Mozek patří mezi nejzáhadnější a nejdokonalejší orgány našeho těla. I když jej vědci zkoumají už po staletí a odhalili mnoho jeho tajemství, zůstává plný nevyřešených otázek.

Každý nový objev ukazuje, jak málo o fungování lidské mysli vlastně víme a jak fascinující svět se v našem nitru skrývá.

Jeden z nejúžasnějších orgánů v našem těle, který řídí a kontroluje veškeré tělesné funkce. Licencováno společností Google Jeho složitost a záhadnost často vedou k tomu, že si fakta zjednodušujeme, a tím vznikají mýty.

Pojďme si proto některé z nich rozebrat a podívat se na to, co nám o nich říká věda.

Alkohol a neurony

Jedním z nejrozšířenějších mýtů je, že alkohol zabíjí neurony. „Nepij, nebo zblbneš,“ slýcháváme často. Vědecké studie ovšem ukazují, že to není tak docela pravda. Alkohol neurony nezabíjí, jen je dočasně omámí.

Na svět přicházíme s finálním počtem neuronů, po zbytek života už se jejich množství jen snižuje. Licencováno společností Google

Molekuly etanolu se zaměřují na výběžky neuronů, tzv. dendrity, které přijímají informace a přenášejí je dál. Poškození se projeví až po dlouhodobém nadměrném užívání.

Mozkové buňky a učení

Ještě jeden mýtus se týká mozkových vrásek. Říká se, že se nám s učením dělají na mozku nové vrásky. To není pravda. Mozkové vrásky jsou důsledkem evoluce. Náš mozek se zvětšoval, aby se do něj vešly složitější funkce.

A aby se vešel do lebky, musel se „poskládat“ do záhybů. Tyto záhyby máme od narození a žádné nové nám nepřibývají.

Dominantní hemisféry

Další oblíbený mýtus se týká mozkových hemisfér. Říká se, že pokud je u člověka dominantní pravá hemisféra, je kreativní a pokud levá, je logický. V roce 1957 informuje americký marketér James Vicary (1915–1977) veřejnost o výsledcích svého pokusu. Licencováno společností Google

To není pravda. Obě hemisféry neustále spolupracují a doplňují se, a to díky komplexnímu mostu nervových vláken, tzv. kalóznímu tělesu.

Tento mýtus má své kořeny v 60. letech, kdy americký vědec Roger W. Sperry zkoumal pacienty, kterým bylo kalózní těleso přerušeno. Tím, že hemisféry nemohly komunikovat, reagovaly na různé podněty odlišně. Což přispělo k chybnému závěru.

Mozartův efekt

V 90. letech se objevil mýtus o Mozartově efektu. Tým amerických vědců pod vedením Gordona Shawa tvrdil, že poslech Mozartovy hudby může zvýšit IQ. Bohužel, žádnému dalšímu vědci se nepodařilo tento výsledek replikovat. Efekt byl jen dočasný a hudba jako taková pouze „nabuzuje“ organismus.

10% mozku

Slyšeli jste někdy, že využíváte jen 10% svého mozku? To je naprostý nesmysl. Náš mozek využíváme celý, dokonce i při obyčejném zatnutí pěsti zapojíme mnohem více než desetinu jeho kapacity.

Možná je to jen hezká myšlenka, která nám má dát naději, že se můžeme stát chytřejšími.

Velikost mozku

A co velikost mozku? Čím větší mozek, tím vyšší inteligence? To také není pravda. Například mozek génia Alberta Einsteina vážil o něco méně, než je průměrná váha mužského mozku.

Na inteligenci má vliv celá řada faktorů, například socioekonomické prostředí, hustota neuronů a jejich uspořádání.

Na svět přicházíme s konečným počtem neuronů, po zbytek života už se jejich množství jen snižuje? To je naštěstí také mýtus. Sice s přibývajícím věkem neurony umírají, v mozku ale existují oblasti, kde se rodí nové.

To potvrdili vědci z kalifornského Salk Institute for Biological Studies, kteří zkoumali mozky osob, za jejichž smrtí stály různé příčiny. Každý z nich vykazoval známky nedávného buněčného dělení.

I když je mozek stále velkou záhadou, vědci na ní usilovně pracují. Díky moderním technologiím se o něm dozvídáme stále více.