Domů     Mohla být Venuše kdysi obyvatelná?  
Mohla být Venuše kdysi obyvatelná?  
27.6.2020

Venuši pokládáme za sesterskou planetu naší Země. Momentálně nehostinná planeta mohla být před miliony lety také obyvatelná. Jaká strašlivá událost se na Venuši udála? Může se něco podobného stát i na Zemi?

Venuše je dnes považována za mrtvou planetu. Panují zde nesnesitelně vysoké teploty, nedýchatelnou atmosféru tvoří oxid uhličitý. Tlak je tu oproti Zemi téměř stonásobný. Vědci již dříve spekulovali o tom, že zde v dávné minulosti mohly panovat lepší podmínky. Až do nedávna pro to ale neexistovaly žádné důkazy.

Viditelná ze Země

Planeta je dobře viditelná, především za soumraku a před úsvitem. Znali ji už i staří Babyloňané kolem roku 1600 př. n. l. Díky její jasnosti ji lidé pozorovali už dlouho předtím v prehistorických dobách.

I v České republice se nalezly důkazy o jejím pozorováním. Konkrétně z archeologické lokality Makotřasy z období asi 2700 let př. n. l.

Venuši pozorovali i naši předci.
Venuši pozorovali i naši předci.

Podobná, ale přesto jiná

Když Venuše a Země vznikaly, byly si velmi podobné, co se týče struktury i klimatických podmínek. Na Venuši se vytvořil masivní skleníkový efekt, který byl mnohem extrémnější než na Zemi.

Vliv na jeho jiný vývoj mělo elektrické i magnetické pole, a také poloha planety, jelikož se nachází blíže ke Slunci. Venuše se od Země liší také tím, že má obrácenou a zároveň velmi pomalou rotaci.

Data díky sondě

Planeta se dostala i do hledáčku vědců z NASA. Ti vyslali k Venuši v roce 1978 sondu Pioneer-Venus 1. Pořízené snímky a měření ukázaly, že se na jejím povrchu měl dříve nacházet mělký oceán.

Voda se ale kvůli narůstající teplotě začala vypařovat a částice se měnily na oxid uhličitý. A začalo docházet ke skleníkovému efektu.

K Venuši vyslala NASA družici Pioneer-Venus 1.
K Venuši vyslala NASA družici Pioneer-Venus 1.

Simulace ukazující život

Po tomto zjištění začali vědci z newyorského Goddardova institutu pro kosmický výzkum pracovat na studiích, zda na této planetě existovalo přijatelné prostředí pro život. Proto vytvořili série simulací, které tuto teorii prokázaly.

Před dvěma až třemi miliardami let totiž na této planetě panovaly podmínky umožňující přítomnost kapalné vody. Před 700 miliony let ještě tvořila 80 % povrchu planety. Pak nastala ale dramatická změna.

Obyvatelná planeta

Co se tedy s planetou stalo? Podle všech scénářů panovala na Venuše velmi příjemná teplota, mezi 20 a 50 °C, a to po dobu zhruba tří miliard let.

To podle vědců znamená, že byla schopná držet tekoucí vodu díky oblakům, které odrážely sluneční světlo zpět do vesmíru. Muselo tak dojít v masivní akci, kvůli které se ve velkém začal do atmosféry uvolňovat oxid uhličitý.

Michael Way z NASA popsal podmínky následovně: „Podnebí na Venuši bylo poměrně mírné ve srovnání s tím dnešním. Předpokládáme, že Venuše měla stejnou rychlost otáčení jako dnes.“

Dříve byly na Venuši podmínky podobné jako na Zemi.
Dříve byly na Venuši podmínky podobné jako na Zemi.

Vulkanická činnosti?

Proč došlo k prudkému nárůstu teploty, není dosud známo. Podle některých odborníků to může souviset se sopečnou činností. Velké množství roztaveného magmatu proudící na povrch mohlo vést k uvolnění oxidu uhličitého, dusíku a kyseliny sírové do atmosféry.

Pokud láva před vytrysknutím na povrch ztuhla, mohla vytvořit bariéru, která zabránila tomu, aby se plyn znovu absorboval. Teplota na planetě pak začala prudce stoupat.

Zkoumání planety

Evropská planetární sonda Venus Express, která pořídila i první mapu jižní polokoule, zkoumala chemické složení Venuše a dynamiku její atmosféry.

Sonda byla vypuštěna v roce 2005. Nová data odpovídají předpokladu, že náhorní plošiny jsou ve skutečnosti pradávnými kontinenty s někdejší vulkanickou aktivitou, které kdysi obklopovaly oceány.

