Domů     Neprávem zatracovaní leváci: Je psaní levou rukou výhoda, nebo hříčka přírody?
Neprávem zatracovaní leváci: Je psaní levou rukou výhoda, nebo hříčka přírody?
27.11.2020

V populaci jich je jen 10 %. V minulosti byli považováni za nešikovné a podlé, často byli nepříliš úspěšně přeučováni na praváky. Dnes už je k levákům společnost tolerantnější, vědce však nenechává spát důvod, proč se v populaci vůbec vyskytují. Že by na to konečně přišli?

Když vědci zkoumali primáty, především šimpanze, zjistili, že u nich k vyhraněné preferenci jedné ruky napříč populací nedochází. Prostě 50 % šimpanzů jsou praváci a 50 % leváci.

Horní končetiny přitom využívají k drbání se či šťourání se klacíkem v termitišti. Řada odborníků má za to, že v pravěku tomu bylo stejně i u předchůdců člověka.

Až v době bronzové, kdy lidé začali více využívat různé nástroje a zbraně, došlo k postupné preferenci jedné ruky napříč populací. Jeskynní malby však naznačují, že převaha praváků byla patrná již před dobou bronzovou.

U šimpanzů je to půl na půl.
U šimpanzů je to půl na půl.

10 % levorukých neandertálců

U neandertálců pak již bylo zastoupení praváků a leváků stejné jako u moderních lidí, čili 90 % praváků na 10 % leváků. Jasně o tom svědčily zářezy na jejich zubech.

Podle antropologů jedli maso tak, že ho skousli zuby a sousto následně odřízli nožem, který drželi ve své dominantní ruce. Občas jim ale nůž poškrábal sklovinu řezáků.

Podle směru škrábanců lze jednoznačně určit, v jaké ruce nůž drželi, a poměr byl jasně ve prospěch praváků.

Levou rukou chráníš srdce, pravou bojuješ

Proč došlo u lidí k upřednostnění pravé ruky před levou? Teorií je několik. Jedna z nich vysvětluje převahu praváků tím, že bojovníci drželi ochranný štít v levé ruce, kterou si chránili srdce, a proto pro boj používali pravou ruku, která se stala šikovnější.

Jenže to by pak mezi muži mělo být více praváků než mezi ženami, což se nepotvrdilo. Podle jiné teorie měli leváci výhodu při pěstních soubojích.

Levou rukou si vojáci chránili srdce.
Levou rukou si vojáci chránili srdce.

Za převahou praváků stojí schopnost mluvit

Nejpřijímanější je ovšem teorie dělby práce mezi mozkovými hemisférami. Jak je známo, levá mozková hemisféra ovládá pravou polovinu těla a pravá hemisféra levou.

S rozvojem řeči a ručních prací byly na mozek kladeny vyšší nároky, proto se soustředění jedné činnosti do jedné hemisféry jevilo jako účinnější než její rozdělení do dvou hemisfér. Když se levá hemisféra specializovala na řeč, převládla pravorukost.

Za jeden provaz stejnou rukou

Ani tato teorie ale nevysvětluje vše. Svůj vliv však mohl sehrát i rozvoj sociálního chování.

Aby lidská společnost mohla fungovat efektivně, byla potřeba vysoká míra spolupráce mezi jejími členy, která je účinnější, pokud populace inklinuje ke stejné straně neboli za jeden provaz se lépe tahá stejnou rukou.

Podíl leváků v populaci je pak podle této teorie výsledkem rovnováhy mezi spoluprací a konkurencí mezi lidmi.

Vliv na levorukost mohlo mít i sociální chování.
Vliv na levorukost mohlo mít i sociální chování.

Inkové je uctívali, Číňané zatracovali

Ne vždy ale byli leváci dobře přijímáni. Zatímco peruánští Inkové leváky uctívali, Inuité (Eskymáci) věřili, že levorucí lidé jsou čarodějové. Ani ve starověkém Římě se leváci neshledali s pochopením.

