Dinosauří populace dostala asi před 66 miliony lety ránu, ze které se již nikdy nevzpamatovala. Za hlavní důvod vyhynutí prehistorických ještěrů je většinou pokládán dopad asteroidu. Je však tou pravou, případně jedinou příčinou?

V průběhu let se vyrojilo mnoho dalších teorií, z nichž některé se mohou zdát reálné, jiné zase jako z říše snů. Na vině mohou být podle nich přírodní úkazy, klimatické změny, ale třeba i savci nebo jedovaté rostliny. My se podíváme na zoubek těm méně známým a pravděpodobným…

Darwin se mýlí?

Někteří badatelé se se zájmem zaobírají někdy prapodivnými tvary dinosauřích těl. Ta se prý během milionů let evoluce vyvinula tak, že jejich vlastníci nebyli schopni nadále přežít.

Tato teorie, pocházející už z počátku 20. století, však popírá teorii Darwinovu, podle které přežije ten nejsilnější, respektive nejpřizpůsobivější.

Evoluce se podle ní odehrávala v úzkých, téměř až stanovených mezích, a druhy jejím vlivem postupně rostly a degradovaly. Tuto ideu však musíme vnímat z hlediska doby, kdy ještě nebyla Darwinova teorie ve vědeckých ani společenských druzích obecně přijímána.

A jak tedy degradování mělo fungovat? Výrůstky na hlavě jsou například viněny z toho, že stínily svým nositelům ve výhledu, což je činilo zranitelnými.

Kvůli velkým tělům zase měli zaostávat po duševní stránce, protože veškerou energii spotřebovali na jejich „provoz“ a růst do bizarních proporcí. Nakonec tak došlo k jejich samozničení, protože malé mozečky již nedokázaly ovládat gigantická těla.

S otázkou, proč ve stejné době vymřeli i méně „znetvoření“ živočichové a rostliny, si však už nikdo hlavu nelámal.

Hormonální změny dinosauřích matek

Deformity jsou středobodem i další teorie, podle které dinosauři vyhynuli kvůli příliš hrubým, nebo naopak tenkým skořápkám svých vajíček. Oba neduhy objevili vědci na konci 70. let u fosilizovaných vajíček v jižní Francii a severním Španělsku.

Obě varianty byly pro dinosauří populaci neblahé – kvůli hrubým stěnám se k embryu nedostal dostatek vzduchu a to se tak postupně zadusilo. Tenká skořápka byla zase náchylná k prasknutí.

Jedná se prý o důsledek hormonálních změn v tělech dinosauřích matek, které nastaly vlivem klimatických změn. Podobně postižená vajíčka však nikde jinde na světě nalezena nebyla a jedná se tak spíše jen o lokální záležitost.

Do zimy se rodí samci

Nedostatek partnerek mohl být další příčinou vymření dinosaurů. Alespoň si to myslí někteří vědci v čele s americkým doktorem Shermanem Silberem, odborníkem na neplodnost.

Není výjimkou, když se jednotliví odborníci snaží připsat vyhynutí dinosaurů na vrub problematice, které se sami věnují. I tato teorie neodporuje myšlence smrtelného asteroidu, naopak z ní přímo čerpá.

Silber se v jejím rámci odvolává na potomky dinosaurů – krokodýly – kteří při změnách venkovní teploty častěji plodí potomky jednoho pohlaví. Něco podobného se prý stalo i před 66 miliony let v případě dinosaurů.

Pád asteroidu a další klimatické změny způsobily ochlazení planety, takže se dinosauřím rodičům začali z vajec líhnout v mnohem větší míře samci. Těm později chyběly protějšky k páření. „Za dobu tří generací pak prakticky vymřeli,“ tvrdí Silber.

Proč jedni vymřeli a druzí ne?

Naopak savci, u kterých je pohlaví dáno geny na pohlavních chromozomech, byli pro takovou událost mnohem lépe uzpůsobení, což je předurčilo k dominanci na planetě.

Silber argumentuje také tím, že dinosauři byli jinak velice přizpůsobiví živočichové, a proto se mu nezdá pravděpodobné, že by zemřeli „jen“ kvůli přírodním katastrofám.

Za normálních okolností by se podle něj jednoduše přizpůsobili novým podmínkám jako už tolikrát předtím.

Doktor však zároveň svoji teorii sám popírá, když nevysvětluje, jak je možné, že zatímco dinosauři vymřeli, krokodýli katastrofu přežili, ačkoli by jejich rozmnožování mělo fungovat na stejné bázi.