Domů     Mohli arabští kupci v 10. století považovat Prahu za kamenné město?
Mohli arabští kupci v 10. století považovat Prahu za kamenné město?

Obchodník vede muže se spoutanýma rukama a smyčkou na krku. Když dojde s otrokem až na zablácené tržiště v místech dnešního pražského Malostranského náměstí. Netrvá dlouho a zboží vzbudí pozornost prvního zákazníka.

Pozorně obhlíží svalnatého spoutaného muže. Netrvá dlouho a kupec má prodáno. Praha je už na konci 10. století rušným obchodním místem.

V letech 965/966 se z arabského území na Pyrenejském poloostrově vydává napříč Evropou umájovské poselstvo. Míří ke dvoru římského císaře Oty I. (912–973) do Magdeburku.

Členem delegace je i židovsko-arabský tlumočník Ibráhím ibn Jákub (†966), rodák ze španělské Tortosy. Sám i obchoduje s otroky a nejspíš právě vidina obchodních zisků ho přivádí do Prahy.

Nevíme, jestli se mu podařilo ve městě „Frága“ jak ho nazval ve své cestopisné zprávě, uzavřít dobré obchody. Prohlašuje ale, že jde o sídlo „z kamene a vápna.“ Jeho slova ovšem budí podezření.

reklama

Zdá se, že na dnešním pražském Malostranském náměstí stojí jenom šest metrů vysoké hradby ze dřeva a hlíny. Jejich pozůstatky se dochovaly dodnes ve sklepeních budovy Akademie múzických umění na Malostranském náměstí.

Kde tedy bere Ibn Jákub svoje přesvědčivé tvrzení, že na vlastní oči viděl kamenné město?

Tři nepřehlédnutelné stavby

Jeho slova „odporují všemu, co zatím o stavebnictví 10. století v našich podmínkách známe,“ vysvětluje současný historik Zdeněk Smetánka. Kdo má tedy pravdu? Nechal se obchodník s otroky zmást?

„Rozpor se urovnával výkladem, že Ibráhím měl na mysli především ústřední přemyslovské hradiště, Pražský hrad,“ dodává Smetánka k pochybnostem, jestli Prahu v letech 965/966 tvoří jenom stavby splácané z hlíny přidržované dřevěnými kmeny, nebo se opravdu pyšní kamennými paláci.

Pražský hrad se už tehdy skládá minimálně ze tří zděných staveb vytvořených s použitím malty. Kostelík Panny Marie tu nechává zbudovat už Bořivoj I., kníže Vratislav I. (888–921) už před rokem 921 zakládá baziliku svatého Jiří.

Na nejvyšším místě hradiště se tyčí Václavova rotunda svatého Víta vybudovaná už před rokem 935. Baziliku a rotundu ze světlé opuky nemohou návštěvníci přehlédnout už zdálky. Opukový kámen na stavbu pochází z lomů na území Petřína, Strahova a Bílé hory.

Kupec opravdu nelže

Hradební valy se v době Jákubovy návštěvy táhnou zřejmě od Vltavy, kde začínají v místech dnešního Karlova mostu, až k jižnímu okraji Malostranského náměstí až dnešní nemocnici Na Petříně.

Opevnění má podle Smetánky „dokonalou bílou opukovou zeď, jakousi plentu před dřevohlinitým valem, kladenou ovšem bez malty, což se však ze vzdálenějšího pohledu nedalo rozeznat.“ Židovský kupec tedy nelže. Doopravdy obdivuje kamenné stavby i zeď.

Ovšem, jak usuzuje současný historik Josef Janáček „ pokud nepřeháněl – pokládal za Prahu jen Pražský hrad.“ Kromě tří zmiňovaných kostelů je tehdy kamennou stavbou snad jenom knížecí palác, sídlo přemyslovského dvora.

Knížecí dvůr obchoduje

„Potřebujeme zásoby na tři dny cesty,“ zmíní se kupec, když do města dorazí jeho karavana. Obyvatelé z pražského podhradí mu dají píci pro koně, poskytnou nocleh i nabídnou jídlo s sebou.

Když se ale poptá, zda by od nich mohl koupit nějaké otroky, zavrtí hlavou. „Musíte na knížecí dvůr. Vidíte, tam co je ta bílá zeď,“ ukáže sdílnější mužů.

Obchodník pak vyrazí na ve směru jeho ruky, na dnešní Malostranské náměstí, do Nerudovy ulice a Úvozu, který sahá až na jižní svah návrší pod hradem.

„Archeologické nálezy nasvědčují, že počátky dnešní Prahy je nutno hledat na levém břehu Vltavy, na jejím vyvýšeném břehu pod Pražským hradem,“ potvrzuje současný historik Václav Hlavsa správnost jeho cesty.

V Praze se sice kříží dálkové trasy kupců, ale skutečný význam města není velký. Obchod tu stojí a padá hlavně s knížecím přemyslovským dvorem. Uvnitř hradu žijí výrobci koňských postrojů a zbroje, kteří neujdou Ibrahímově pozornosti. I oni ale slouží především knížecí družině.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Historie
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Historie
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Historie
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
záhady a tajemství
Ztracená ponorka: Na hlídce je už 86 let
„Still on patrol“ – Stále na hlídce. Tento status patří v námořní terminologii bojovému plavidlu, které se ztratilo, avšak jeho vrak stále nebyl objeven. Vztahuje se i na nizozemskou ponorku HNLMS O 13, která se nevrátila z hlídkové plavby v roce 1940. Co o této poslední misi víme? Podaří se někdy vrak ponorky objevit? V kalendáři je červen […]
Některá místa se nám zdají povědomá, přestože jsme tam nikdy nebyli. Záhada déjà vu
Vstoupíte do cizího domu, rozhlédnete se po místnosti a najednou vás polije zvláštní pocit: přesně tohle už jste přece někdy zažili! Víte, kde stojí stůl, tušíte, co přijde za okamžik, a přesto si nedokážete vybavit jedinou skutečnou vzpomínku. Jako by vám někdo na okamžik pustil reprízu života, který jste nikdy nežili. Jde o tajemné poselství […]
Karyn Kupcinetová: Věděla víc, než měla?
Hollywood je místo s nejvyšší koncentrací celebrit a skandálů. Nevyhýbají se mu ovšem ani záhadná úmrtí a nikdy neobjasněné vraždy. Jako příběh mladé herečky, která zemřela dřív než se stihla proslavit. Dvaadvacetiletá Karyn Kupcinetová (1941-1963) je na počátku slibné kariéry. Za sebou má téměř dvě desítky seriálů a malých filmových rolí. Zemře však dřív než […]
Člověk slabě svítí. Jenže vlastní světlo nikdy neuvidíme
Když večer zhasneme, naše tělo podle všeho úplně nezmizí ze světa světla. Člověk totiž skutečně vysílá fotony. Ne takové množství, aby se podle něj dala najít cesta do kuchyně, natož aby se rozzářila ložnice. Jde o tak slabé světlo, že lidské oko nemá šanci ho zachytit. Přesto ho dokážou odhalit citlivé vědecké přístroje. Každý z […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz