Boj o přežití je v přírodě běžnou součástí každodenního života. K obraně a útoku byla zvířata vybavena různě, například jedem. Překvapivé je, že mezi ty nejjedovatější patří většinou krásně zbarvení tvorové, kteří pestrými barvami a vzory jasně dávají najevo, že není radno si s nimi zahrávat.
Kteří z nich mají k dispozici ten nejúčinnější jed?
1) Homolice mapová (Conus geographus)
Projevy otravy: jed conotoxin způsobí ochrnutí dýchacích svalů a zástavu dechu
Za jak dlouho člověk zemře: po několika minutách, maximálně do hodiny
Množství jedu a jeho účinnost: jed obsahuje na 100 toxinů a jeho jediná kapka usmrtí až 20 osob
Počet lidských obětí: 36 zdokumentovaných úmrtí od poloviny 19. století
Protijed: neexistuje
Homolice jsou mořští plži s nádhernými ulitami, kvůli kterým je lidé rádi loví. Přitom jde o velice jedovaté živočichy, jejichž jed dokáže člověka usmrtit během několika minut. Disponují harpunovitým ostnem, který vystřelí na lovenou oběť, nebo když se cítí ohrožené.
Jed (vlastně několik různých jedů dohromady), označovaný jako conotoxin, zasáhne všechny důležité orgány – ledviny, játra, srdce i mozek člověka. Projde kůží i neoprenem. Homolice žijí v teplých mořích a oceánech tropického a subtropického pásma, měří od 4 do 10 cm.
2) Taipan menší (Oxyurans microlepidotus)
Projevy otravy: ochabnutí svalů, pokles krevního tlaku, ztráta vědomí a následné udušení
Za jak dlouho člověk zemře: asi za 2,5 hodiny, při silné otravě do půl hodiny
Množství jedu a jeho účinnost: při jednom uštknutí vyloučí průměrně 44 mg jedu, maximálně pak 110 mg, což stačí k usmrcení 60 až 100 osob, navíc útočí opakovaně
Počet lidských obětí: od vytvoření séra nejsou známy oběti na lidských životech
Protijed: sérum
Nejjedovatější had na planetě. Jeho jed obsahuje neurotoxiny (napadají nervy), hemotoxiny (krevní jedy) i myotoxiny (svalové jedy), jde tedy o nejúčinnější jed. Bez protijedu zemře 80 % napadených osob.
Žije v polosuchých oblastech střední Austrálie. Dosahuje délky 1,5 až 2,5 metru, bývá hnědě až hnědozeleně zbarvený, v zimě tmavší než v létě. Je poměrně plachý, dožívá se až 20 let.
3) Čtyřhranka Fleckerova (Chironex fleckeri)
Projevy otravy: palčivá bolest, doprovázená otokem a často i šokem, v jehož důsledku může člověk utonout, dále křeče, bezvědomí a selhání srdce
Za jak dlouho člověk zemře: při rozsáhlém požahání do 3–5 minut
Množství jedu a jeho účinnost: jeden z nejsilnějších jedů na planetě, jedna čtyřhranka ho má dostatek k usmrcení 60 dospělých lidí
Počet lidských obětí: asi 100 od roku 1884
Protijed: vinný ocet
Čtyřhrance se někdy také říká mořská vosa. Je to smrtelně jedovatý druh mořské medúzy, který obývá pobřežní vody Austrálie. Zvonovité tělo čtyřhranky má 25 cm a ve vodě ho lze snadno přehlédnout. Z něj vybíhá až 15 třímetrových lepkavých chapadel s velkým množstvím žahavých buněk.
Jejím jedem je kardiotoxin, poškozující srdce, zabírá proti němu vinný ocet.
4) (Duboisův) vlnožil (Aipysurus duboisii)
Projevy otravy: neprojevuje se bolest ani zarudnutí, až později se ukážou známky otravy neurotoxinem – bolest svalů, paralýza, dvojité vidění, obtížné polykání a mluvení, slinění, zvracení
Za jak dlouho člověk zemře: člověk umírá udušením z důvodu paralýzy dýchacích svalů do 2 hodin
Množství jedu a jeho účinnost: po uštknutí zemřou asi 3 % osob, při závažné otravě až 25 %
Počet lidských obětí: jednotky osob před vytvořením séra, od té doby žádné
Protijed: existuje
Vlnožil, nejjedovatější mořský had a třetí nejjedovatější had na světě, je naštěstí pro člověka velmi plachý. Obývá vody u Papui Nové Guineje, Nové Kaledonie a Austrálie a dosahuje délky kolem 110 cm.
Má překvapivě nenápadné hnědočerné pruhování. Sám neútočí, jen když je napaden. Na rozdíl od jiných hadů jsou vlnožilové živorodí, malí hádci se líhnou ještě v těle matky, která je poté vypudí.
5) Červený mravenec Pogonomyrmex barbatus
Projevy otravy: otok místa kousnutí, postupně se šíří do lymfatických uzlin, u alergiků je možný anafylaktický šok
Za jak dlouho člověk zemře: není známo
Množství jedu a jeho účinnost: k usmrcení dospělého člověka je třeba 200 kousnutí
Počet lidských obětí: žádná
Protijed: není
Tito 5–7 mm velcí mravenci obývají jihozápad Spojených států, hlavně Arizonu. Kousnutí od jediného mravence způsobuje až 4 hodiny trvající intenzivní bolest. Ovšem aby došlo k usmrcení člověka, muselo by ho kousnout 200 mravenců naráz – vyloučí totiž jen velmi malé množství jedu.
Špatnou zprávou ovšem je, že při kousnutí se vyloučí alkaloid, který láká k útoku další mravence.