Když chlapec při výcviku do legií používal levou ruku, byla mu přivázána k tělu, aby byl přinucen bojovat pravou. V Japonsku pak mohl muž opustit svoji ženu, když zjistil, že je levoruká.

V Číně byla levá strana tradičně stranou zla, padaly tam proto tresty za zločin levorukosti.

Nečistou levou rukou se nejí!

V arabských kulturách bylo leváctví obzvláště vážným stigmatem. V minulosti se v pouštích oblastech s nedostatkem vody i papíru bylo potřeba po velké potřebě utřít rukou.

Ta, kterou tuto činnost vykonávali, tedy tradičně levá, byla pak považována za nečistou a nevhodnou k vykonávání jiných činnost, například k jídlu. Jedlo se totiž rukou, pravou, nikoli příborem. Levá musela zůstat po dobu hostiny skryta.

A podobně v Indii a Indonésii. V těchto zemích je dodnes neslušné jíst levou rukou či jí přijímat dary.

Násilné metody přeučování leváků

V Africe pak dětem-levákům polévali levou ruku vařící vodou a máčeli ji v bahně, aby jim v ní odumřely nervy, a oni tak byli nuceni používat pravou. Ostatně nucené přeučování nebylo v minulosti ničím zvláštním.

Mnohde v Evropě i Americe docházelo k násilnému přeučování leváků na praváky, například u nás tomu tak bylo až do roku 1967. V důsledku toho se u dětí rozvíjely poruchy jako koktavost, špatná orientace v prostoru i koordinace pohybů, nechutenství, stres, poruchy spánku či noční pomočování.

Často docházelo k násilnému přeučování z leváka na praváka.
Často docházelo k násilnému přeučování z leváka na praváka.

Koktavý levák na anglickém trůnu

Zářným příkladem je anglický král Jiří VI. (1895–1952), známý například z filmu Králova řeč, otec současné britské panovnice, který byl levák. Otec ho nutil nosit na levé ruce dlouhý řetěz, za který zatáhl vždy, když chtěl syn použít levou ruku.

Doufal, že ho tak přeučí na praváka. Výsledkem byla těžká koktavost jeho syna, se kterou se následně potýkal, především jako panovník (po abdikaci bratra Eduarda) při veřejných projevech. Mnozí členové královské rodiny jsou i díky němu leváci.

Otec královny Alžběty byl také levák.
Otec královny Alžběty byl také levák.

Jste levouší, levonozí nebo levoocí?

Dominantní leváctví není jen u rukou, ale třeba i u oka, ucha či nohy. Statisticky je levouchých 40 % lidí, levookých 30 % lidí a levonohých 20 % lidí. Ovšem levorukých je jen 10 %. Je tedy leváctví podmíněno geneticky?

Do značné míry ano, ale nejde o jednoduchou dědičnost. I když jsou totiž oba rodiče leváci, pravděpodobnost, že i jejich dítě bude levoruké, je jen 26 %.

Pokud je však leváctví v rodině dědičné, je s ním spojeno méně poruch a problémů, než když jde v rodině o ojedinělou věc.

Levákem už před narozením

Genetici se už roky a zatím marně snaží v DNA odhalit gen zodpovědný za leváctví, ve hře jich je zhruba čtyřicítka. Přitom už na ultrazvuku v těhotenství si devět z deseti nenarozených dětí v děloze cucá pravý palec a jen každé desáté levý.

Výzkum provedený na Královské akademii v britském Belfastu pak s odstupem času potvrdil, že v dospělosti se pak podle toho zkoumané děti rozdělily na praváky a leváky.

Za levorukost může určitý gen.
Za levorukost může určitý gen.

Evoluční výhoda jménem levorukost

Leváctví je rozhodně evolučně prospěšné, a to nejen ve sportu, kde 10 % populace poskytuje výhodu oproti zbytku. Například tenistka Petra Kvitová je levačka.

Zatímco ona je zvyklá hrát proti pravákům běžně, její pravorucí soupeři nejsou na hru s leváky zvyklí vůbec, což je pro hráčku velkou výhodou. Leváci mívají ovšem i jinak uspořádaný mozek.

