávníku. To už dnes zdaleka neplatí. Po mnohých přestavbách se z něj stala nejmodernější aréna pro americký fotbal a její kapacita po rozšíření v roce 2010 postupně stoupla až na dnešních úctyhodných 110 tisíc míst.
4. Beaver Stadium
Kde?: Pensylvánie, USA
106 572 diváků
Aktuálně jde o druhý největší sportovní svatostánek na západní polokouli. Původně měl při svém otevření kapacitu 46 tisíc návštěvníků, přestavby a rozšiřování, kterých bylo za celou historii celkem sedm, tedy dokázaly přidat více než dvojnásobek dostupných míst.
5. Melbourne Cricket Ground,
Kde?: Melbourne, Austrálie
101 000 diváků
Existuje řada stadiónů, které se drží zhruba na příčce 100 000 sedadel – indonéský stadión Bung Karno; Azadi Stadium v Iránu; indický stadión Jawaharlal či Bukit Jalil v Malajsii. Do našeho žebříčku se dostal australský Melbourne Cricket Ground díky své bohaté historii. Je nejstarším na seznamu. Otevřen byl již v roce 1853 a po té mnohokrát přestavován.
Na současných svatbách na našem území dominují zejména dvě základní barvy. Bílá na šatech nevěsty a černá nebo moderní modrá na obleku ženicha. Možná si to jinak ani nedovedeme představit. Ovšem v Čechách byla například bílá barva barvou smutku až do 16. století. Do té doby se nevěsty vdávaly i například v černých šatech. Pojďme […]
„Mohou za to Židé,“ zuří Pražané po obrovském požáru, během něhož v roce 1541 lehne popelem velká část Malé Strany, Hradčan a Pražského Hradu. Mnoho z nich přišlo o majetek a v návalu zoufalství má o viníkovi jasno. A na vlně protižidovských nálad se sveze dokonce i sám král. Zkázu popisuje český kronikář Václav Hájek z Libočan (†1553). „Šel oheň do kaply sv. Zikmunda, a tu spálil mříži dřevěnou a stolice, […]
„Kdybych se měl oženit se všemi, s nimiž jsem kdy žertoval, musel bych mít nejméně dvě stě žen!“ Právě tak odpoví Wolfgang Amadeus Mozart v létě roku 1781 na dotaz svého otce Leopolda. Hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791) patří k miláčkům žen. Jeho otce Leopolda Mozarta (1719–1787) ale zajímá, co je pravdy na tom, že má před svatbou s jistou Constanze Weberovou, dcerou basisty z dvorního divadla v německém Mannheimu. V jednom z dalších dopisů, datovaném 15. prosince […]
Ve znamení rozvoje těžby stříbra probíhají v českých zemích 30. léta 13. století. Při rudných žílách se rodí horní města. Liší se půdorysem, protože nevznikají jako pravidelný systém ulic a náměstí, ale rostou živelně podél cest k jednotlivým těžebním štolám, typická je Kutná Hora. Jihlava se stává centrem V letech 1240 – 1243 sílí význam Jihlavy, kam se stahují lidé schopní zpracovávat stříbro. 60. léta 13. století přinášejí sepsání jihlavské horní právo. Protože […]
„Kdo jedná proti svému přesvědčení, je darebák,“ prohlašuje student Tomáš Masaryk, když ho ředitel brněnského gymnázia přemlouvá, aby šel ke zpovědi navzdory tomu, že nevěří „těm kněžským nesmyslům“. Spor málem skončí Masarykovým vyloučením ze všech rakouských škol. Ředitel gymnázia se v roce 1868 chystá Tomáše Masaryka (1850–1937) uhodit. Chlapec bere na obranu do ruky pohrabáč. Hádku, při které málem dojde na facky, nakonec vyžehlí brněnský policejní ředitel Anton Le Monnier (1819–1873), v jehož […]
Odhaduje se, že za dobu existence Země, tady žilo alespoň pět miliard různých druhů organismů, ze kterých více než 99 procent je již vyhynutých. Vymírání druhů je běžný cyklus, kdy staré organismy nahradí ty nové, lepší. Kdy přijde na Zem organismus, který bude lepší než lidstvo?
