Jeho kroky se nesou po kancelářské budově spíše jako roztomilé ťapkání. To ho rozčiluje o to víc. Zlobí se. Pracovní pohovor dopadl na výbornou, ale moc dobře ví, že mu nabídli menší plat, než jiným kolegům. Jen proto, že má méně centimetrů?
Průzkumy ukazují, že ani v dnešní, chtělo by se říct otevřené době, nejsou příležitosti rovné. Lidé s nanismem, tedy s extrémně nízkým vzrůstem, dostávají za stejnou práci často nižší ohodnocení.
A co teprve výsměch ve školních kolektivech, který si velká část z nich zažila. Co k nanismu vůbec vede?
Riziko? I starší rodiče…
U malých dětí v rozvojovém světě to bývá dlouhodobá podvýživa, u nás spíše genetická zátěž, nejčastěji tak zvaná achondroplazie. Kvůli ní dochází k poruchám růstu chrupavky.
Často se jako mírný rizikový faktor uvádí i stále vyšší věk matek, pravdou ale je, že u achondroplazie se 90 procent dětí rodí na základě nových mutací a rizikem je vyšší věk otce – nad 40 let.
A do jaké výšky se počítá s nanismem, a od kdy jsme prostě jen malí? Nanismus bývá definován do 147 centimetrů výšky.
Existuje jediný zdokumentovaný případ člověka, který má paradoxně zároveň nanismus i gigantismus? Je jím rodák ze Štýrského Hradce Adam Rainer (1899–1950). Ve 21 letech měří 1,18 metru, když roku 1950 umírá, měří 2,34 metru! Extrémní růst ho bohužel upoutá trvale na lůžko.
Dvě miniaturní dámy, dva světové rekordy
Maďarka Susanna Bokoyni (1879–1984), 116centrimetrová profesionální tanečnice přezdívaná Princezna Zuzana, se stává držitelkou titulu nejdéle žijící osoby s nanismem. Dožije se úžasných 105 let.
Mexičanka Lucía Zaráte (1864–1890) připomíná víc panenku, než pohlednou inteligentní dívku s talentem na jazyky, kterou je.
V 17 letech měří 61 centimetrů a váží pouhých 2,1 kilogramu, což jí o více jak půl století později posmrtně vynese zřejmě nepřekonatelný zápis v Guinnessově knize rekordů coby nejlehčímu člověku vůbec. Zemře na podchlazení během turné s cirkusem.