Zatímco 95 % praváků má centrum jazyka a řeči umístěno v levé hemisféře, u leváků je tomu tak jen u 65 % z nich. Zbylých 5 %, respektive 35 % lidí má řečové centrum umístěno v pravé hemisféře, případně obou.

Více kreativity i lepší zotavení po mrtvici

Leváci mají každopádně řečové oblasti mozkové kůry mnohem lépe propojené než praváci, v důsledku čehož mívají dovednosti, které ostatním lidem chybí.

Obecně jsou mnohem kreativnější než praváci a zároveň se snáze vypořádávají například s následky mozkové mrtvice.

Mozek je ale velice plastický, takže například přijde-li člověk o svoji dominantní ruku, během pár měsíců či let díky němu převezme druhá končetina veškeré její motorické funkce.

Co skutečně stojí za vznikem leváctví

Nejnovější studie navíc ukazuje, že levorukost zřejmě nemá nic společného s mozkem a neurologickým vývojem.

Tým výzkumníků z Německa, Nizozemska a JAR vedený biofyziky na Ruhrské univerzitě v německé Bochumi studoval genové spojení, jež vzniká při rozvoji míšních provazců u dětí v děloze mezi 8. a 12. týdnem těhotenství.

Na základě získaných dat pak vyslovil hypotézu, že pravorukost je hluboce zakořeněna ve formě určité genové aktivity nikoli v mozku, jak se dlouho předpokládalo, ale v páteři.

Pravorukost je zakořeněná v páteři.
Pravorukost je zakořeněná v páteři.

Mozek je v tom nevinně

K této aktivitě totiž dochází dlouho předtím, než je k páteři „připojena“ část mozku zodpovědná za pohyb a motoriku.

Naopak k ní dochází v části páteře, odpovědné za přenos elektrických impulzů do rukou, paží a nohou, k čemuž dochází asymetricky neboli nerovnoměrně. A právě tato asymetrie pak určuje, zda bude daná osoba v budoucnu psát pravou, nebo levou rukou.

O všem se rozhoduje v děloze

Není však ovlivňována zděděnými genetickými mutacemi či vlastnostmi, ale faktory životního prostředí (zatím se přesně neví kterými), tedy vlivy, jež na nenarozené dítě působí ještě v děloze.

V jejich důsledku dochází zřejmě ke změnám fungování enzymů kolem vyvíjejícího se dítěte, což ovlivňuje to, jak se projeví jeho geny. To má následně vliv na asymetrii genové aktivity v páteři. Ve studiu leváctví však mají vědci stále dost mezer.

Může za to fakt, že veškeré studie mozku probíhají jen na pravácích, aby byly platné pro co nejširší vzorek populace. Na levácích jsou tak prováděny jen studie, zaměřující se čistě na leváctví.

Mezi známé české levačky patří tenistka Petra Kvitová.
Mezi známé české levačky patří tenistka Petra Kvitová.

Leváci mezi slavnými

Jak už bylo řečeno, levorucí lidé jsou mnohem kreativnější než praváci, možná právě proto k nim patří celá řada umělců.

Například hudební skladatelé jako Wolfgang Amadeus Mozart, Ludwig van Beethoven či Giuseppe Verdi, malíři jako Leonardo da Vicci, Rafaelo či Michelangelo, i náš Josef Lada.

Levákem byl také spisovatel Franz Kafka, stejně jako řada herců, třeba Angelina Jolie, Julia Roberts, Morgan Freeman či Keanu Reeves. Z našich pak Vladimír Menšík, Tatiana Vilhelmová či Jiřina Bohdalová.

Jsou mezi nimi i slavní hudebníci Lady Gaga, Paul McCarney či Robert Kodym. A samozřejmě sportovci, třeba naše tři tenistky – Martina Navrátilová, Petra Kvitová a Lucie Šafářová.

Leváky jsou i bývalý americký prezident Barack Obama či dědic anglického trůnu, princ William, a jeho otec Charles.

