Během italského tažení Napoleona Bonaparte se obyvatelé Verony vzbouřili proti Francouzům. Krvavé boje začaly 17. dubna 1797, na Velikonoční pondělí, a povstání se proslavilo jako Veronské Velikonoce.

V březnu 1796 byl Napoleon I. Bonaparte (1796-1821) jmenován velitelem francouzské armády v Itálii. Měl napadnout severní Itálii a obsadit Lombardii, tehdy rakouskou državu. Napoleonova armáda dorazila v červnu 1796 do Verony.

Město bylo součástí Benátské republiky, která ve válce vyhlásila neutralitu. Mezi obyvateli a francouzskými vojáky docházelo ke konfliktům. Podněcovali je Francouzi v naději, že zorganizují vytvoření jakobínské vlády, která by se připojila k Francií.

Falešný manifest

V březnu 1797 Napoleon vtrhl do Rakouska. Chtěl si udržet dobytá italská území a měl v úmyslu nabídnout Rakousku rozkouskované Benátky jako náhradu za územ, která obsadil.

Poslal do Verony špiona, aby se setkal s tamními jakobíny a pokusil se svrhnout městskou vládu. 11. dubna bylo spiknutí odhaleno a někteří aktéři zatčeni.

V noci na 16. dubna, na Velikonoční neděli, byl ve Veroně vyvěšen manifest, který nabádal obyvatelstvo ke vzpouře proti Francouzům a jejich místním kolaborantům. Ve skutečnosti šlo o dílo francouzského kolaboranta.

Vypukly rvačky

Účelem bylo poskytnout Francouzům záminku k definitivnímu obsazení města. Benátské úřady nechaly kopie manifestu odstranit a nahradit novým, vyzývajícím obyvatelstvo k zachování klidu. Bylo už pozdě.

17. dubna vypukly rvačky mezi francouzskými vojáky a místními obyvateli. Francouzi začali pálit do davu. Veronští na oplátku řádili v ulicích a pobíjeli Francouze. Boje skončily 25. dubna 1797 dobytím města francouzskými vojáky.

Veronské Velikonoce poskytly Napoleonovi záminku, aby vymazal Benátky z povrchu země.