Množství vyprodukovaného odpadu rok od roku roste. Zvlášť děsivé jsou pak statistiky týkající se odpadu plastového. Ten ohrožuje nejen pevninu, ale především moře a oceány, jež tvoří 71 % zemského povrchu.

Ročně v nich skončí až 8 milionů tun plastů. Uvádí to ve své nedávno publikované studii tým vědců z University of Georgia vedený asistentkou profesora Jennou Jambeckovou.

Zdaleka ne všechen odpad končí na skládkách či v recyklačních centrech. Část je odnesena větry, případně řekami do světových moří. Situaci výrazně zhoršují hurikány, bouře, či tsunami, které dopraví do moře odpady i z hlubokého vnitrozemí.

V mořích a oceánech vznikají souvislé vrstvy, ostrovy, možná i kontinenty, jež jsou tvořené povětšinou z plastů.

Ať už z odhozených PET lahví, plastových nákupních tašek, potravinářských obalů, hraček či dalších vyřazených věcí každodenní potřeby, z nichž je velká část na jedno použití.

Mořské proudy unáší tisíce tun odpadků různého stáří a v různém stupni rozkladu. Ty se kumulují v místech mořských vírů a stávají se osudným pro velký počet mořských živočichů. Buďto v něm uvíznou, nebo se jím otráví, případně znečistí jejich hnízdiště.

Narušení potravinového řetězce může mít dalekosáhlý vliv a může ohrozit organismy napříč celou živočišnou říší. V konečném důsledku může způsobit i ničivé hladomory. Stačí se podívat na neustále se ztenčující rybářské úlovky.

Ne všechen tento odpad však v mořích najdeme. „Zjistili jsme, že jen malá část plave na hladině. Je to jako s ledovci, větší část je skryta pod ní,“  uvádí Jambecková. Kolik tun odpadu leží na dnech všech moří a oceánů se výzkumníci odhadnout neodvážili. Vědci předpokládají, že se celkově potopí až tři čtvrtiny plastového odpadu.