Foto: Shutterstock.com, Wikimedia Commons
Související články
Zajímavosti
Sakura: Strom japonské národní hrdosti
Když rozkvetou sakury, je to úchvatná podívaná. Pro mnoho měst, které je pěstují jako okrasné stromy, to často bývá vrchol turistické sezóny. Miliony lidí po celém světě se totiž vydává obdivovat nádherné pastelově zbarvené květy. Tato dřevina má jedinečnou historii a stejně fascinující současnost. Obvykle je máme spojeny s Japonskem, kde k nejznámějším místům se […]
Zajímavosti
Na Střeleckém ostrově se volila nová Miss Tourism World Czech Republic 2024!
Dne 27. června 2024 se konala v módním průmyslu očekávaná akce roku. Několik módních přehlídek spojených s finále soutěže Miss Tourism World 2024. Tato prestižní událost se uskutečnila v nádherném prostředí historického města Prahy – na Střeleckém ostrově. A přilákala hosty z různých koutů světa. To vše pod záštitou vlajkové lodi vydavatelství RF-HOBBY, čtrnáctideníku Epocha. […]
Zajímavosti
Starověké olympijské hry: Na přehlídku naháčů ženy nesměly
Davy lidí se tísní v řecké Olympii. Každý chce vidět svého favorita. Kohosi tam vykuřují – za chvíli bude dotyčný obětovat bohům, a tak musí projít touto očistou. Zeus, Hestia i další bohové dostanou, co jim náleží, aby sportovní slavnost nic nenarušilo. Přichází na řadu shromáždění v búleuterionu, řídícím domě her, jakési radnici. Závodníci tu […]
Zajímavosti
Vlasy v číslech: Naše kštice unese 2 slony!
Někdo je pěstuje, někdo je stříhá, v každém případě ale pořád rostou… Kam až by dorostly? Kdo má nejdelší a kdo jich má nejvíce? A jakými zajímavými vlastnosti se naši vlasy chlubí? 100 000 Tolik vlasů průměrně zdobí naše hlavy. Nejštědřejší byla příroda k blonďákům, kteří jich mají na hlavě okolo 150 000, naopak a […]
reklama
historie
Slavný Bedřich Hrozný získal profesuru až na třetí pokus
V červnu 1905 se Bedřich Hrozný stává docentem a do světa velké vědy se uvede přednáškou O babylónském eposu o stvoření světa. Finančně mu to ale nic nepřinese. Bádáním ani přednáškovou činností se Bedřich Hrozný (1879‒1952) neuživí. Naštěstí stále pracuje jako univerzitní knihovník, a proto může požádat o ruku svoji vyvolenou Vlastu Procházkovou (1888‒1959), aniž […]
Starořecký běžec Koroibos vyzrál na boha
Slunce pálí a nebe je bez mráčku. Vyvolávač ve městě Olympii na západě Peloponéského poloostrova vyzývá závodníky, aby se dostavili na startovní čáru, vymezenou pruhem kamenných desek. Místní aristokrat jménem Koroibos z Elidy se mezi mládeží ze vznešených rodin rozhodně neztratí. Na své vypracované a sluncem osmahlé tělo může být pyšný. Stadion se závodní dráhou o […]
Proč Klement Gottwald zkazil slavnému vědci pohřeb?
„Tatínek byl sice velice přísný, než to vedlo nás jen k nejpřesnějšímu konání povinností za všech okolností,“ vzpomíná prvorozený Bedřich Hrozný na otce. Matku pak líčí jako ženu „neskonalé dobroty a nejúplnějšího porozumění pro mé snahy“. „Zapíšu se i na filozofii,“ rozhodne se maturant Bedřich Hrozný roku 1897 ve Vídni. Rychle ale zjistí, že stihnout […]
Josef II. a Leopold II.: Bratři odlišní ve vládnutí spojení bratrskou láskou
