Padesátiletý muž se širokou tváří lemovanou hustým knírem s vlasy splývajícími na ramena, se už sotva pohybuje. „Na koni jezdit nemohu, nevylezl bych na něj,“ odmítá pozvání cestovat kamkoli mimo české země, a tak na sklonku svého života tráví většinu času doma.
Celkem 165 centimetrů vysoký Jiří z Poděbrad právě přijímá posla, který mu má předat vzkaz od jeho švagra Zdeňka ze Šternberka (asi 1420–1476).
Muž se zájmem pozoruje králův kulatý obtloustlý obličej s lehce zahnutým nosem a černými kníry. Jeho pozornosti přitom neujde, že králova levá polovina obličeje je menší, než pravá.
Může za to dětské zranění, kdy zřejmě spadl na čelo a levou tvář. Při průzkumu královy lebky deformaci popsal současný český lékař Jiří Ramba (*1940).
Nesouměrnost není vidět
Otok a výron krve způsobí, že při hojení dojde ke ztuhnutí tváře. Ovšem na Jiřího portrétech žádná nesouměrnost není vidět.
Proč? „Umělci zobrazovali panovníky více jako symbol moci a vlády, než jako člověka, nositele konkrétní individuální tváře,“ píše současný autor Marek Zagora. Podobně jako u Karla IV. i u Jiřího doboví malíři portréty zkrášlují.
Většina jeho obrazů také pochází z doby před Jiřího třicátými narozeninami, kdy ještě zdaleka neměl tolik kilogramů navíc. Neznázorňují proto jeho tloušťku.
Umírá na selhání ledvin
„Vaše jasnost jest příliš plný člověk,“ líčí Jiřího postavu český historik Pavel Žídek (1413–1471). Většina jeho současníků si všímá hlavně královy rozměrné postavy. Kde hledat její příčinu? Podepsal se na něm nezdravý životní styl nebo rodinné dispozice a další nemoci?
Vlček si myslí, že obezitu a vodnatelnost možná způsobila porucha látkové výměny. Král v roce 1471 umírá na selhání ledvin. Když z mrtvého těla byla vybrána střeva, nalezena byla játra do polou zkažená a v žluči kamének holubímu vejci podobný, břicho pak tukem na píď tlustým obrostlé,“ popisuje panovníkovu pitvu historik František Palacký (1798–1876).
