Různé národy, skupiny lidí nebo jen party přátel mají nejrůznější picí tradice, zvyky a hry. Někteří lidé před pitím alkoholu zpívají, jiní mají speciální taneček. Do extrémů celou záležitost dotáhla skupina mladíků v Roterdamu, kteří se (inspirováni sérií Jackass) rozhodli do svého drinku přidat živou rybu!

To je sám o sobě špatný nápad. A o to více, pokud je ta ryba evolučně vybavená k tomu, aby se bránila…

Zatímco obvykle v podobných situacích lidé polykají například drobné akvarijní rybičky, které v lidském krku a trávicím traktu nenadělají větší škody, mladík v Rotterdamu spolkl rybku s názvem Pancéřníček zelený, která má ale specifické obranné, ostnaté mechanismy.

Mladík tak skončil na pohotovosti, kde mu překvapení doktoři z krku vyndavali pichlavou, živou rybu.

Pancéřníček má pod svými šupinami drobné ostny. V případě, že se ryba cítí v ohrožení, například, když se jí nějaký živočich snaží spolknout, ostny se napřímí a navíc ještě napustí jedem. Pancéřníček proto nemá v přírodě moc přirozených nepřátel.

Ti totiž, na rozdíl od některých lidí vědí, že je lepší se mu vyhýbat.

Rybu, která se muži po pokusu o spolknutí zasekla v hrdle, se mladík pokoušel zapít pivem. Brzy na to se však začal dávit a zvracet. Rybu se marně pokoušel vykašlat i přes pomoc kamarádů, kteří ho několikrát udeřili do zad.

Podle dostupných informací muž čekal několik hodin, než se s bolestmi a rybou stále zaseklou v krku, odvážil na pohotovost.

“Je to jedna z nejdivnějších věcí, s jakou jsem se doposud setkala,” přiznala ošetřující doktorka Linda Benoist. Zatímco muž s rybou v krku zvládal jakžtakž dýchat, ryba byla mrtvá, jelikož ji ani pivo, kterým se ji mladík pokusil zapít, neposkytlo dostatek vody k dýchání.

Samotný jed ryby nebyl pro mladíka problémem, je slabý a na lidi neúčinkuje. Ostny mu však hrdlo zevnitř znatelně podrásaly. Doktoři celou rybí kostru odstranili operačně. “Nejsem expert na to, jestli je polykání živých rybiček nebezpečné, ale pokud už to někdo dělá, měl by si vybrat takovou, která nemá trny,” podotkla Benoist.

Jako završení příběhu je nyní rybí kostra součástí místního muzea, kde leží v expozici nazvané “Dead animal tales”, neboli příběhy mrtvých zvířat.