Leopold II. v roce 1790 jen nerad opouští prosluněné Toskánsko. Zvykl si tady, stará se tu o otcovo dílo, porozuměním a cílenými reformami zlepšuje místním život a ti ho za to milují a obdivují. V Říši, a hlavně v Uhrách je to jiné a vladař bude muset sáhnout k mnoha kompromisům, aby krizi posledních několika měsíců […]
historie
Swingový kmotr s božským hlasem
Geniální hudebník Frank Sinatra prožívá život, podobající se jízdě na horské dráze. Na ní nechybí setkání s mafií, divoká manželství, psychické problémy, únos syna nebo pobyt ve vězení za pletky s vdanou ženou. Hudební legenda, jež ovlivnila generace hudebníků napříč 20. stoletím. Tak si svět pamatuje synka sicilského hasiče, herce a zpěváka Franka Sinatru (1915–1998) […]
Boxer Kleomedes proměnil školu v ring a zabil 60 dětí
Finálový boxerský zápas 71. olympijských her v roce 496 př. n. l. má šťávu. Kleomedes z Astypalaie, ostrova v Egejském moři, se statečně pere s Ikkem z Epidauru. Udeří ho. Ikkos padne k zemi. Rozhodčí už chtějí přisoudit vítězství Kleomedovi, jenže Ikkos stále nevstává. Jdou se proto podívat, co se děje.  „Je mrtvý,“ volají vyděšeně, když […]
Rok 1848 přinesl Čechům místo výhod pevnou ruku Františka Josefa I.
Křivolaké uličky Starého Města ozařují plynové lampy, kočičí hlavy se lesknou kapkami, které zde zanechává tající sníh. Teplé světlo petrolejových lamp se line z otevřeného průchodu a vývěsní štít hlásá, že právě tady se nachází vyhlášený hostinec „U Broučků“. Hovor se ale tentokrát nestáčí k pomluvám sousedů, ale k událostem v daleké cizině. „Už se to mele i v Paříži. […]
Ultimátum pro Rudolfa II.: Přijmeme ho za krále, ale musí vládnout z Prahy!
Temné komnaty Pražského hradu jsou napěchovány vzácnými uměleckými kousky. Těžký samet zakrývá okna, pach plísně a zmaru dýchá ze všech koutů. Stárnoucí císař Rudolf II. (1552–1612), král český, chorvatský a uherský a arcikníže rakouský, sedí u okna a vzdychá. Doléhají na něj těžké deprese, trpí bolestmi. Jen záře plamenů jej trošičku povzbudí. Jenže plameny nehoří […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Pilaf s rajčaty
tisicereceptu.cz
Pilaf s rajčaty
Pilaf je pokrm z rýže, do něhož lze použít různé druhy masa i zeleniny. Skvěle chutná i s indiánskou rýží. Ingredience na 4 porce 400 g jasmínové rýže 2 cibule 2 konzervy loupaných rajčat oli
Tajemství kamenných bran v Saúdské Arábii: Šlo o vstupy do pekla?
enigmaplus.cz
Tajemství kamenných bran v Saúdské Arábii: Šlo o vstupy do pekla?
V posledních letech se ukazuje, že naše planeta stále ukrývá mnohá tajemství. Před časem například vyšlo najevo, že v poušti na území Saúdské Arábie leží stovky záhadných kamenných útvarů z dávné minu
Přemožené kočky decimují australskou faunu
21stoleti.cz
Přemožené kočky decimují australskou faunu
Pro řadu lidí je symbolem roztomilosti. Ale i to předoucí klubíčko pořád zůstává šelmou. A to takovou, že dokáže rozvrátit celé ekosystémy. Kočka domácí, domestikovaná forma kočky plavé, člověka dopr
Otec atomové bomby přitahoval ženy jako magnet
historyplus.cz
Otec atomové bomby přitahoval ženy jako magnet
Profesor americké literatury John Tatlock se už drahnou dobu marně snaží dozvonit na svoji dceru Jean. Renomovaná psychiatrička po dlouhá léta udržuje komplikovaný vztah se světově proslulým fyzikem Robertem Oppenheimerem. Protože trpí depresemi, vleze její otec záhy do bytu oknem. Bojí se, že by si Jean mohla sáhnout na život… Pouštní krajinu Nového Mexika ozáří
