Před 10 lety proběhla médii úspěšná virální kampaň jedné pojišťovny. Produkt? Smyšlená kniha Umění mužského kojení od holandského vědce Pieta de Vriese.
Zatímco ale v reklamě šlo o to upozornit na problém rakoviny prsu, myšlenka muže s děckem přisátým k bradavce si začala žít vlastním „mediálním“ životem. A vyvolala obrovský ohlas…
Ta představa možná vyvolává pobavený úsměv, nicméně reálné to je. A dějiny znají hned několik věrohodně popsaných případů mužů kojících děti.
Dráždění pomůže
Mužské tělo má s tím ženským leccos společného, jako třeba bradavky nebo mléčné žlázy, i když zakrnělé. Nechybí ani hormon prolaktin, kterým je řízena tvorba mléka. K laktaci dochází právě abnormálním zvýšením jeho hladiny.
U žen se tak většinou stává v těhotenství, u mužů má tenhle proces za následek hormonální léčba, nádor na hypofýze, poškození jater, užívání některých psychofarmak, nebo dokonce pouhé časté dráždění prsní bradavky, což čas od času dělají i čerstvé matky, aby se takzvaně „rozkojily“.
Že je mužské kojení možné, potvrdil před časem i sexuolog Radim Uzel, a podle Vriese je dokonce mužské mléko pro dítě v mnoha ohledech dokonce zdravější než mateřské. Vše potvrzuje i biolog Jared Diamond (*1937):
„Ňadra často rostou mužům, kteří se zotavují z dlouhého strádání hladem. Příležitostně se u nich vyskytuje i spontánní laktace.“ Na konci 2. světové války bylo takových případů po propuštění válečných zajatců z koncentračních táborů zjištěno na tisíce.
„Jen v jednom jediném japonském vojenském zajateckém táboře bylo mezi přeživšími vězni zaznamenáno plných pět set případů.“ Vysvětlením je podle něj skutečnost, že hladovění brzdí činnost nejen žláz, jež hormony vylučují, ale také jater, které jinak tyto hormony odbourávají.
„Po obnovení normálního stravování se žlázy zotaví mnohem rychleji než játra, takže hladiny hormonů nekontrolovaně stoupají,“ dodává.
Evoluční záležitost
Lidský druh je podle Diamonda dokonce „předním kandidátem na evoluci normální samčí laktace“. Už dávno před ním se mužskou laktací zabývá německý přírodovědec Alexander von Humboldt (1769–1859).
V jednom ze svých děl vzpomíná na obyvatele vesnice Arenas, poblíž venezuelského města Cumaná, které prý na tři měsíce zaskočil při kojení syna za svou nemocnou manželku.
Zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882) se pak o mužské laktaci zmiňoval ve svém klíčovém díle O původu člověka. Z přírody jsou známé případy laktace u kocourů, kozlů a samců morčat.
V roce 1994 vědci zmapovali i spontánní laktaci u samců divoce žijícího živočišného druhu. Tím byl netopýr kaloň hnědý z Malajsie. Ukázalo se, že celých 11 lapených dospělých samců mělo zcela funkční mléčné žlázy, ze kterých po stlačení rukou teče mléko.
Psychika, ne fyziologie
Samci, alespoň některých druhů savců, mají postačující anatomické vybavení, fyziologický potenciál i receptory hormonů, a splňují tedy všechny potřebné předpoklady kojení.
„Samcům léčeným buď přímo hormony, nebo jinými medikamenty, u kterých lze očekávat, že tvorbu hormonů způsobí, se mohou vyvinout ňadra či vemena a nějaká forma laktace.
Objevilo se několik zpráv o jinak naprosto normálních dospělých mužích, kteří kojili děti,“ připomíná Jared Diamond.
Otázka tedy není, jestli to jde, ale jak by na to reagovala společnost. „Dřív bylo nemyslitelné i to, že by žena kojila na veřejnosti,“ připomíná zbourané tabu Pavla Šťastná, propagátorka kojení a majitelka kojícího oblečení Krásná mamka.
Materiál? V období kojení důležitější než kdy jindy
Ať už jde o ženy, nebo by mělo jít o muže, v době kojení zaplavuje tělo vlna hormonů, je citlivější než kdy dřív. A protože jsou těla (matky) a dítěte propojené víc, než by se řeklo, hraje roli vše – od psychiky až po oblečení.
„Když se spojí perfektní materiál, citlivý design a pečlivé zpracování každého detailu, vznikne dokonalé kojící tričko,“ říká Pavla Šťastná, majitelka značky Krásná mamka, která vyrábí a prodává unikátní české kojící oblečení.
Většina výrobců pracuje s lehkým a levnějším bavlněným úpletem, nicméně jako ideální se jeví viskóza na přírodní bázi. Jejím druhem je třeba „Modal“ získaný celulózou bukového dřeva. „Já s viskózovým úpletem pracuji velmi ráda.
Má vynikající vlastnosti – je prodyšný, měkký, pružný, působí elegantně. Dalšími skvělými materiály, ze kterých osobně šiji, je Merino vlna, kvalitní BIO bavlna a speciálně upravený materiál CityZen,“ dodává Pavla Šťastná.