V hloubi bažin Ontaria v Kanadě si některé rostliny vyvinuly zvláštní chutě, například na obojživelníky.

Rostliny nesoucí název Sarracenia purpurea jsou typem masožravých rostlin, dobře známých díky své zálibě v pojídání nejrůznějších druhů hmyzu.

Podle nového průzkumu má ale přibližně jedna z pěti těchto rostlin, rozšířených v Ontarijském parku Algonquin, zálusk i na větší sousta – na obojživelníky známé jako salamandry.

Podle autorů výzkumu tato studie jako první dokazuje, že se masožravé rostliny zaměřují také na obratlovce. „Tento poměrně šílený objev jsme učinili na poli, které se už zdálo být dobře prozkoumané,” konstatoval profesor biologie Alex Smith.

„Dokáži si představit, že jednou budou v parku cedule s nápisem hlídejte si své děti, rostliny pojídají obratlovce,” dodal s úsměvem.

Voda jako návnada

Sarracenia purpurea láká své oběti na vodu, kterou schraňuje v láčce. Jakmile se do ní dostane také potrava, je bez možnosti úniku pomalu rozložena mikroorganismy a trávicími enzymy květiny.

Během výzkumu objevili Smith a jeho kolegové v láčkách několika stovek těchto rostlin nezanedbatelné množství salamandrů, živých i mrtvých. Některým rostlinám se dokonce podařilo ukořistit více těchto tvorů najednou.

V květinové pasti salamandři přežijí několik dnů, dokud nezemřou hladem nebo se neutopí. Jejich těla se pak rozloží v kyselinové lázni, ve kterou se nitro rostliny promění. Rozložit tělo ještěrky na výživu pak rostlině trvá asi deset dní.

Proč však salamandři tak často do spárů masožravých rostlin padají? Podle autorů výzkumu se nabízí dvě vysvětlení.

Buď je láká množství hmyzu, které se kolem květin pohybuje, nebo voda, která je pro salamandry velmi příjemným prostředím po nějaké době strávené na souši.