Právo dýchat čistý vzduch by mělo být naprosto přirozené. Bohužel miliony lidí žijí ve městech, kde si o nezkaženém ovzduší mohou nechat jen zdát. Podle zdravotnické organizace WHO je v tomto ohledu na tom nejhůře indický subkontinent.

Drobné prachové částice mohou v lidském organismu nadělat slušnou paseku. Prach se usazuje na průduškách, proniká do plicních sklípků a způsobuje komplikace v dýchací soustavě. Výsledkem může být astma, rakovina plic či poškození plodu v těle matky.

Při počtu 104 400 ročně zemřelých v České republice se prašnost může odrazit v úmrtí zhruba 6 000 lidí.

Zásadní podíl na znečištění měst má automobilová doprava. V nejhůře hodnoceném indickém Dillí, kde je vzduch již téměř jedovatý, řada vozidel jezdí na naftu. A její spalování vzduchu rozhodně neprospívá.

Indický vzduch je obecně velmi zkažený, vždyť v první stovce hodnocených měst jich je hned 29 indických. Není bez zajímavosti, že až na tři výjimky je prvních sto měst s nejznečištěnějším ovzduším z Asie.

Kromě Indie se jedná především o čínská, bangladéšská či turecká sídla. Špatný vzduch je i v Kataru, který přitom má zanedlouho hostit světové šampionáty v atletice a ve fotbale.

Ony zmíněné výjimky tvoří africká města Káhira a Johannesburg a také jedno evropské město.

Co se týče Evropy, nejvíce polétavého prachu dýchají ve svém ovzduší Bulhaři. Na 91. místě nalezneme v žebříčku WHO bulharský Pernik, z větších evropských měst je na tom nejhůře Sofie.

Po Bulharech mají nejhorší vzduch Poláci, zvláště pak města Rybnik a Sosnowiec. Ve čtvrté stovce se už také objevují česká města. Asi nepřekvapí, že nejvíce prachu dýchají obyvatelé Karviné, Havířova a Ostravy.

O něco lépe jsou na tom Plzeňáci a obyvatelé severních Čech. Ze sledovaných tuzemských měst je na tom nejlépe Kladno.

A jak vypadá opačný konec tabulky, tedy kde jsou města s nejčistším vzduchem? Zpravidla nad nimi vlaje vlajka s javorovým listem uprostřed. Z velkých měst je na tom nejlépe Vancouver, dobře si vedou i americká, australská a novozélandská města.

V Evropě je třeba za bezprašným vzduchem vyjet do Švédska, Norska, Finska či Španělska. Čistší vzduch se zpravidla nachází ve městech, kde jsou rozšířené nízkoemisní zóny. Snad se jich brzy dočkáme i v České republice.