Klikatící se cesta plná serpentin nebo schodiště o 3000 schodech. Cestu, jak vystoupat na posvátnou Mojžíšovu horu neboli Sinaj si můžete zvolit sami. Najdete ji v egyptském kraji Jižní Sinaj…
Proudí sem zástupy věřících i turistů. Jedni touží stanout na mystickém místě, jiní se těší na pozorování slunce padajícího za obzor. Klid k rozjímání tu zrovna nenajdete. Strmou cestu vzhůru lemují stánky s občerstvením a suvenýry.
S každou další tisícovkou schodů o něco narůstá i cena. Hora se tyčí do výšky 2285 metrů a Arabové jí neřeknou jinak, než Džabal Músá. Je to vážně tak jednoduché? Stačí se podívat do mapy a můžeme na Sinaj vyrazit?
Odpověď je nasnadě. Ne, není to tak jednoduché. Džabal Músá alias Sinaj se sice jmenuje stejně jako hora, kde dá Bůh Mojžíšovi Desatero přikázání, ale to ještě neznamená, že jí skutečně je.
EPOCHAplus.cz vás zve na túru po 8 vrcholcích Egypta, Izraele a Saudské Arábie. Čeká nás vpravdě detektivní pátrání po posvátné hoře. Bude úspěšné? Rovnou přiznejme, že těžko. Ve shodě totiž nejsou ani kapacity mezi archeology.
Výlet to ale bude – ať už Bibli považujete za písmo svaté nebo třeba studnici literárních žánrů – i tak zajímavý.
Kam vede Mojžíš Izraelity?
Har Karkom se tyčí na půl cesty mezi skalním městem Petra v Jordánsku a Kadéšem na území dnešní Sýrie. Italský archeolog Emmanuel Anati (*1930) je pevně přesvědčen, že toto je skutečná hora Sinaj. Proč?
Právě tohle místo lze označit za jedno z nejvýznamnějších epicenter náboženského života starověku. A to přes to, že nemá místo v učebnicích. Dnes jde o archeologický ráj. Najedete tu na 1000 nalezišť! Tradice posvátného místa vydrží tisíce let.
Stávaly zde kamenné sloupy i oltáře, okolí brázdí desetitisíce geoglyfů a rytin. Stále se nalézají nové. Tehdejší lidé dokonce budují zpevněné plošiny a po blízkém okolí rozeseté aglomerace.
Je jasné, že se tu koncentrovala řada prastarých kultů. Některé dochované výjevy jsou abstraktní, jiné zobrazují postavy lidí a zvířat a dokonce i jejich „křížence“.
Místem, kam chodí naši předci uctívat svá božstva, se stane již v dobách paleolitu, tedy starší době kamenné! Zavedl právě sem Mojžíš svůj lid? Jde o jediné místo na území dnešního Izraele, které by mohlo být za Sinaj považováno. Kde najdeme ty další?
Horkého favorita má i Saudská Arábie. Pátrat kolem 2578metrové Džabal al-Lúz se ale nepokoušejte – naleziště chrání ploty a vstup je jen na speciální povolení.
Jedním z těch, kdo si je jist tímto vrcholkem coby Sinajem, je i dobrodruh a amatérský archeolog Ronald Eldon Wyatt (1933–1999).
Sluší se ovšem dodat, že stejně tak identifikuje vyvýšeninu Durupınar ve východním Turecku ležící 30 kilometrů od Araratu coby Archu Noemovu. To ovšem nebude nikdy potvrzeno…
Popis by odpovídal, ale…
Může se v případě Džabal al-Lúz trefit? Možné to je: Vyšší horu bychom v oblasti hledali marně, ani tady nechybí pozůstatky starověkého oltáře s rytinami býčků, kruhy poskládané z kamenů, torza sloupů a nálezy nádob.
Bedlivé oko odhalí velkou skalní puklinu i vytyčenou hranici kolem hory. Obraz jako poskládaný podle biblického Exodu. Nechybí ani jeskyně. Jenže podobných míst najdeme víc. Kde?
Příhodně na Sinajském poloostrově, ze severu mezi Středozemním a z jihu Rudým mořem. Přestože je ve starověku jeho obydlenost zcela minimální, proudí tudy obchodní karavany, poutníci i celé armády. Právě tudy putují Izraelské kmeny tak – podle Bible 40 let.
Co hovoří ve prospěch hory Hashem el-Tarif oproti například Sinaji alias Džabal Músá? U starověké Sinaje musí (respektive musely) být pastviny. Kolem Džabal Músá by ale izraelitské kozy pošly hlady.
A stejně jako v případě Džabal al-Lúz, i zdejší místo mělo kultovní charakter. Má také průrvu, ze které je krásný výhled na přírodní amfiteátr. Průzkum místa navíc ukáže, že na vrcholku hory býval před staletími pramen – další plus bod pro toto místo.
Ostatně, každý geolog vám potvrdí, že prameny na vrcholcích hor platí celkem za raritu. Našli jsme tu pravou horu? Možná…
Tři dny cesty do Egypta
Izraelský zeměpisec Menashe Harel (1917–2014) má pocit, že se svět kolem na chvíli zatočil. Ztěžka usedne na kámen. Vytahuje notes a rychle dopisuje pár vět. Posvátný pocit ho stále neopouští. Koncept pro další z jeho knih, Sinajské cesty, je právě dokončen.
Vědec z Telavivské univerzity zvedne oči k vrcholku 622metrové Sin Bishar. Je si jistý: Tohle je skutečný Sinaj!
Jiné navržené hory Sinajského poloostrova smete ze stolu – většina z nich je v jižní části, která by dle něj nemohla uživit tak početnou skupinu s jejími zvířaty. V Bibli zmiňovaný Kadéš také není daleko.
A ačkoliv co do popisu místa najdeme vhodnější kandidáty, Harel zase dobře propočítá, jak dlouho by mohla cesta Izraelských kmenů na konkrétní místa trvat a horu vybírá i s tímto kritériem.
Teroristé na Sinaji
Na tohle místo se raději nevydávejte. Po okolí je ukryta řada nášlapných min. 900metrová hora Halal na Severním Sinaji totiž padne do oka jako dobrý úkryt teroristickým jednotkám.
Halal má coby posvátný Sinaj řadu podporovatelů v čele s britským koloniálním guvernérem Claudem Scudamorem Jarvisem (1879–1953), který je arabista a přírodovědec. Má skvělý vztahy s místními beduíny a kraj zná, jako žádný jiný Evropan. Může mít pravdu?
O něco pravděpodobnější než Halal se zdá 5. nejvyšší hora Egypta, 2070metrový Serbal ležící na jihu Sinaje v Národním parku svaté Kateřiny. I v jejím případě by pasoval biblický popis přesunu Izraelitů.
Za Sinajskou horu ji možná pokládají i mniši, kteří zde mají ve 4. století klášter.