Na Zemi představují takto zbarvené horniny obvykle žuly, které vytvářejí kontinenty. V kombinaci s vodou pak vytvořily granit. „Pokud se na Venuši vyskytuje granit, potom tam musely v minulosti existovat oceány i desková tektonika,“ dodává Michael Way.

Náhorní plošiny mohly být dříve kontinenty.
Náhorní plošiny mohly být dříve kontinenty.

Život v oblacích

Expert Sanjay Limaye a jeho tým z Wisconsinské univerzity v Madisonu zkoumali, jestli se na Venuši vyskytují živé organismy.  Podle nich je nemůžeme hledat na rozpáleném povrchu, ale ve vysokých mracích.

Tam se vyskytuje vodní pára a zřejmě i nepatrné množství volného kyslíku. Venuše měla dost času na to, aby se zde vyvinul život podobný tomu na Zemi. Vědci proto hledají způsob, jak možné formy života objevit.

Průzkum terénu

Jednou z možností může být i projekt Venus Atmospheric Maneuverable Platform neboli VAMP. Jedná se o průzkumný stroj, který se může vznášet v atmosféře Venuše celý rok a sbírat data i vzorky.  Podle plánů by tento dron létal ve výšce 50 až 70 km nad povrchem, kde je tlak téměř podobný tomu pozemskému.

Zda se projekt uskuteční není ještě jisté.

Průzkumný stroj má mapovat povrch Venuše.
Průzkumný stroj má mapovat povrch Venuše.

Záhadné fotky ruské sondy

Život na Venuši zkoumal také vesmírný program Veněra. Přistávací modul dosedl na povrch planety 1. března 1982 a sbíral data z jejího povrchu. Na pořízených fotografiích se objevily měnící se nebo mizející objekty viditelných rozměrů od decimetru do půl metru.

Záhadná tělesa mají tvar škorpióna nebo disku. Štír se na kameře objevil po dobu 26 minut a poté zmizel. Podle některých se jedná o důkaz mimozemského života.

Sonda zmapovala záhadné obrazce.
Sonda zmapovala záhadné obrazce.

Může se to stát i na Zemi?

Na rozdíl od Venuše udržuje naši planetu tzv. uhlíkový cyklus. Uhlík se totiž navazuje do hornin i živých organismů a nedostává se tak do atmosféry. U Venuše se ale tento cyklus ztratil, zřejmě kvůli většímu teplu ze Slunce, které odpařilo veškerou vodu.

Tato činnost vedla až k dnešním teplotám, které se pohybují mezi 400 až 500 °C. Proto Země s největší pravděpodobností nebude osud Venuše následovat.

