Lovec se pomalu plíží za kořistí. Šelma s ostřížím zrakem a dokonalým sluchem si ho ale nesmí všimnout, jinak uteče. Nebo ještě hůř, člověka napadne. Je nutné použít takovou zbraň, která cíl sejme z bezpečné vzdálenosti.
Kdysi hluboko v pravěku lidé přijdou na to, že si musí vymyslet dorozumívací systém, aby spolu mohli komunikovat. Vzniká řeč. Světlo do jejich života vnese oheň. Zahřeje tělo i potravu, jídelníček našich předků se stává pestřejší, lidé silnější.
K čemu by ale tento živel lidem byl, kdyby na něm neměli co opékat? Proto se na třetí místo mezi zásadními objevy pro člověka řadí luk.
Klacek a kámen jako základ
Kdy naši předci poprvé natáhnou tětivu a vystřelí si z luku? Podle historiků není jednoduché určit přesné roky, jisté ale je, že se tak stane někdy v období paleolitu, tedy v starší době kamenné.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Na začátku je ale oštěp, který vzniká z klacků, postupně se přidává hrot opracovaný z kamene nebo kosti. V německém Schöningenu se najde sedm oštěpů vyrobených ze smrkového dřeva a dlouhých až 2,25 metru.
Nejstarší luk
Podle datace jsou staré 400 000 let. Luk se šípem je mladší. Poprvé ho sestaví pravděpodobně v Africe přes asi 50 000 lety. Zatím nejstarší dochovaný luk se šípy je objeven na Srí Lance.
Starý je 45 000–48 000 let a naši předci ho používali k lovu menších zvířat, jako jsou veverky nebo opice. Na evropský kontinent se luk dostane později (asi před 20 000–11 000 lety) a do Ameriky až v 1. tisíciletí před naším letopočtem.
![Zbraně nemají praktickou funkci, jsou i ozdobou. Foto: Shutterstock](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2021/03/1-3-768x548.jpg)
Strom nebo oheň?
Nápad na luk přijde podle vědců pravděpodobně ve chvíli, kdy pravěcí lidé pozorují, jak se ve větru ohýbá strom a vší silou se zase vymrští zpět. Proto berou do ruky pružný klacek. Potřebují ale ještě něco, čím si zmenšeninu oštěpu zamíří na cíl.
Zkouší různá stébla, nebo cáry kůže z ulovené zvěře. Další z verzí o prapůvodu luku tvrdí, že nápad se lidem zrodí v hlavě ve chvíli, kdy rozdělávají oheň a náhodou se vymrští třecí dřívko.
Stále trefná zbraň
Geniální nástroj se rychle zdokonaluje. V době bronzové jsou šípy vyšlechtěné měděnými hroty, luk však neslouží jen k lovu. Ještě dnes je olympijskou disciplínou, zálibu v lukostřelbě objevují už staří Římané a Řekové.
Luk jako zbraň si drží své renomé po dlouhá tisíciletí, v podstatě až kolem 19. století, kdy jej vytlačí palné zbraně, jako jsou pušky nebo pistole. V mnoha primitivních kulturách na něj nedají dopustit dodnes.
![Předchůdcem luku je atlatl, se kterým lidé vrhají oštěpy. Foto: Shutterstock](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2021/03/2-4-768x507.jpg)
Rychlá smrt
To bohužel na vlastní kůži poznají i někteří badatelé. Například na podzim minulého roku, kdy se 56letý Brazilec Rieli Franciscato vydává zkoumat neprobádaný amazonský kmen poblíž řeky Cautário.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Divoši ale nejsou zvědaví na nezvanou výpravu, proto skupinu lidí z civilizace pozdraví smrští šípů. Franciscato si sice šíp vyrve z hrudi, po 50 metrech běhu ale umírá.
![Ani po tisících letech neomrzí, dnes je i součástí olympiády. Foto: Shutterstock](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2021/03/3-4-768x512.jpg)