Jak na to: Nalíčené oči i k vodě
nejsemsama.cz
Jak na to: Nalíčené oči i k vodě
Velmi svůdné a času, horku a vodě odolávající líčení vykouzlíte pomocí konturovací tužky. Jdeme na to! Připravte si podklad. Na pohyblivé oční víčko naneste bázi pro oční stíny, můžete také použít trochu korektoru nebo béžový oční stín. Díky tomu se vytvořené líčení ani nehne. Použijte konturovací tužku Čím ostřejší tužka, tím lépe se s ní pracuje. Barvu si
Kdo postavil jávský chrám Borobudur?
epochalnisvet.cz
Kdo postavil jávský chrám Borobudur?
Byl vztyčen uprostřed džungle na ostrově Jáva, a to zhruba před 1200 lety. Kým, to dodnes zůstává záhadou. V době, kdy kamenný skvost Borobudur vznikl, zde totiž žila kultura, která i velké stavby pokrývala jen palmovými listy… Několik dlouhých staletí je Borobudur zcela zapomenutý a skrytý lidským očím. Chátrající kamenný kolos vyrve ze spárů bující
Uteče jí Jeřábek za mladší ženou?
nasehvezdy.cz
Uteče jí Jeřábek za mladší ženou?
Sblížící se padesátkou má herec Tomáš Jeřábek (49) ze seriálu Jedna rodina obavy, že už nikdy nesbalí žádnou mladou kočku. Že by to ještě na poslední chvíli zkusil? Toho se bojí hlavně jeho žena Ha
Benátská! S Impulsem oslaví svojí třetí dekádu třemi velkými S: Scooter, Suzi Quatro & Slade
epochanacestach.cz
Benátská! S Impulsem oslaví svojí třetí dekádu třemi velkými S: Scooter, Suzi Quatro & Slade
Poslední červencový víkend je pro milovníky hudby již neodmyslitelně spjatý s festivalem Benátská! s Impulsem. Ten se od svého vzniku, kdy měl pódium sestavené z lešení a aparaturu přivázanou ke stožárům veřejného osvětlení, etabloval mezi tuzemskou špičku. Letos slaví 30 let. Mezi gratulanty nebudou chybět ani zahraniční ikony Scooter, Suzi Quatro a Slade, kteří mají
Vždycky můžete začít milovat
skutecnepribehy.cz
Vždycky můžete začít milovat
Miluji milostné příběhy. Vždy mi připadaly vzrušující. Proč? Možná jsem sama žila nudný život. Do jisté doby. Je to vlastně smutné, když překročíte padesátku, máte pocit, že roky žijete vedle nesprávného muže a čekáte na rozuzlení, které se děje v telenovelách. Na dnešní poměry jsem se vdávala brzy. Podle zvyklostí za minulého režimu. Bylo mi 25 let,
Moderní obývací pokoj
rezidenceonline.cz
Moderní obývací pokoj
Text: Alena Müllerová Foto: Archiv firem
Nový Mercedes-AMG GT 63 PRO 4MATIC+: více agility pro závodní tratě
iluxus.cz
Nový Mercedes-AMG GT 63 PRO 4MATIC+: více agility pro závodní tratě
Společnost Mercedes-AMG představila na automobilové slavnosti Goodwood Festival of Speed nejnovější přírůstek do rodiny supersportovních vozů AMG GT – nový Mercedes-AMG GT 63 PRO 4MATIC+. Novinka se z
Batikovaná trička jsou zase v módě. Jak si je vyrobit?
panidomu.cz
Batikovaná trička jsou zase v módě. Jak si je vyrobit?
Moderní vzor a ještě batikovaný. Jak si jej vyrobit? Triko nejprve vhodným způsobem poskládáte, sklady převážete provázkem, polijete textilními barvami a pak zafixujete. A to je celé. S příčným pruhem Pomůcky: provázek (gumičky), injekční stříkačka (nebo nosatá láhev), molitanový štětec, mikrotenový sáček, krejčovská křída barevná, zakrývací folie Pomocná chemie: krystalická soda, chlorový čistič, sirnatan sodný