6) Palovčík brazilský (Phoneutria fera)
Projevy otravy: extrémní bolest, pocení, paralýza a rozpad tkání, dýchací problémy, srdeční selhání a u mužů i bolestivá až 4 hodiny trvající erekce (priapismus)
Za jak dlouho člověk zemře: do hodiny (v závislosti na množství jedu)
Množství jedu a jeho účinnost: jeden pavouk má dostatek jedu na zabití dvou dospělých mužů; jediné kousnutí, ale obvykle není smrtelné; samičky mají 6x méně jedu než samečci
Počet lidských obětí: 14 zdokumentovaných úmrtí do roku 1980, kdy byl vyroben protijed
Protijed: existuje
Tento velmi útočný a zároveň nejjedovatější pavouk světa se často ukrývá mezi banány, díky čemuž se mu přezdívá banánový pavouk. Někdy se touto cestou dostane i k nám. Jinak se vyskytuje, jak napovídá jeho jméno, především v Brazílii a dalších tropických oblastech Jižní Ameriky.
Je to poměrně velký pavouk, jeho tělo měří až 6 cm a rozpětí končetin dosahuje až 16 cm. Jeho jed by se mohl stát základem pro léky na odstranění erektivní dysfunkce.
7) Štír smrtonoš (Leiurus quinquestriatus)
Projevy otravy: bolest v nadbřišku a břišních svalech, pocit sucha a škrábání v krku, nucení ke kašli, poruchy řeči, neklid, úzkost a podráždění, zvýšené slinění a pěna u úst, pocení, uvolnění moči a stolice, křeče, nepravidelný dech.
Smrt v důsledku obrny dýchacího centra.
Za jak dlouho člověk zemře: za 2–3 dny
Množství jedu a jeho účinnost: má nejúčinnější jed ze všech štírů, ovšem průměrná dávka 0,225 mg jedu na zabití člověka nestačí
Počet lidských obětí: žádná
Protijed: sérum
Štír smrtonoš obývá suché až pouštní oblasti Afriky a Asie, ale v písečných dunách se nevyskytuje. Smrtonošův jed je mezi štíry nejúčinnější, ovšem jeho jedový váček má malou kapacitu, proto způsobuje méně úmrtí než jeho kolega, štír tlustorepý (Androctonus australis).
Bodnutí způsobené štírem smrtonošem je nejbolestivějším ze všech štírů. Jed je směsí neurotoxinů a má nízkou smrtelnou dávku. Štír je žlutý a měří průměrně asi 6 cm.
8) Odranec pravý (Synanceia verrucosa)
Projevy otravy: rozpad tkáně, ochrnutí, srdeční zástava
Za jak dlouho člověk zemře: do hodiny
Množství jedu a jeho účinnost: jedu má dostatečné množství pro zabití dospělého člověka
Počet lidských obětí: žádná; až 20 lidí za rok na něj šlápne, ale nezemře
Protijed: existuje, případně stačí ponořit poraněnou část těla (nejčastěji nohu) do horké vody, teplo jed inaktivuje.
Odranec je nejjedovatější rybou, ve vodě se velice dobře maskuje. Vypadá totiž jako kámen či korál (ostatně proto se mu přezdívá „kamenná ryba“), který lidé pod hladinou snadnou přehlédnou a stoupnout na něj.
Ve hřbetní ploutvi má odranec skrytých 13 trnů se smrtícími hroty. Obvykle má hnědou či šedou barvu, ale na povrchu těla může mít i žluté, oranžové či červené oblasti. Vyskytuje se v mělkých tropických vodách Pacifiku a také v Indickém oceánu, od Rudého moře po Velký korálový útes.
Může se však nacházet i ve Středozemním moři. Na Filipínách a v Japonsku jej dokonce konzumují. Mimo vodu přežije až 24 hodin.
9) Chobotnice kroužkovaná (Hapalochlaena lunulata)
Projevy otravy: jed tetrodotoxin způsobuje nejprve necitlivost kolem úst, bolest hlavy, pocení a zúžení zornice, následuje nevolnost, zvracení (i krve) a bolest břicha. Postupně se rozvíjí necitlivost trupu a končetin a ochrnutí.
Následují poruchy řeči a polykání, spavost, obrna nervů, srdeční problémy, kožní vyrážky; v posledním stupni pak ochrnutí dýchacích vest, které vede ke smrti; postižený bývá celou dobu při vědomí.
Za jak dlouho člověk zemře: většinou po 4 až 6 hodinách, ale rozpětí je od 20 minut po 8 hodin
Množství jedu a jeho účinnost: jedna chobotnice má dost jedu k usmrcení 26 osob
Počet lidských obětí: není zdokumentované žádné úmrtí, ale několik lidí musí každý rok podstoupit léčbu a jsou v akutním ohrožení života
Protijed: testuje se, léčba spočívá v podání aktivního uhlí, výplachu žaludku a napojení na kyslíkový přístroj.
Chobotnice kroužkovaná se vyskytuje v mělkých vodách u severního pobřeží Austrálie a v západním Tichomoří. Měří asi 20 cm a je zbarvená tmavohnědě či tmavožlutě. Když se rozruší, buňky zvané chromatofory způsobí, že se jí na těle objeví asi 60 modrých kruhů.
Tím jasně dává najevo, že je jedovatá. Vylučuje dva druhy jedu – jeden používá ke znehybnění kořisti, druhý na obranu. Tím je silně paralyzující neurotoxin tetrodotoxin. Klovnutí je bezbolestné, postupně se ale začne projevovat ochrnutí.
Po nakladení vajec (až 100) se samice 50 dní stará o mláďata, a pak zemře.