Foto: Shutterstock.com, WIkimedia Commons
reklama
Související články
Věda a technika
Cesta k proslulým motorkám začala u ručních granátů
Jak se zrodila Jawa? Každý si pod tímto slovem představí motocykly, ale tak jednoduché to nebylo. Možná vás tolik nepřekvapí, že na začátku byla zbrojní výroba. Podnikatel František Janeček (1878–1941) vyrábí v roce 1922 ve své pražské zbrojovce ruční granáty. Autorem jejich konstrukce je přitom on sám. Kromě toho se soustředí také na produkci kulometů. Brzy […]
Věda a technika
Měsíc: Ráj pro těžaře!
Dlouhou dobu byl Měsíc pro lidstvo jen na míle vzdálenou stříbrnou koulí na obloze. Jenže pak Neil Armstrong 21. července 1969 udělá „malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo“ a od té chvíle začne být tato jediná známá přirozená družice Země vcelku lákavou destinací. K tomu, aby se na Měsíc přestěhoval člověk natrvalo, vede […]
Věda a technika
Podzimní rovnodennost: Nejmagičtější okamžik roku!
Poznačte si datum 23. září, čas 8:50. Tehdy dojte k výjimečné chvíli! Slunce se dostane do takové pozice vůči Zemi, že severní i jižní polokouli bude osvěcovat naprosto stejně. Den i noc také obdaří stejnou dobou vlády. Spravedlivý den se jmenuje… podzimní rovnodennost! Když strážce podsvětí Hádes unese krásnou Persefonu, její matka Déméter to neunese. […]
Věda a technika
Zabijáci plazí říše: 5 nejjedovatějších hadů světa
Jací hadi jsou nejjedovatější – a jak je možné, že mají na svědomí relativně málo životů? Co se děje s člověkem po uštknutí? A vážně dokáže had jediným kousancem zabít slona?   Zmije paví: Největší zabiják lidí? Na iráckou část Arabské pouště padla noc. Čtveřice mužů se vrací domů, na hlavách mají tradiční kostkovanou tkaninu […]
reklama
historie
Premiér, který prosadil válku, skončil rukou atentátníka
Hrabě Karl von Stürgkh, politik z doby Rakouska-Uherska, působil nějaký čas v úřadu premiéra. Jeho konec ale nebyl zrovna nejšťastnější. Vrah si na něj počíhal při obědě. Karl von Stürgkh (1859–1916) pochází ze štýrské šlechtické rodiny, povýšené v roce 1721 do hraběcího stavu. V roce 1891 je zvolen do císařské rady. Později, v letech 1909–1911, působí jako ministr školství rakouské […]
Bylo tu, není tu: Jak nacisté zplundrovali Evropu?
Na nehybná nahá lidská těla dopadají sněhové vločky. Ledabyle zaparkovaný valník je plný vyhublých mrtvých. Až jejich fotografie obletí svět, mnoho lidí se stále bude zdráhat uvěřit, jaká zvěrstva byl s to nacistický režim spáchat. Krvavá mašinerie koncentračních táborů má pro třetí říši finanční bonusy – vždyť jen v Osvětimi si nakrade na 8 tun […]
Ve vzduchu je cítit konflikt. Čím Římané rozčilovali Germány?
Císař Octavianus Augustus má plnou hlavu plánů. V Germánii, kde Římané po přelomu letopočtu dosáhli řady vojenských úspěchů, by rád rozšířil svůj vliv. V nejlepším případě by pak z území na pravém břehu řeky Rýna udělal další říšskou provincii. Tím, kdo se o to má pokusit, se stává Publius Quintilius Varus (46 př. n. l.–9 n. l.), od […]
Masakr římských legií se odehrál v dolnosaském pohoří
„Vare, Vare, vrať mi mé legie,“ volá zoufale císař Octavianus Augustus, když do Říma dorazí zprávy o kruté porážce římských legií v Teutoburském lese roku 9 n. l. Bije přitom hlavou o zeď. „Roztrhl si roucho a hluboce truchlil. Po několik měsíců si neholil vlasy a nestříhal vousy,“ líčí císařův stav historik Suetonius. Krutý debakl přiměje […]
věda a technika
Krabi: Vrcholný majstrštyk evoluce?
Krabi, živoucí fosilie, které byly svědky vlády dinosaurů, jsou součástí skupiny vyšších korýšů zvané desetinožci, existujících od éry pozdního devonu. Nejstarší doložený krab, Eoprosopon klugi, žil na Zemi už před 185 miliony lety. A jak se zdá, evoluce je jimi přímo posedlá. Falešná identita Krabi poustevníčci se na první pohled od ostatních krabů příliš neliší. Za […]
K rezistenci antibiotik přispívá i znečištěné ovzduší
Průmysl, výroba energie z fosilních paliv, automobilová či letecká doprava. To vše stojí za znečištěním ovzduší, které má na lidské zdraví neblahý vliv. A za špinavým ovzduším stojí i jiný fenomén, který může být pro leckoho překvapivý. Zplodiny v atmosféře přispívají i k odolnosti baktérií vůči antibiotikům.   Analýza britských a čínských badatelů, která využila […]
Slavná busta Nefertiti: Seznam nálezů usvědčil Borchardta z podvodu
Německý archeolog Ludwig Borchardt bere do ruky ušpiněný vápencový předmět. Chvíli přemýšlí. Potom dílko strčí do krabice se štukovými nálezy. V hlavě se mu rodí plán, jak si s ním trochu pohrát. Když se řekne Nefertiti (14. století př. n. l.), každý si vybaví slavnou bustu s vysokým modrým kloboukem znázorňující egyptskou královnu z doby 18. dynastie […]
