„Jak hrozné, fantastické, neuvěřitelné je, že si zde zkoušíme plynové masky kvůli hádce ve vzdálené zemi mezi lidmi, o kterých nic nevíme,“ prohlašuje britský premiér Neville Chamberlain 27. září 1938 ve 20:30 hodin ve vysílání BBC na adresu Československa.
O osudu země už je v podstatě rozhodnuto.
Když se Hitler dostane v roce 1933 k moci, slíbí Němcům, že získá zpět všechno, o co země přišla podepsáním Versailleské smlouvy v roce 1919. Daří se mu to, 12. března 1938 schlamstne Rakousko.
Velká Británie a Francie, věří, že se spokojí s tím, čeho dosáhl a nerozpoutá válku. Jenže on má chuť i na Československo, vždyť v jeho Sudetech žijí 3 miliony Němců, a pro třetí říši je to ideální sousto.
Situace na evropské politické scéně je ale hrou na šachovnici. SSSR a Francie podepsaly v roce 1935 smlouvu, ve které se obě země zavázaly chránit Československo před vnější agresí.
Jenže Sovětský svaz je podle ní povinen jednat pouze tehdy, když Francie zmobilizuje jako první. Hitler si ale nemyslí, že by to Francouzi dokázali, rozhodně ne bez účasti Británie. Klíčem se proto stává postoj britské vlády.
Do hry vstupuje Zelený plán
Britský ministerský předseda Neville Chamberlain (1869‒1940) si myslí, že diplomacie může zabránit válce. Navštíví Hitlera v Bavorsku 15. září 1938, aby se ho pokusil přesvědčit, ať nepodniká žádné akce proti Československu.
Hitler mu navrhne, že Německo pohltí Sudety, pokud obyvatelstvo bude v plebiscitu souhlasit. Chamberlain v zásadě kývne. Vynutí si ale slib, že nedojde k žádnému útoku, dokud záležitost neprojedná britský parlament a neproběhne konzultace s Francií.
Hitler ochotně souhlasí, ale ve skutečnosti má jiné úmysly. Už v květnu 1938 svým generálům řekl, že chce celé Československo a teď horečně pracuje na plánu invaze do Československy s krycím názvem Fall Grün (Zelený plán). Datum je zatím tajné: 30. září 1938, ale jednotky se už shromažďují u jižní hranice.
Snaží se vyhnout válce
Britská a francouzská vláda souhlasí s Hitlerovým požadavkem, československá vláda ale tohle odmítne s tím, že dříve nebo později to přivede celou zemi pod německou nadvládu. Následuje ultimátum Britů a Francouzů:
„Pokud nevydáte Sudety, ani jedna z našich zemí v budoucnu nepomůže zbytku Československa.“ Prezident Beneš mluví o jejich zradě. Chamberlain spěchá za Hitlerem a 22. září mu sděluje dobré zprávy.
Vůdce vycítí, že Chamberlain je ochoten vyhnout se válce za každou cenu a zvyšuje požadavky: Československo musí také postoupit území Polsku a Maďarsku a všichni Češi musí opustit Sudety a mohou si vzít jenom minimum svého majetku.
Chamberlain s novými požadavky souhlasí, ale britský parlament i francouzská vláda je odmítne. Československý prezident Edvard Beneš mezitím mobilizuje československou armádu. Hitler pronese 26. září 1938 v Berlíně projev, kde napadá československou vládu.
Sověty nepozvou
Britský premiér a německý vůdce si pozdě do noci vyměňují telegramy. V nich Hitler přichází s tím, že Německo pohltí Sudety, ale zaručí zbytku Československa nezávislost.
Mussolini, spojenec Německa, který chce válku odložit kvůli špatném stavu italské armády, dostane telegram.
Obsahuje naléhavou žádost, aby přesvědčil Hitlera k uspořádání konference v Mnichově, na které vůdci Británie, Francie, Německa a Itálie vyřeší krizi diplomacií.
Hitler Mussoliniho návrh přijme. V Hitlerově domě v Mnichově se poté 29. září 1938 od 12:45 do 22:00 hodin rozhoduje o osudu Československa. „SSSR ani Československo pozvány nebyly.
SSSR byl po masivních čistkách v Rudé armádě považován za příliš vojensky slabý na to, aby byl v této záležitosti jakkoli užitečný, a Chamberlain nedůvěřoval jejich vůdci, Josifu Stalinovi,“ uvádí současný americký historik Mark Cartwright.
Vůdce neměl radost
Ačkoliv mnoho dějepisců vykládá Mnichovskou dohodu coby Hitlerovo vítězství, existují i tací, kteří si myslí pravý opak. Podle současného amerického historika Gerharda Weinberga Hitler toužil po válce.
Když v Mnichově dostal téměř všechno naservírované na stříbrném podnose, překazilo mu to jeho triumf. Jakmile se vrátil do Berlína, na adresu britského premiéra Chamberlaina pronesl, že mu „zkazil vjezd do Prahy.“ Proč?
Právě proto, že neuskutečnil zmiňovaný plán Fall Grün. Když se 30. října 1938 ráno Hitler s Chamberlainem sešel, podepsal mu prohlášení o vzájemných dobrých britsko-německých vztazích. Obsahoval ustanovení, že Němci a Britové spolu nebudou válčit.
Proto doma vítali Britové premiéra jako zachovatele míru. Nicméně padla i kritika, například z úst budoucího premiéra Winstona Churchilla (1874–1965).
