Na poruchy spánku si stěžuje čím dál více lidí. A nemusejí to být osoby v pokročilejším věku. Naopak, nespavostí trpí mnohdy i mladí. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, mohou být moderní technologie.
Člověk prospí až třetinu svého života. Velmi důležitou roli v biorytmu snění a bdění hraje světlo. Asi každý ze svých zkušeností ví, že se na otevřeném slunci usíná hůře než v zatemnělé místnosti.
Ovšem stává se, že i když má člověk kolem sebe černočernou tmu, únik do Morfeovy říše stále nepřichází.
Není to nic příjemného, když se člověk převaluje v posteli první, druhou i třetí hodinu a spánek je stále v nedohlednu. Hlavou se honí nejrůznější myšlenky, podobná nespavost může negativně působit i na psychiku. Příčin takového stavu může být více.
Na jednu z nich nyní upozornili badatelé z francouzského Státního ústavu zdravotnictví a lékařského výzkumu.
Elektroluminiscenční diody LED vyzařují množství modrého světla na rozdíl od obyčejných svítidel, která si vystačí s obyčejným světlem bílým.
Tyto diody obsahují moderní televizory, smartphony, počítače či tablety. Právě jejich modré světlo aktivuje stokrát více receptory sítnice, tzv.
gangliové buňky, než bílé světlo. Jinými slovy, pokud člověk před spaním dlouho hledí do monitoru počítače či zkoumá svůj chytrý telefon, nervová soustava si to vyloží tak, že se má připravit na všechno možné, nikoliv však na spánek.
Knihu do postele si bere čím dál méně lidí, zato mnozí, zvláště mladší, večer před spaním surfují po internetu.
„Dospívající mládež je vystavena mnohem déle modrému světlu, než by měla být.
Hovoříme o fenoménu zvaném sociální jet lag (porucha spánku vyplývající z narušení biorytmů po rychlém leteckém překonání několika časových pásem),“ upozorňuje francouzský lékař Yvan Toitou.
Tento stav má u dětí a mladých lidí dva zásadní důsledky. Pozdní hodinu usnutí a také blokování melatoninu, tedy spánkového hormonu.
Na dané téma proběhl ve Francii i průzkum a výsledky byly varující. Celá desetina dětí neváhala v noci vstát, aby si na internetu zahrála hru či se připojila k sociální síti. To znamenalo, že spaly méně než sedm hodin, což je u dětí velmi málo.
Rizika však hrozí i lidem, kteří pracují na směny. Nedostatek spánku je přitom pro organismus velká zátěž. Může vést k problémům se srdcem, problémům s metabolismem, oslabení imunitního systému, ale i k depresím či ztrátě koncentrace.