Opioidová krize v USA
Spojené státy americké se od 90. let minulého století potýkají s rozsáhlou opioidovou krizí, aktuálně probíhá už její čtvrtá vlna. Podle odborníků souvisí tato krize se strukturou amerického zdravotnického systému, ve kterém je předepisování léků upřednostňováno před dražšími terapiemi.   Profesorka Judith Feinbergová z West Virginia University k tomu podotýká: „Většina pojištění, zvláště pro chudé lidi, nezaplatí v USA […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Čočková pomazánka s mletou paprikou
tisicereceptu.cz
Čočková pomazánka s mletou paprikou
Nejlépe chutná na čerstvém chlebu, ale při oslavách do ní můžete namáčet na silnější proužky nakrájenou mrkev nebo řapíkatý celer. Suroviny 200 g žluté nebo červené čočky 200 ml vody 2 stroužk
České Lurdy: Docházelo v nich k zázračnému uzdravování?
epochalnisvet.cz
České Lurdy: Docházelo v nich k zázračnému uzdravování?
K potemnělému svatostánku se blíží další poutníci. Od úst jim přitom stoupají obláčky páry. V kalendáři je totiž 13. leden a venku mrzne, jako když praští. Ve čtyři hodiny ráno je přesto bazilika v se
Pardubický kraj: Tipy na výlety pro všechny!
epochanacestach.cz
Pardubický kraj: Tipy na výlety pro všechny!
Pokud by vás náhodou v tomto krásném kraji nezlákal hrad na Kunětické hoře (viz úvodní foto), máme tu pro vás řadu dalších tipů! Jako první tip na výlet je tento – zkuste navštívit nový židovský hřbitov v Pardubicích.  Je součástí Centrálního hřbitova, který naleznete v ulici K Židovskému hřbitovu. Ačkoli k založení došlo již roku 1883, je
Co si dal trilobit ke své poslední večeři?
21stoleti.cz
Co si dal trilobit ke své poslední večeři?
Paleontologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy s kolegy popsali v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů trilobita starého 465 milionů let se zachovaným obsahem trávicí soustavy. Ta
Záhadné kubánské útoky opět v akci: Neznámá zbraň udeřila přímo v Bílém domě!
enigmaplus.cz
Záhadné kubánské útoky opět v akci: Neznámá zbraň udeřila přímo v Bílém domě!
Federální úřady vyšetřují nové případy tzv. havanského syndromu. Záhadné onemocnění způsobuje řadu závažných příznaků včetně poškození mozku. Má se za to, že jej způsobuje dosud neznámá zřejmě akustic
Horor na irském venkově: Ďábla odhalili, když hráli karty!
enigmaplus.cz
Horor na irském venkově: Ďábla odhalili, když hráli karty!
Říká se, že ten, kdo chce neznámého člověka správně odhadnout, podívá  se mu na boty. Jejich kvalita, čistota o každém mnohé napovídá. Zároveň si můžete i zkontrolovat, zda před vámi náhodou nestojí-n
Emirates slaví Mezinárodní den kávy
iluxus.cz
Emirates slaví Mezinárodní den kávy
Mezinárodnímu dni kávy, který připadá na 1. října věnuje velkou pozornost i společnost Emirates. Na palubách svých letadel i v saloncích Emirates vytvořila širokou nabídku kvalitních káv, jíž se každo
Orly bělohlavé zabíjí sinice, jejichž toxin by však mohl léčit lidi
21stoleti.cz
Orly bělohlavé zabíjí sinice, jejichž toxin by však mohl léčit lidi
Už v 90. letech 20. století docházelo ke zpočátku nepochopitelným úhynům orlů bělohlavých v blízkosti vodních nádrží na jihovýchodě Spojených států. Příčinou jejich smrti byla vakuolární myelinopatie,
4 talenty kakaa
panidomu.cz
4 talenty kakaa
Je běžně v regálech – balíček nepřichuceného kakaového prášku. Stejného, kterého si staří Aztékové a Mayové vysoce cenili pro jeho mimořádné účinky. Některé jsou spíš bájné, ale další už věda potvrdila. * Proti stárnutí Za stárnutí víc než plynutí času může klesající schopnost buněk bránit se poškození, které jim způsobují agresivní volné radikály. Ty jsou
Vyhlédla si snad za Forejta náhradu?
nasehvezdy.cz
Vyhlédla si snad za Forejta náhradu?
Rozchod na spadnutí. Alespoň tak se mluví o vztahu EVY BUREŠOVÉ (30) a PŘEMKA FOREJTA (36). Říká se, že je za tím její nevěra! Hvězda seriálu ZOO si podle všeho velmi přeje svatbu. Eva Burešová (30)
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
rezidenceonline.cz
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
Nádherný byt s desítkou rozmanitých luxusních pokojů představuje esenci dokonalého souznění orientální atmosféry se soudobou precizností, tak typickou pro nábytek a doplňky společnosti Covet House, je
Za všechno může sestřin manžel
skutecnepribehy.cz
Za všechno může sestřin manžel
I když nás od sebe se sestrou dělí dva roky, bylo to jako nic a spíš nás všichni brali za dvojčata. Když jsme se před pěti lety přestaly vídat, těžce jsem to nesla. Za náš rozkol může Alžbětin manžel Honza. Je to nepříjemný chlap, který se ke mně nikdy nechoval hezky. Po jeho poslední eskapádě, která nás