Leží na sluncem zalité floridské pláži. Napůl žena, napůl ryba. Třpytivými zrzavými vlasy povlává vítr, ploutev se avšak nehýbe. Mořská panna. Mrtvá.

Její fotografie obletí svět a mnozí se s nedůvěrou ptají: „Mohla by být pravá?“ Tím, kdo vám může odpovědět, je americký sochař Juan Cabana (*1963). Mořské panny totiž pocházejí z jeho ateliéru ve městě Tampa.

Vznikají preparováním mrtvých zvířat a propojováním jejich částí. Cabana přitom využívá nejen zvířecí kůže, kosti a rybí ploutve, ale také řadu dalších materiálů, od plastů po ocel.

Zatímco vhodné rybí součástky hledá u místních rybářů, další zvířecí části, třeba lebky a končetiny paviánů, si nechává posílat z Afriky.

Svá díla prezentuje jako seamystery (záhady moře) a často je prodává přes americkou internetovou aukční síň eBay.

Právě tady roku 2001 narazí na starožitnou japonskou mořskou pannu ze dřeva a papíru a ví, že přesně toto chce dělat.Důkazem jeho dokonalosti je fakt, že fotografie panen jsou často na internetu různými kryptozoology prezentovány jako důkaz jejich skutečné existence.

O zákazníky nemá Juan Cabana nouzi, přestože jeho díla nejsou nejlevnější. Například dvoumetrová socha nazvaná Nerina se prodá v přepočtu za 200 000 korun, Nereus, ryba s lidskou hlavou za 40 000 korun.