Lítý boj o přežití, nelítostný závod, na jehož konci možná čeká nový život. Jedna ze spermií se konečně spojí s vajíčkem. Za 9 měsíců se rozkřičí modrooký novorozený andílek.
Zatím má ale budoucí embryo do podoby člověka a dokonce i jakéhokoliv savce pořádně daleko. Stejně, jako novinky z laboratoří. Do jaké fáze již vědci dokážou napodobit vývoj? A k čemu to vlastně je?
Říká se mu blastomér, jednoduše shluk buněk. Pokud se budeme bavit o těch, na jejichž základě vyroste nový život, stačí bedlivě sledovat dění pouhé čtyři dny po aktu. Tou dobou se dovyvine morula.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Tenhle shluk si hoví těsně před vstupní branou do děložní dutiny. Až vejde na místo zaslíbené, její povrch se stane propustnějším. Mezibuněčné prostory nasáknou vodou, a zformuje se z nich veliká dutina – blastocel.
Tímto okamžikem přichází morula o všechny své frčky získané strastiplnou cestou za usazením a stává se z ní blastocysta. Tolik novinek, na to, že jde teprve o 6. den! Blastocysta se přichytí na děložní sliznici a začíná rozvážně hnízdit.
Nač tohle všechno rychlé opakování z biologie? Vědci totiž dokážou počáteční fázi vývoje savců z části napodobit i uměle…
Nevypadá jako srdce, ale tvářit se tak umí
Roku 2013 je renomovaný časopis The Scientist vyhlásí jedním z největších vědeckých pokroků roku. Jsou maličké, ale mají realistickou mikroanatomii. Odvozují se z jedné či více buněk tkáně a vyrábí se z kmenových buněk.
Ve své době jde o malý zázrak, protože jsou schopny sebeobnovy a představují třeba formy orgánů. Nevypadají sice jako ony, ale dokážou plnit stejné úkoly. Říká se jim organoidy a jsou neocenitelným pomocníkem v opravě poškozených tkání.
Biologové ale nezahálejí. Vývoj přinese lepší a schopnější kusy – blastoidy a gastruloidy. A to není konec. Na výsluní se teď hřejí ještě složitější embryoidy.
![Hraje si lidstvo na boha? Foto: Pixabay](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2024/05/laboratory-2815641-1280-768x512.jpg)
Umělé embryo ze zkumavky?
Na počátku vývoje embryí obratlovců začíná proces takzvané organogeneze. Ten pokračuje až do narození a kromě tří zárodečných vrstev (z hodin biologie si možná ještě vzpomeneme na ektoderm, endoderm a mezoderm) nás také časem vybaví orgány.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Tento proces odstartuje embryonální vývojová fáze zvaná neurulace. A tady se zastavíme. Právě tenhle okamžik, bod ve vývoji zvaný neurola, je velmi podobný tomu, co dnes umí biologové vytvořit uměle.
Embryoidy mají tři zárodečné vrstvy a velký počet vývojových struktur. S trochou fantazie by je šlo označit za podivná embrya v okamžiku, kdy je už rozhodnuto, kde bude časem hlava a dokonce je k vidění i předobraz střevní trubice.
Za pozornost stojí i mezoderm, který již nastupuje na cestu vysoké biologické alchymie a připravuje síť cév a srdeční tkáň.…
![Výzkum by mohl pomoci i s řešením neplodnosti... Foto: Pixabay](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2024/05/baby-821625-1280-768x512.jpg)
Vypěstujeme si člověka?
K čemu to celé je? Hrajeme si na bohy a chceme snad vypiplat umělé savce a nakonec i nás samé? Ačkoliv se tímto směrem úvahy některých lidí možná mohou ubírat, šlo by o pořádně krkolomnou cestu alespoň prozatím s nulovým výsledkem.
A hlavně – to ani není v plánu a odporuje to lékařské etice. Embryoidy poskytují model embrya savců ve zkumavce, což umožňuje výzkum a testy bez etických tahanic. Pro lékařství věc k nezaplacení.
Tento způsob nakládání s buňkami dokáže najít řešení problémů, které dosud neexistovaly. A to ať už jde o vývoj léčiv, budoucnost transplantací, ale i třeba hledání problému ženské neplodnosti.